Wikipedista:Kyberz/Pískoviště: Porovnání verzí

Kozácký stan
Země	Německá říše;
Druh vojska	jízda
Typ	vojenská jízdní jednotka
Funkce	protipartyzánský boj, bojová jednotka
Nadřazené jednotky	wehrmacht
Účast
Války	Druhá světová válka
Mise	boj proti bolševismu
Bitvy	protipartyzánské operace v Bělorusku

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 23. 6. 2024, 15:51

Kozácký stan

Vznik útvaru

Citace^[1].

Citace^[2].

Citace 3^[3].

Odkazy

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku neznámého jména na ruské Wikipedii (číslo revize nebylo určeno).

↑ AUSKÝ, Stanislav. Dobrovolníci Evropská politika a druhá světová válka. 1. vyd. Praha: Dita, 2002. 285 s. ISBN 80-85926-35-0. S. 215.
↑ RICHTER, Karel. Případ generála Vlasova. 1. vyd. Praha: Panaroma, nakladatelsví a vydavatelství, 1991. 392 s. ISBN 80-7038-227-9. S. 181–186.
↑ SOLŽENICYN, Aleksandr Isajevič. Souostroví Gulag: 1918-1956 : pokus o umělecké pojednání, 1. díl, I.-II. část. 1. vyd. Praha: OK Centrum, 1990. 356 s. ISBN 80-900270-0-8. S. 148-149.

Externí odkazy

.

[:1-1] AUSKÝ, Stanislav. Dobrovolníci Evropská politika a druhá světová válka. 1. vyd. Praha: Dita, 2002. 285 s. ISBN 80-85926-35-0. S. 215.

[:2-2] RICHTER, Karel. Případ generála Vlasova. 1. vyd. Praha: Panaroma, nakladatelsví a vydavatelství, 1991. 392 s. ISBN 80-7038-227-9. S. 181–186.

