Přeskočit na obsah

Wikipedista:Kyberz/Pískoviště2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o protipartyzánském pluku SS. Možná hledáte: jiné významy slova Varjag.
Dobrovolnický pluk SS Varjag
ZeměNěmecká říšeNěmecká říše Německá říše
Vznik1942
Zánik1945
Druh vojskapluk zvláštního určení
Typprotipartyzánská jednotka
Funkceprotipartyzánský boj
Velikost2 500
VeliteléMichail Alexandrovič Semjonov
Nadřazené jednotky Waffen-SS
Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda od 28. ledna 1945
Účast
VálkyDruhá světová válka
Bitvyprotipartyzánské operace v Jugoslávii

Dobrovolnický pluk SS Varjag (rusky 1-й доброво́льческий полк СС Варя́г, německy Freiwilligen SS-Sonder-Regiment I. Waräger) je dobrovolnická jednotka Zbraní SS z bílých emigrantů a zajatců z řad Rudé armády bojující proti partyzánům v okupované Jugoslávii ve druhé světové válce.

Vznik útvaru

V březnu 1942 v Bělehradě začalo formování dobrovolnického praporu na základě rozkazu vrchního velitele na Balkáně. Cílem byl nábor ruských[pozn. 1] dobrovolníků pro zvláštní operace v oblasti Novorossijska. Prapor vznikl pod vedením ruského šlechtice Michaila Alexandroviče Semjonova veterána z Děnikinových jednotek[1]. Počáteční stav jednotky byl 600 mužů, jednalo se o příslušníky ruského kadetního sboru. Operačně podléhali wehrmachtu, přičemž zásobování jednotky mělo na starosti SS-Hauptämter (hlavní správa SS). Velitel Semjonov obdržel hodnost SS-Hauptsturmführer. Hlavní velitelství jednotky se nacházelo v hotelu Palace v centru Bělehradu[1].

Nasazení útvaru

Původní plány počítající s nasazením jednotky na východní frontě se nikdy neuskutečnily. Jednotka byla nasazena do boje s jugoslávskými partyzány. Původní velitel Semjonov předal útvar v roce 1943 do německých rukou, protože byl povolán do Německa, kde se věnoval formování zvláštních útvarů z ruských dobrovolníků pro provádění speciálních operací hluboko v sovětském týlu. V roce 1944 je však opět v hodnosti SS-Obersturmbannführer velitelem jednotky, která se zvětšila na pluk.

Koncem roku 1944 se pluk Varjag nacházel ve Slovinsku. Skládal se z emigrantů a sovětských válečných zajatců. Celkový stav mužstva dosáhl 2 500 důstojníků a vojáků. Pluk se skládal ze 3 praporů po 3 rotách, dělostřelecké baterie, minometné roty, průzkumné a strážní roty, sapérské čety, protitankové čety a dalších pomocných jednotek. Pluk zajišťoval ostrahu pro klíčové vojenské objekty a účastnil se bojových akcí proti jugoslávským partyzánům. Na webu ruské FSB, byl uveřejněn výtah z protokolu z výslechu příslušníka pluku Varjag G. A. Burbela[pozn. 2] sloužícího v ukrajinské rotě o těchto střetnutích[2][pozn. 3]:

Neustálé boje s partyzány. Ne na život, ale jen na smrt. V srpnu až září 1944 jsem se v rámci speciálního kárného praporu třikrát zúčastnil obléhání městečka Oberburg (Jugoslávie) obsazeného partyzány. Toto obléhání provázely krvavé bitvy, které měly za následek ztráty v řadách kárného praporu i mezi německými vojáky.
— G. A. Burbelo, policejní protokol 10. listopadu 1948

Samostatný pluk Varjag složený z ruských dobrovolníků z Jugoslávie se podle německého rozkazu dne 28. ledna 1945 stal součástí ozbrojených sil KONR[3].

Po válce

V rozmezí mezi 9. a 25. květnem se pluk Varjag jako součást ROA nacházel v rakouských Korutanech v britském zajetí[3]. Následně byli jeho příslušníci převezni na jih Itálie do zajateckého tábora u města Taranto. Sovětští občané, bývalí váleční zajatci, byli podle závěrů Jaltské konference předání do SSSR, kde pravděpodobně byli zastřeleni nebo skončili v táborech nucených prací. Občané Jugoslávie byli vydáni Titovým bezpečnostním složkám, které je zastřelili. Menší část pluku se zachránila tak, že se v posledních dnech války přidala k Ruskému ochrannému sboru. Velitel Semjonov byl propuštěn ze zajetí v roce 1947. Do roku 1950 žil v Mnichově, poté v Brazílii. Nikdy nebyl obviněn z válečných zločinů a zemřel ve věku 71 let[2].

Odkazy

Poznámky

  1. V meziválečné Jugoslávii žila velmi významná a početná komunita ruských bílých emigrantů.
  2. Grigorij Andrejevič Burbelo, narozený v roce 1924, byl v roce 1948 byl odsouzen na 25 let nucených prací ve stalinských lágrech.
  3. Jugoslávské město Oberburg nelze přesně identifikovat, jedná se zřejmě o chybný přepis nebo poněmčený název (např. jako Falknov - Sokolov).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Добровольческий полк СС «Варяг» na ruské Wikipedii.

  1. a b RETROSPEKT. Добровольческий полк СС "Варяг": как воевало это подразделение в годы Второй мировой войны [online]. 2022-08-02 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b ROTTWEILER (PŘEZDÍVKA). Русские против югославских партизан. Вторая Мировая. Полк СС «Варяг». Dzen.ru [online]. Blogerská platforma DZEN (YANDEX), 2023-04-15 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  3. a b AUSKÝ, Stanislav. Kozáctvo: poslední nástup a zánik. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 255 s. ISBN 80-204-0993-9. S. 137. 

Externí odkazy

  • .