Členovci
 Členovci | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmeny | |
| |
| Sesterská skupina | |
| želvušky (Tardigrada) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Členovci (Arthropoda) představují největší kmen živočišné říše se značným hospodářským významem.
Ve vývojové větvi prvoústých dosáhli nejvyššího stupně dokonalosti, který je srovnatelný s postavením obratlovců mezi druhoústými. Charakteristickým znakem všech prvoústých je nestejnocenné (heteronomní) článkování.
Během fylogeneze u nich docházelo ke splývání sousedních tělních článků ve větší celky, které bylo provázeno odpovídajícími změnami vnitřních orgánů (např. splýváním nervových ganglií). Tělo většiny členovců členíme na hlavu (cephalon), hruď (thorax) a zadeček (abdomen) .
Každý tělní článek nesl původně jeden pár končetin, které odvozujeme od parapodií mnohoštětinatců. Během vývoje členovců se však počet končetin zmenšil. Pohybovou funkci si zanechaly pouze končetiny na hrudní části těla. Ostatní buď zanikly, nebo se přeměnily (např. v tykadla, čelisti, makadla, kusadla…)
Členovci mají vytvořen vnější opěrný systém, tvořený chitinovou kutikulou. Aby byl umožněn pohyb, jsou jednotlivé tělní články i články končetin spojeny tenkou blankou. Protože krunýř brání v růstu, je během života několikrát svlékán a nahrazován. Mladí jedinci se svlékají častěji než dospělí. Na vnější kostru jsou také uchyceny svaly.
V době svlékání jedinec intenzivně roste a vytváří si krunýř větší. Kutikula krunýře je pro vzduch neprostupná, proto mají všichni členovci různě upravené dýchací orgány (žábry, plicní vaky, vzdušnice). Mimořádný rozvoj nervové soustavy vzdušnicovců jim umožňuje proniknutí do prakticky všech biotopů ve velkém počtu druhů i jedinců.