[:0-3] SOLŽENICYN, Aleksandr Isajevič. Souostroví Gulag: 1918-1956 : pokus o umělecké pojednání, 1. díl, I.-II. část. 1. vyd. Praha: OK Centrum, 1990. 356 s. ISBN 80-900270-0-8. S. 148-149.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - vojenská jednotka
-| jméno = SS brigáda Družina<br/>
+| jméno = Kozácký stan
-. antifašistická partyzánská brigáda
 | války = [[Druhá světová válka]]
-| přezdívka = 1. ruská národní brigáda SS
+| přezdívka =
-| obrázek = Flag of the Schutzstaffel.svg
+| obrázek =
-| velikost obrázku = 100px
+| velikost obrázku =
-| znak = Flag of the Schutzstaffel.svg
+| znak =
-| velikost znaku = 60px
+| velikost znaku =
-| znak2 = Red Army flag (reverse).svg
+| znak2 =
-| velikost znaku2 = 60px
+| velikost znaku2 =
+| nadřazené jednotky = wehrmacht
-| nadřazené jednotky = [[Soubor:Emblem of the Sicherheitsdienst des Reichsführers-SS (SD).svg|16px]] [[Sicherheitsdienst]] <br/>
+| druh vojska = jízda
-[[Soubor:Flag of the Schutzstaffel.svg|16px]] [[Waffen-SS]] <br/>
+| typ = vojenská jízdní jednotka
-[[Soubor:Red Army flag (reverse).svg|16px]] Běloruský štáb partyzánského hnutí
-| druh vojska = pěchota, zpravodajský útvar, partyzánská jednotka
+| funkce = protipartyzánský boj, bojová jednotka
+| posádka =
-| typ = jednotka SS, sovětský partyzánský útvar
+| motto =
-| funkce = protipartyzánský boj, sabotáže v týlu nepřítele a partyzánský boj
+| velikost =
-| posádka = [[Lublin]], [[Smolensk]]<small> pod SS</small>,<br/>
-[[Polock]] - [[Lepel]]<small> partyzánská oblast </small>
-| motto = Za Rus!
-| velikost = 500 mužů SS Družina<br/>
-200 mužů pluk SS<br/>
-000 mužů brigáda SS<br/>
-200 mužů partyzánská brigáda
 | země = {{vlajka a název|Třetí říše}}<br/>
+| vznik =
-{{vlajka a název|SSSR}}
+| zánik =
-| vznik = [[Soubor:Flag of the Schutzstaffel.svg|16px]] červen 1942 <br/>
+| velitelé =
-[[Soubor:Red Army flag (reverse).svg|16px]] 16. srpna 1943
+| mise = boj proti bolševismu
-| zánik = [[Soubor:Flag of the Schutzstaffel.svg|16px]] 16. srpna 1943 <br/>
+| bitvy = protipartyzánské operace v Bělorusku
-[[Soubor:Red Army flag (reverse).svg|16px]]  květen 1944
-| velitelé = [[Vladimir Vladimirovič Gil]]
-| mise = boj proti bolševismu<br/>
-boj proti fašistickým okupantům
-| bitvy = protipartyzánské operace v Bělorusku, partyzánské operace v Bělorusku, operace Svátky jara
 }}
+'''Kozácký stan'''
-'''SS brigáda Družina''' (další názvy 1. ruská národní brigáda SS, Družina číslo 1, {{V jazyce|ru}} 1-я русская национальная бригада СС, Дружина № 1), byl útvar [[Waffen-SS|zbraní SS]] složený z dobrovolníků naverbovaných ze zajatých sovětských vojáků v průběhu Druhé světové války. Plnila bezpečnostní úkoly na okupovaném území [[Sovětský svaz|SSSR]] a operovala proti sovětským partyzánům. Brigáda v srpnu 1943 přešla na sovětskou stranu a dále působila pod názvem 1. antifašistická partyzánská brigáda ({{V jazyce|ru}} 1-я Антифашистская партизанская бригада) a bojovala s [[Nacistické Německo|německými]] bezpečnostními silami a také s [[29. granátnická divize SS (1. ruská)|RONA]].
-== Oficiální názvy ==
-* Červen 1942 (od vzniku) 1. ruský národní oddíl SS (Družina číslo 1),
-* od března 1943 1. ruský národní pluk SS,
-* od května 1943 1. ruská národní brigáda SS,
-* od srpna 1943 1. antifašistická partyzánská brigáda.
 == Vznik útvaru ==
-Jednotka vznikla v roce 1942 ve městě Pskov jako jednotka pověřená propagandistickým vysíláním zpráv do SSSR<ref name=":1">{{Citace monografie
+Citace<ref name=":1">{{Citace monografie
 | příjmení = Auský
 | jméno = Stanislav
@@ Řádek 59: / Řádek 41: @@
 | isbn = 80-85926-35-0
 | jazyk = cs-cz
-}}</ref>. Dále také byli německou bezpečnostní službou [[Sicherheitsdienst|SD]] verbováni sovětští vojenští zajatci pro akce v týlu sovětských vojsk.
-V dubnu 1942 zajateckém táboře [[Suwałki|Suwalki]] pod kontrolou německé správy vznikl Bojový svaz ruských nacionalistů, který byl řízen [[Reichssicherheitshauptamt|VI. úřadem RSHA]] (zahraniční zpravodajská služba SS) v rámci tzv. [[organizace Zeppelin]].
-V červnu 1942 byla zformována jednotka z Bojového svazu ruských nacionalistů, která dostala název 1. ruský národní oddíl SS (také známý jako Družina číslo 1) čítající asi 500 lidí. Jeho prvním velitelem byl [[Vladimir Vladimirovič Gil]] vystupující také pod jménem Rodionov<ref name=":1" />. Oddíl tvořily tři roty po asi 100 lidech, dále týlové a hospodářské jednotky. 1. rota vznikla z bývalých velitelů Rudé armády a sloužila jako záloha pro výcvik nových jednotek. Národnostní složení bylo pestré a byly zde zastoupeny nejrůznější národnosti SSSR - [[Tataři]], [[Udmurti]], [[Ukrajinci]], [[Bělorusové]] a další<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
-| příjmení = Historie z pohledu zdravého rozumu (přezdívka)
-| titul = 1-я русская национальная бригада СС («Дружина № 1»)
-| periodikum = Dzen.ru
-| vydavatel = Blogerská platforma Dzen.ru
-| url = https://dzen.ru/a/YVSUPpSFQxYOinPU
-| datum vydání = 2021-09-29
-| jazyk = ru
-| datum přístupu = 2024-06-21
 }}</ref>.
+Citace<ref name=":2">{{Citace monografie
-Vojáci obdrželi bývalé stejnokroje [[Československá armáda|československé armády]] s označením Zbraní SS s nárameníky podle vlastního návrhu. Na manžetách důstojnických uniforem byla černá stuha s nápisem "Za Rus!" ({{V jazyce|ru}} За Русь!). Oddíl byl vyzbrojen puškami, 150 samopaly, 50 lehkými a těžkými kulomety a 20 minomety.
-== Zvláštní jednotka SD==
-Oddíl byl zprvu formován jako záškodnický útvar, který měl provádět sabotáže v sovětském týlu<ref name=":1" />, neboť Němci byli přesvědčení, že komunistický Sovětský svaz se brzy zhroutí a tyto jednotky tomu měly napomáhat. Zpočátku byl oddíl umístěn v polském městě [[Parczew]] a posléze na speciální základně v lesích poblíž města. Skupiny vytvořené z příslušníků oddílu byly vysazovány jako sabotéři do sovětského zázemí.
-Jedna taková skupina ve složení ze 4 lidí, kterou lze považovat za typickou, byla 6. října 1942 vysazena jako padákový výsadek u města [[Chvalynsk]] v [[Saratovská oblast|Saratovské oblasti]]. Záškodníci byli vyzbrojeni dvěma pistolemi, třemi granáty německé výroby a každý člen skupiny měl finský nůž{{Poznámka|Je nutné vzít do úvahy, že pro držení zbraní platila v SSSR obzvláště ve válečných časech velmi přísná nařízení.}}. Dále pro plnění úkolů měli k dispozici rádiovou stanici, výbušniny, [[Termit (chemie)|termitový prach]], 200 000 sovětských rublů{{Poznámka|Pro kontext, kolik je to peněz, uvádí [https://www.armyweb.cz/clanek/vyplatni-paska-vojaku-rude-armady-a-wehrmachtu-a-financni-odmeny-statecnost-na-fronte Jan Tinterov, ArmyWeb] následující:<br/>
-Měsíční žold prostého vojáka Rudé armády se pohyboval v rozmezí 140 - 300 rublů, velitele armády 3 200 rublů a maršála 4 000 rublů. Průměrný měsíční plat v SSSR byl 573 rublů, hutníci brali 697 rublů, horník dostával 729 rublů a inženýři brali 1 200 rublů. Láhev vodky stála 11 rublů, 3 ruble stál 1 kilogram bílého chleba, 8 rublů 10 vajec, 13 rublů 1 kilogram hovězího masa, 3 ruble láhev piva a balíček cigaret stál 7 rublů.}} a protisovětské letáky. Brigáda byla ihned po přistání likvidována sovětskými bezpečnostními složkami.
