Přeskočit na obsah

Eleonora Kateřina Falcká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eleonora Kateřina Falcká
Princezna švédská
Portrét
Úplné jménoBedřiška Luisa Vilemína Marianna Šarlota Pruská
Narození17. května 1626
Zámek Stegeborg, Švédsko
Úmrtí3. března 1692 (ve věku 65 let)
Osterholz-Scharmbeck, Německo
Sňatek8. září 1646
ManželFridrich Hesensko-Eschwegský
PotomciChristine
Juliana
Šarlota
RodWittelsbachové
OtecKazimír Falcko-Zweibrückenský
MatkaKateřina Švédská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eleonora Kateřina Falcká (17. května 1626, Zámek Stegeborg, Švédsko3. března 1692, Osterholz-Scharmbeck, Německo) byla, po nástupu jejího bratra Karla X. Gustava na švédský trůn, princezna švédská. Vdala se za Fridricha Hesensko-Eschwegského, se kterým ovšem měla pouze tři dcery. Po smrti manžela Fridricha se stala správkyní všech jeho území a byla jí až do vlastní smrti.

Eleonořina matka Kateřina
Fridrich Hesensko-Eschwegský, Eleonořin manžel

Původ a dětství

[editovat | editovat zdroj]

Eleonora Kateřina Falcká se narodila 17. května 1626 na švédském zámku Stegeborg do rodiny německého šlechtice Kazimíra Falcko-Zweibrückenského a jeho manželky Kateřiny Švédské. Z tohoto svazku vzešlo celkem osm dětí: pět dcer a tři synové. Jedním z jejich tří synů byl i Karel Gustav, Eleonořin starší bratr a budoucí král Švédska. Eleonořiny rodiče byli příbuzní: sestřenka a bratránkem. Spojoval je jejich praděd Filip Hesenský.

Rodina původně žila v Německu, ale roku 1622 přesídlila do Švédska, kde se narodila i Eleonora. Eleonora Kateřina a její sourozenci ale nebyli vychováváni rodiči; byli v pěstounské péči, kde vyrůstali s jejich sestřenicí Kristýnou I. Švédskou, která byla o půl roku mladší než Eleonora Kateřina.

Sňatek a aféra

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1643 začala rodina sedmnáctileté Eleonory smlouvat sňatek s Fridrichem Hesensko-Eschwegským, synem Mořice Hesensko-Kasselského. Fridrich byl o devět let starší než jeho snoubenka a vyjednávání bylo velice obtížné, nakonec ale roku 1646 skončilo zdarem. Obě strany se nakonec domluvily na věnu 20 tisíc zlatých[p 1]. Dne 6. září toho roku se na švédském hradě Tre Kronor konala svatba. Novomanželské štěstí ale netrvalo dlouho; nebo spíše vůbec nezačalo. Sňatek byl čistě politický a snoubenci se navzájem nesnášeli. Eleonora se navíc krátce po svatbě Fridrichovi přiznala, že měla poměr s francouzským hudebníkem Antoinem de Beaulieuem a čeká s ním dítě. Fridrich se rozhodl Eleonořino těhotenství neřešit a snažil se jej skrýt, přesto se z toho stala obecně známá aféra. O Eleonořině vztahu s de Beaulieuem svědčí například dopis s básní od Antoina, který byl Eleonoře Kateřině adresován.

Dítě Eleonory a Antoina se narodilo 31. března 1647 a byla to dcera Markéta. Ta ale nežila dlouho a v říjnu toho roku zemřela.

Manželství Eleonory Kateřiny a Fridricha bylo nešťastné. Roku 1655 se Fridrich rozhodl zúčastnit, společně s nevlastním bratrem, bitvy v Polsku, kde ale byl zastřelen. Eleonora Kateřina se již nikdy znovu nevdala. Po aféře s de Beaulieuem jí bylo příliš trapné vracet se k švédskému dvoru a tak pobývala v jednom ze svých lén, Osterholzu (dnešní Osterholz-Scharmbeck). Založila zde první místní lékárnu a zaměstnala prvního učitele a lékaře. Mimo tohoto léna spravovala Eleonora Kateřina i veškerý Fridrichův majetek ve Svaté říši římské.

Pozdější život

[editovat | editovat zdroj]

Eleonora se rozhodla poslat svoji druhou dceru Julianu na výchovu ke švédskému dvoru. Ta byla dlouho potenciální nevěstou pro Karla XI., avšak roku 1672 otěhotněla s ženatým švédským úředníkem Gustafem Lilliem. Jejich dítě, syn, bylo později pojmenováno po otci, avšak jeho další osud není znám.

V letech 1661, 1674 a 1681 Eleonora Kateřina navštívila Švédsko. Během jedné z jejích návštěv ji Lorenzo Magalotti, italský filozof, básník a diplomat, označil jako melancholickou a zkaženou ženu.

Roku 1692 ve věku pětašedesáti let Eleonora Kateřina Falcká zemřela. Je pohřbena v Altstädter Kirche (Staroměstský kostel) v Eschwege.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

Z manželství s Fridrichem vzešlo šest dětí:

Prvním dítětem Eleonory Kateřiny ale nebyla dcera Kristýna; byla jí dcera Markéta, kterou měla s francouzským hudebníkem. Fridrichovi se k těhotenství přiznala a ten to chtěl utajit, i přesto se z toho ale stala známá aféra.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. Bádenský zlatý bylo platidlo využívané v Bádensku od roku 1754 do roku 1821

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Countess Palatine Eleonora Catherine of Zweibrücken na anglické Wikipedii.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Ludvík II. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Volfgang Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
Jan I. Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Anna Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
 
Kazimír Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Jan III. Klevský
 
 
Vilém z Jülich-Cleves-Bergu
 
 
 
 
 
 
Marie Jülišsko-Bergská
 
 
Magdalena Klevská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Marie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 
Eleonora Kateřina Falcká
 
 
 
 
 
Erik Johansson Vasa
 
 
Gustav I. Vasa
 
 
 
 
 
 
Cecilia Månsdotter
 
 
Karel IX. Švédský
 
 
 
 
 
 
Erik Abrahamsson
 
 
Markéta Eriksdotter Leijonhufvud
 
 
 
 
 
 
Ebba Eriksdotter Vasa
 
 
Kateřina Švédská
 
 
 
 
 
 
Fridrich III. Falcký
 
 
Ludvík VI. Falcký
 
 
 
 
 
 
Marie Braniborsko-Kulmbašská
 
 
Marie Kristýna Falcká
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská