Přeskočit na obsah

Édouard Jean-Marie Stephan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Édouard Jean-Marie Stephan
Narození31. srpna 1837
Niort
Úmrtí31. prosince 1923 (ve věku 86 let)
Marseille
Alma materÉcole normale supérieure
Povoláníastronom
Oceněnírytíř Řádu čestné legie
Funkceředitel (Marseille Observatory; 1866–1907)
President of the Académie de Marseille (1881)
director of the Académie de Marseille (1895)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Édouard Jean-Marie Stephan (někdy chybně uváděný jako Stéphan) (31. srpna 1837 – 31. prosince 1923) byl francouzský astronom.

Narodil se v Sainte Pezenne, dnes součásti Niortu. Studoval na École normale supérieure, kterou absolvoval s výborným hodnocením v roce 1862.[1]

V letech 18671907 byl ředitelem hvězdárny v Marseille. Systematicky zkoumal mlhavé objekty, přesně zaznamenal jejich polohy a mnohé nové objekty objevil. Jeho záměrem bylo přesné měření vlastního pohybu hvězd, pro něž bylo nezbytné vytvoření vztažné soustavy přesně změřených poloh pevných objektů.[1]

Jako první se pokusil interferometricky změřit úhlový průměr hvězdy. Přeměnil 800milimetrový dalekohled na interferometr, když zakryl reflektor maskou obsahující dvě svislé štěrbiny[2]. Měřil hvězdu Sirius[3] její úhlový průměr sice nezměřil[2], ale získal horní mez úhlového průměru 0.158". (Skutečný úhlový průměr Siria je 0.0059", pro srovnání úhlový průměr nejbližší hvězdy α Centauri je 0.0145" a veleobra Betelgeuze 0.05").[4]

Objevil 418 objektů z katalogu NGC, v roce 1882 objevil 800mm relefektorem galaxii NGC 6027[5], v roce 1907 skupinu pěti galaxií zvanou Stephanův kvintet.

Objevil planetky (89) Julia 6. srpna 1866[1] a (91) Aegina 4. listopadu 1866.

Jeho jméno nese periodická kometa 38P/Stephan-Oterma, kterou však objevil Jérôme Eugène Coggia.

Francouzská akademie věd mu udělila Valzovu cenu, stal se rytířem a důstojníkem Řádu čestné legie.

Zemřel 31. prosince 1923 v Marseille.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Édouard Jean-Marie Stephan na slovenské Wikipedii a Édouard Stephan na anglické Wikipedii.

  1. a b c STEINICKE, Wolfgang. Nebel und Sternhaufen: Geschichte ihrer Entdeckung, Beobachtung und Katalogisierung - von Herschel bis zu Dreyer's "New General Catalogue". Hamburg: [s.n.], 2008. q=%22edouard%20stephan%22&f=false Dostupné online. ISBN 978-3-8370-8350-7. S. 296–298. (German) 
  2. a b DORMINEY, Bruce. Distant wanderers: the search for planets beyond the solar system. New York: Springer-Verlag, 2002. Dostupné online. ISBN 0-387-95074-5. S. 123. 
  3. MCLEAN, Ian S. Electronic imaging in astronomy: detectors and instrumentation. [s.l.]: Springer, 2008. Dostupné online. ISBN 978-3-540-76582-0. S. 67. 
  4. NORTH, John David. Cosmos: an illustrated history of astronomy and cosmology. [s.l.]: University of Chicago Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-226-59440-8. S. 590. 
  5. Seyfert's Sextet at SEDS.org [online]. [cit. 2007-04-06]. Dostupné online.