Přeskočit na obsah

Wikipedista:Kyberz/Pískoviště: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Kyberz (diskuse | příspěvky)
615 editací
m Kozácký stan
Kyberz (diskuse | příspěvky)
615 editací
Rozpracovaný a nehotový článek
Řádek 9: Řádek 9:
| znak2 =
| znak2 =
| velikost znaku2 =
| velikost znaku2 =
| nadřazené jednotky = wehrmacht
| nadřazené jednotky = [[Soubor:Balkenkreuz.svg|16px|odkaz=wehrmacht]] [[wehrmacht]]<br/>
[[Soubor:Naval ensign of Russia.svg|16px|odkaz=Výbor pro osvobození národů Ruska]] [[Výbor pro osvobození národů Ruska|KONR]]
| druh vojska = jízda
| druh vojska = jízda
| typ = vševojskový kozácký nepravidelný útvar s nevojenskou částí
| typ = vojenská jízdní jednotka
| funkce = protipartyzánský boj, bojová jednotka
| funkce = protipartyzánský boj, bojová jednotka
| posádka =
| posádka = [[Lienz]]
| motto =
| motto =
| velikost =
| velikost =
Řádek 19: Řádek 20:
| vznik =
| vznik =
| zánik =
| zánik =
| velitelé = [[Sergej Vasilijevič Pavlov]] do 17. července 1944<br/>
| velitelé =
[[Timofej Ivanovič Domanov]] do konce května 1945
| mise = boj proti bolševismu
| mise = boj za svobodu kozáctva
| bitvy = protipartyzánské operace v Bělorusku
| bitvy = protipartyzánské boje v Bělorusku, Jugoslávii a Itálii
}}
}}


'''Kozácký stan''' ({{Vjazyce|ru}} Каза́чий стан) byla vojenská organizace v [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], která sdružovala různé [[Kozáci|kozácké]] útvary ve [[Wehrmacht|wehrmachtu]]. Kozácký stan v sobě zahrnoval kromě vojenských i civilní části a osoby - rodiny kozáků, uprchlíky a další. Vznikl po [[Operace Barbarossa|napadení SSSR]] a jeho činnost byla ukončena v květnu [[1945]] v anglickém zajetí.
'''Kozácký stan'''


== Vznik útvaru ==
== Vznik útvaru ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1978-041-03, Russland, Kosak in der Wehrmacht.jpg|alt=Kozák sloužící ve wehrmachtu (1944)|vlevo|náhled|Kozák sloužící ve wehrmachtu (1944)]]


== Hlavní správa kozáckých vojsk ==
Citace<ref name=":1">{{Citace monografie
Dne 31. března 1944 byla založena v Berlíně a jejím cílem byla péče o kozácké vojsko obdobně jako [[Říjnová revoluce|předrevoluční]] Rada Svazu kozáckých vojsk při ministerstvu války v [[Petrohrad|Petrohradě]]<ref name=":2">{{Citace monografie
⚫
| příjmení = Auský
⚫
| jméno = Stanislav
| odkaz na autora2 = Stanislav Auský
| titul = Kozáctvo: poslední nástup a zánik
⚫
| vydání = 1
| vydavatel = Mladá fronta
⚫
| místo = Praha
⚫
| rok vydání = 2003
⚫
| počet stran = 255
⚫
| strany = 109, 122
⚫
| isbn = 80-204-0993-9
| jazyk = cs-cz
}}</ref>. V čele obnovené správy stál [[Pjotr Nikolajevič Krasnov]]. Donské vojsko zastupoval [[Sergej Vasilijevič Pavlov]], těrské vojsko [[Nikolaj Lazarevič Kulakov]], ale u kubáňského vojska vznikl spor, kdo je jeho polním atamanem<ref name=":2" />.

V ní působili [[Semjon Nikolajevič Krasnov]].

== Další kozácké útvary ==

=== XV. kozácký jezdecký sbor ===
1. kozácká jezdecká divize byla reorganizována na jezdecký sbor se dvěma kozáckými jezdeckými divizemi, jednou pěší brigádou a záložním plukem. Do britského zajetí upadl na rakouském území poblíž města [[Klagenfurt am Wörthersee|Klagenfurt]], kde ho britské síly předaly sovětům<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Auský
| příjmení = Auský
| jméno = Stanislav
| jméno = Stanislav
Řádek 38: Řádek 62:
| rok vydání = 2002
| rok vydání = 2002
| počet stran = 285
| počet stran = 285
| strany = 215
| strany = 221
| isbn = 80-85926-35-0
| isbn = 80-85926-35-0
| jazyk = cs-cz
| jazyk = cs-cz
}}</ref>. Velitelem byl [[Helmuth von Pannwitz]] a náčelníkem štábu byl [[Ivan Nikitič Kononov]].
}}</ref>.