-Oddíl plnil také bezpečnostní funkce a účastnil se operací proti polským partyzánům pod vedením [[Einsatzgruppen|Einsatzgruppe B]]. S ohledem na rozmach partyzánského hnutí v okupovaných částech SSSR byla pak jednotka používána k protipartyzánským operacím.
-== Výstavba jednotky ==
-V prosinci 1942 byl v táboře Stalag-319 poblíž města [[Lublin]] zformován 2. ruský národní oddíl SS (Družina č. 2) v počtu 300 osob pod velením bývalého kapitána Rudé armády A. Blaževiče. V březnu 1943 byly obě Družiny zformovány do 1. ruského národního pluku SS, jehož velitelem byl V. V. Gil a náčelníkem štábu Blaževič. Pluk dosáhl doplněním dalším personálem stav 1 200 mužů (150 důstojníků). Skládal se ze tří střeleckých a jednoho výcvikového praporu, dělostřeleckého praporu a dopravní roty. Byl vyzbrojen 60 děly, 18 minomety, 95 kulomety a více než 200 automatickými zbraněmi. V pluku byla vytvořena vnitřní kontrarozvědka „Výstražná služba“, jejímž šéfem byl jmenován bývalý generálmajor Rudé armády [[Pavel Vasilijevič Bogdanov|P. V. Bogdanov]]. Vrchním představitelem SD v brigádě byl [[Obersturmbannführer|SS-Obersturmbannführer]] Appel. Jeho hlášení o stavu brigády z 23. dubna 1943<ref name=":3" />:
-{{Citát|Situace v Družině vyžaduje zásah vyšších instancí… Družina se vyvíjí směrem, který je charakteristický pro Rusy s jejich iluzemi o vlastní velikosti. Zároveň byla zaznamenána rostoucí nespokojenost namířená proti Německu… Vojáci v Družině jsou pod vlivem Rusů poflakujících se po táboře, vedou svobodný život banditů, pijí a jedí do sytosti a nepřemýšlejí vůbec o nadcházející činnosti Družiny. Tato situace vytváří nebezpečí pro politiku říše.|SS-Obersturmbannführer Appel, vojenské hlášení o stavu jednotky}}
-Na základě tohoto hlášení byla provedena inspekce jednotky s cílem odstranit Gila z vedení jednotky. Ten si svoje místo však udržel, ale musel dál k dispozici část svých vojáků SD<ref name=":3" />.
-S ohledem na ztráty brigády byla v květnu 1943 provedena mobilizace místního obyvatelstva a zajatců. Doplnění personálem pak umožnilo vytvoření 1. ruské národní brigády, která v červnu 1943 dosáhla početního stavu 3 000 mužů<ref name=":1" />. Brigáda byla vyzbrojena pěti 76mm děly, deseti 45mm protitankovými děly, 8 praporovými a 32 rotními minomety a 164 kulomety.
-== Operace proti sovětským partyzánům ==
-V polovině srpna 1942 byla Družina číslo 1 přemístěna do [[Smolensk|Smolenska]], kde bojovala s partyzány<ref name=":1" />. V květnu 1943 byla na území [[Vitebská oblast|Vitebské oblasti]], jižně od [[Polock|Polocka]], pluku přidělena zvláštní zóna pro akce proti partyzánům. Brigáda se dále zúčastnila řady velkých protipartyzánských operací v území vymezeném městy Biahoml-[[Lepel]]. Jednotce jsou přičítány válečné zločiny spojené s protipartyzánskými operacemi, a to vypalování vesnic, rabování a vraždění civilního obyvatelstva. Tyto spáchané zločiny také ovlivnily morální stav jednotky a německé velení se začalo obávat o spolehlivost vojáků. Trestné výpravy proti obyvatelstvu, prováděné na příkaz německého velení, a organizované útoky partyzánských uskupení zvýšily touhu vojáků a důstojníků brigády přejít na stranu partyzánů.
-Rok 1943 v protisovětském hnutí znamenal krizi způsobenou porážkami wehrmachtu na frontě, tvrdou německou okupační politikou a nesplněnými sliby. Protiněmecká, nebo protifašistická, agitace tak padala na úrodnou půdu a velitel divize Gil se rozhodl přejít na stranu sovětů<ref name=":1" />.
-== 1. Antifašistická partyzánská brigáda ==