=== 4. kozácký sbor ===
Citace<ref name=":2">{{Citace monografie
4. kozácký sbor nebyl operačním útvarem, ale administrativním střediskem, které mělo na starosti péči o kozáky na [[Atlantický val|Atlantském valu]]. Po [[vylodění v Normandii]] v roce 1944 padly do spojeneckého zajetí. Následně byli zajatí kozáci dopraveni lodním transportem do [[Murmansk|Murmanska]], odkud byli rozvezeni do [[Gulag|sovětských táborů nucených prací]]. Osud členů tohoto sboru předznamenal osudy dalších<ref name=":1" />.
⚫
| příjmení = Richter
⚫
| jméno = Karel
| titul = Případ generála Vlasova
⚫
| vydání = 1
| vydavatel = Panaroma, nakladatelsví a vydavatelství
⚫
| místo = Praha
⚫
| rok vydání = 1991
⚫
| počet stran = 392
⚫
| strany = 181–186
⚫
| isbn = 80-7038-227-9
}}</ref>.


== Citace ==
Citace 3<ref name=":0">{{Citace monografie
Citace 3<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Solženicyn
| příjmení = Solženicyn
Řádek 77: Řádek 92:


=== Reference ===
=== Reference ===
{{Překlad|ru||}}<references />
{{Překlad|ru|Казачий стан|138614622}}<references />
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 7. 7. 2024, 09:44

Kozácký stan
ZeměNěmecká říšeNěmecká říše Německá říše
Druh vojskajízda
Typvševojskový kozácký nepravidelný útvar s nevojenskou částí
Funkceprotipartyzánský boj, bojová jednotka
PosádkaLienz
VeliteléSergej Vasilijevič Pavlov do 17. července 1944
Timofej Ivanovič Domanov do konce května 1945
Nadřazené jednotky wehrmacht
KONR
Účast
VálkyDruhá světová válka
Miseboj za svobodu kozáctva
Bitvyprotipartyzánské boje v Bělorusku, Jugoslávii a Itálii

Kozácký stan (rusky Каза́чий стан) byla vojenská organizace v druhé světové válce, která sdružovala různé kozácké útvary ve wehrmachtu. Kozácký stan v sobě zahrnoval kromě vojenských i civilní části a osoby - rodiny kozáků, uprchlíky a další. Vznikl po napadení SSSR a jeho činnost byla ukončena v květnu 1945 v anglickém zajetí.

Vznik útvaru

Kozák sloužící ve wehrmachtu (1944)
Kozák sloužící ve wehrmachtu (1944)

Hlavní správa kozáckých vojsk

Dne 31. března 1944 byla založena v Berlíně a jejím cílem byla péče o kozácké vojsko obdobně jako předrevoluční Rada Svazu kozáckých vojsk při ministerstvu války v Petrohradě[1]. V čele obnovené správy stál Pjotr Nikolajevič Krasnov. Donské vojsko zastupoval Sergej Vasilijevič Pavlov, těrské vojsko Nikolaj Lazarevič Kulakov, ale u kubáňského vojska vznikl spor, kdo je jeho polním atamanem[1].

V ní působili Semjon Nikolajevič Krasnov.

Další kozácké útvary

XV. kozácký jezdecký sbor

1. kozácká jezdecká divize byla reorganizována na jezdecký sbor se dvěma kozáckými jezdeckými divizemi, jednou pěší brigádou a záložním plukem. Do britského zajetí upadl na rakouském území poblíž města Klagenfurt, kde ho britské síly předaly sovětům[2]. Velitelem byl Helmuth von Pannwitz a náčelníkem štábu byl Ivan Nikitič Kononov.

4. kozácký sbor

4. kozácký sbor nebyl operačním útvarem, ale administrativním střediskem, které mělo na starosti péči o kozáky na Atlantském valu. Po vylodění v Normandii v roce 1944 padly do spojeneckého zajetí. Následně byli zajatí kozáci dopraveni lodním transportem do Murmanska, odkud byli rozvezeni do sovětských táborů nucených prací. Osud členů tohoto sboru předznamenal osudy dalších[2].

Citace

Citace 3[3].

Odkazy

Poznámky


Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Казачий стан na ruské Wikipedii.

  1. ↑ a b AUSKÝ, Stanislav. Kozáctvo: poslední nástup a zánik. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 255 s. ISBN 80-204-0993-9. S. 109, 122. 
  2. ↑ a b AUSKÝ, Stanislav. Dobrovolníci Evropská politika a druhá světová válka. 1. vyd. Praha: Dita, 2002. 285 s. ISBN 80-85926-35-0. S. 221. 
  3. ↑ SOLŽENICYN, Aleksandr Isajevič. Souostroví Gulag: 1918-1956 : pokus o umělecké pojednání, 1. díl, I.-II. část. 1. vyd. Praha: OK Centrum, 1990. 356 s. ISBN 80-900270-0-8. S. 148-149. 

Externí odkazy

  • .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Kyberz/Pískoviště&oldid=24063559“