-S ohledem na to, že brigáda podnikala sabotážní akce v sovětském zázemí, věnovaly jí sovětské bezpečnostní složky velkou pozornost. Úkol přetáhnout brigádu na sovětskou stranu byl vytýčen na podzim roku 1942. Za tímto účelem partyzánské brigády z [[Mohylevská oblast|Mogilevské oblasti]] navázaly kontakt s příslušníky brigády SS Družina. Prvním výsledkem rozvratné propagandy byl přechod 75 lidí dne 26. listopadu 1942.
-Major Blaževič, člen užšího velení Družiny, údajně navázal styk se sovětskou rozvědkou a postupně získával v jednotce vliv, pod který se dostal i Gil. Díky cílenému rozvracení jednotky došlo k napjaté situaci a SD hodlala situaci vyřešit výměnou velení včetně Gila<ref name=":2">{{Citace monografie
 | příjmení = Richter
 | jméno = Karel
@@ Řádek 112: / Řádek 54: @@
 | strany = 181–186
 | isbn = 80-7038-227-9
+}}</ref>.
-}}</ref>. Gil se snažil v jednotce udržet kázeň a nechal na podnět Bogdanova 18. dubna 1943 zastřelit 13 příslušníků jednotky za poslech sovětského rozhlasu.
+Citace 3<ref name=":0">{{Citace monografie
-Sovětská rozvědka se obávala, že brigáda by mohla sloužit jako základ pro rozvoj Ruské osvobozenecké armády, a proto sovětští partyzáni obdrželi rozkaz zničit ji za každou cenu. Skutečnost však byla taková, že velitelé brigády SS Družina se odmítli podřídit vedení ROA{{Poznámka|Jedná se První gardový pluk ROA, který zatím s Vlasovem neměl mnoho společného. Ruská osvobozenecká armáda byla formována pod Vlasovem až v průběhu druhé poloviny roku 1944.}}, protože v jeho programu nebyl obsažen boj proti světovému Židovstvu a židomilným komisařům<ref name=":0">{{Citace monografie
 | příjmení = Solženicyn
 | jméno = Aleksandr Isajevič
@@ Řádek 127: / Řádek 69: @@
 | strany = 148-149
 | isbn = 80-900270-0-8
+}}</ref>.
-}}</ref>. Do jaké míry na tento postoj měla vliv rozkladná sovětská propaganda nebo jejich ideologická indoktrinace od Němců, nelze posoudit.
-Když se v srpnu 1943 už začala rýsovat porážka nacistického Německa, vyměnil Gil prapor s umrlčí lebkou za rudý<ref name=":0" />. Převrat v jednotce proběhl 13. srpna 1943<ref name=":2" /> (16. srpna 1943 podle ruské wikipedie). Velitel Gil s příslibem amnestie po dohodě s partyzány zavedl vědomě brigádu do nastražené léčky, ráno zatkl velitele kontrarozvědky Bogdanova a odstavil z velení [[Bílá emigrace|bílé emigranty]]. Německý řídící štáb brigády byl postřílen, ale 30 důstojníkům a asi 500 vojákům se podařilo probít z léčky zpět<ref name=":1" />. Zbývající zatčení důstojníci byli předání Partyzánské brigádě Železňak, která je předala sovětské bezpečnostní službě [[NKVD#Historie|NKGB]]. Po výsleších byli uvězněni v [[Moskva|Moskvě]] a následně popraveni. Případ Družiny a její změny strany tak komplikoval práci všem ostatním útvarům, neboť byly německým velením považovány za nespolehlivé a došlo k odsunu dobrovolníků do [[Okupovaná Francie za druhé světové války|okupované Francie]]<ref name=":1" /><ref name=":2" />.
-Většina Družiny souhlasila s přechodem k partyzánům. Jednalo se o 106 důstojníků, 151 poddůstojníků a 1 175 vojáků. Odnesli s sebou 10 děl, 23 minometů, 77 kulometů, ruční zbraně, 12 radiostanic a další vybavení a vojenský majetek. Zbývající personál byl následně začleněn do [[Ruská osvobozenecká armáda|ROA]] a dalších útvarů východních dobrovolníků.
-. srpna 1943 jednotky brigády zničily německé spojovací velitelství ve městě [[Dokšycy]]. V Lužkách se místnímu německému veliteli podařilo odzbrojit vzbouřené bojovníky a nedal jim příležitost přejít k partyzánům. Další akcí bylo zničení železniční stanice Krulevščina ({{V jazyce|ru}} Крулевщина, Витебская область), kde brigáda zlikvidovala více než 600 nepřátelských vojáků a důstojníků.
-. srpna Němci odpověděli rychlou protiakcí. Jejich síly s podporou tanků a letadel obklíčily novopečené partyzány. Gil vydal rozkaz ustoupit přes řeku Ponja ({{V jazyce|ru}} Поня) a zaujmout obranu v tomto sektoru. Jeho brigádě se tento riskantní manévr zdařil a na rozlehlém území Gil vyhlásil partyzánský kraj pod sovětskou vládou. Sovětská propaganda o tomto kraji hodně psala, aniž se pokoušela vysvětlovat, kde se najednou vzal<ref name=":0" />.
-. září 1943 brigáda zaútočila na německou posádku ve městě Zembin, kde bylo zabito větší množství německých vojáků a zničeny významné vojenské objekty. Od konce podzimu byla brigáda umístěna v prostoru [[Polock]]-[[Lepel]], ve kterém operovalo 16 partyzánských brigád čítajících více než 17 tisíc lidí.
-Gilovi podřízení byli prověřeni sovětskou bezpečností a bylo odhaleno 23 nepřátelských agentů{{Poznámka|Při vyšetřovacích metodách sovětské bezpečnosti není zřejmé, zda se jednalo o skutečné vyzvědače nebo jejich přiznání byla důsledkem použitého nátlaku.}}. Brigáda byla následně posílena prověřenými komunisty a členy [[Komsomol|Komsomolu]]. Ústřední výbor Komunistické strany Běloruska schválil jako [[Politický komisař|politického komisaře]] brigády [[Ivan Matvejevič Timčuk|Ivana Matvejeviče Timčuka]], pozdějšího [[Hrdina Sovětského svazu|Hrdinu Sovětského svazu]].
-Od prosince 1943 až do konce června 1944 sváděla brigáda urputné boje proti jednotkám německých sil. 11. dubna 1944 zahájilo německé velení, zahrnující jednotky Wehrmachtu, policie a SS, policejní a vojenskou operaci Svátky jara mající za cíl zlikvidovat partyzánská uskupení v týle německé třetí tankové armády. O protipartyzánských bojích této brigády ve svém díle [[Souostroví Gulag|Souostroví GULAG]] uvádí [[Alexandr Solženicyn|Alexander Solženicyn]] následující citát, který dokresluje bezvýchodnost situace ruských dobrovolníků v německých službách<ref name=":0" />:
-{{Citát|A kohopak vrhli Němci proti „rodionovcům“? No přece [[29. granátnická divize SS (1. ruská)|Kaminského brigádu]]! V květnu 1944 nasadili ještě 13 svých divizí, aby celý „partyzánský kraj“ likvidovali. Tak chápali Němci všechny ty tříbarevné kokardy, svatojiřský kříž a ondřejský znak s bílým polem. Ruský a německý jazyk si byly navzájem nepřeložitelné, nesrozumitelné.|[[Alexandr Solženicyn|Alexandr Isajevič Solženicyn]]}}
-Začátkem května 1944 partyzánské jednotky pod vedením Gila v této operaci utrpěly značné ztráty a jejich zbytek o velikosti 300 mužů se dostal do obklíčení u osady Nakol. V bitvě byli všichni partyzáni pod jeho velením pobiti. Podle tehdejších německých zpráv byl Gil zastřelen vlastními spolubojovníky. Podle ruské wikipedie byl 5. května 1944 vážně zraněn minou při pokusu prorazit z obklíčení. Zemřel 14. května 1944 na následky zranění (český pramen však udává zimní období<ref name=":2" />). Po této události brigáda přestala existovat. Všichni zbývající členové jednotky byli v SSSR uvězněni a postupně zlikvidováni<ref name=":0" />.
 == Odkazy ==
@@ Řádek 153: / Řádek 77: @@
 === Reference ===
-{{Překlad|ru|1-я русская национальная бригада СС «Дружина»|135106302}}<references />
+{{Překlad|ru||}}<references />
+{{Autoritní data}}
-=== {{Autoritní data}}Externí odkazy ===
+=== Externí odkazy ===
+* .
-* Ruská kniha věnovaná brigádě SS Družina s názvem [https://www.labirint.ru/books/245558/ 1. ruská brigáda SS Družina] {{ISBN|978-5-9533-4968-0}} vyšla v roce 2010.
 {{Portály|Východní dobrovolníci v boji proti SSSR|Druhá světová válka}}
 <!--
@@ Řádek 165: / Řádek 89: @@
 [[Kategorie:Dějiny ruského vojenství]]
 [[Kategorie:Vojenské jednotky založené roku 1942]]
-[[Kategorie:Vojenské jednotky zaniklé roku 1943]]
+[[Kategorie:Vojenské jednotky zaniklé roku 1945]]
 -->