Přeskočit na obsah

Edgar Allan Poe

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Edgar Allan Poe
Edgar Allan Poe na daguerrotypii
Edgar Allan Poe na daguerrotypii
Rodné jménoEdgar Allan Poe
Narození19. ledna 1809
Boston (Massachusetts)
Úmrtí7. října 1849 (ve věku 40 let)
Baltimore
Místo pohřbeníWestminster Hall and Burying Ground
PseudonymEdgar A. Perry
Povoláníbásník, spisovatel, esejista, literární kritik, dramatik, novinář, autor sci-fi, autor detektivek, romanopisec a autor
StátUSAUSA USA
Alma materVirginská univerzita
Vojenská akademie Spojených států amerických
Žánrbásně, humoristické, satirické, detektivní, strašidelné a fantastické povídky, román.
Významná dílaTamerlán a jiné básně,
Havran a další básně
Grotesky a arabesky
Černý kocour a jiné povídky
Příběhy Arthura Gordona Pyma
Manžel(ka)Virginia Eliza Clemm Poe
RodičeDavid Poe mladší a Eliza Poe
PříbuzníWilliam Henry Leonard Poe a Rosalie Mackenzie Poe (sourozenci)
PodpisPodpis
„Jsou jisté náměty, jejichž poutavost je strhující, a přece jsou příliš hrůzné pro beletristické zpracování.“
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edgar Allan Poe (19. ledna 1809, Boston – 7. října 1849, Baltimore) byl americký romantický básník, prozaik, literární teoretik a esejista.

Byl autorem zpravidla fantastických a mystických příběhů a zakladatelem detektivního žánru. Dokázal mistrovsky zachytit stav osoby, která příběh vypráví. Další díla lze považovat za ranou science fiction, z jeho pera pochází i několik humoristických příběhů.

Život

Narodil se 19. ledna 1809 v Bostonu, Massachusetts.

Byl jedním ze tří dětí páru kočovných herců Elizabeth a Davida Poeových. Jeho otec trpěl alkoholismem a opustil rodinu roku 1810. Matka zemřela v roce 1811 ve věku 24 let na tuberkulózu a zanechala tak po sobě tři sirotky: malého Edgara, jeho mentálně postiženou sestru Rosalii a bratra Williama, který stejně jako otec propadl alkoholismu a předčasně zemřel.

Jako tříletý sirotek byl Edgar svěřen do sirotčince v Richmondu, kde se jej po relativně krátké době ujala rodina Allanů, velkoobchodníků s tabákem;[1] odtud plyne Poeovo prostřední jméno Allan. Rodina po nějaký čas bydlela v Liverpoolu a tajemná Anglie se tak stala mladému Edgarovi zdrojem inspirace po celý život. Dodala jeho pozdějším dílům onu fantaskní, tak typicky poeovskou hrůzostrašnost.

Edgar studoval literaturu na University of Virginia, kde však začal mít potíže s alkoholem a s hráčskými dluhy; pro ně se později rozešel se svým nevlastním bratrem, jenž je za Edgara odmítal platit. Poe se ve finanční krizi zapsal na vojenskou akademii ve West Pointu. Zde se však ukázal jako nedisciplinovaný voják a byl brzy propuštěn. Po propuštění došlo k rozporům a následně i k rozchodu s Edgarovým otcem.

V roce 1833 se setkal s prvním úspěchem, když získal hlavní cenu na soutěži organizované baltimorským týdeníkem Saturday Visitor se svým příběhem Rukopis nalezený v láhvi. Vstoupil posléze do richmondského Southern Literary Messenger a v roce 1835 se stal jeho hlavním šéfredaktorem.

V roce 1836 se oženil se svou třináctiletou sestřenicí Virginií Clemm (zesnulou o jedenáct let později v roce 1847). Alkohol a drogy způsobovaly Poeovi intenzivní stavy deprese a později i ztrátu zaměstnání. Roku 1845 uveřejnil Havrana, který doslova ohromil tehdejší veřejnost. Poe tedy zažil krátké období slávy a mondénních úspěchů. Jeho alkoholové a drogové dluhy jej však z onoho postavení brzy stačily uvrhnout zpět do zoufalé bídy.

Poeova smrt byla hodna děl, kterým se věnoval: 3. října 1849 byl nalezen opilý (a zřejmě i pod vlivem omamných látek) na baltimorském chodníku v blízkosti Light Street. Byl urychleně hospitalizován, ale z kómatu, do kterého následně upadl, se po celé čtyři dny neprobral. Zemřel na překrvení mozku v ranních hodinách 7. října 1849.

Osobnost

Edgar Allan Poe počátkem června roku 1849

Edgar Allan Poe byl obdarován vysokou inteligencí, byl velice zdvořilý, ale také až přehnaně prudký a divoký.

Již od dětství četl díla Lorda Byrona, Samuela Taylora Coleridge a většinu romantických autorů své doby. Hlouběji se rovněž zabýval kosmogonií, přírodními vědami a mysticismem. Tyto své znalosti následně používal při psaní svých děl (např. Pád do Maelströmu, Tisící druhý Šeherezádin příběh, Tři neděle v týdnu), kdy dokázal s matematickou přesností dosáhnout geniálního efektu a zanechat tak ve čtenáři předem psychologicky promyšlenou impresi (většinou strachu či hnusu, často ale i humoru a překvapení).

Ještě za svého života ztratil všechny ženy, které miloval, a znesvářil se se všemi lidmi, kteří by mu byli v těžkých okamžicích schopni pomoci. Žil v takřka nepřetržité bídě, přestože se i za svého života dočkal jisté slávy (zejména svými žurnalistickými pracemi).

Dílo a vliv

Je autorem mnohých povídek a básní. Do Evropy se za Poeova života takřka neznámé dílo dostalo především díky překladům Charlese Baudelaira a částečně i Stéphana Mallarmého. Charles Baudelaire o něm napsal: „Ze všeho, co jsem četl, nabývám přesvědčení, že Spojené státy byly pro Poea jediné velké vězení a jeho vnitřní, duchovní svět básníka nebo i pijáka byl jediným vytrvalým úsilím uniknout vlivu této odporné atmosféry.“

Jeho dílo bylo inspirací mnoha pozdějších autorů (z nichž jmenujme asi nejznámějšího sira Arthura Conana Doyla a jeho kultovního hrdinu Sherlocka Holmese, jehož podoba je výrazně ovlivněna Poeovou postavou výjimečně inteligentního detektiva Dupina).

Svou stopu zanechal nejen na francouzských básnících Charlesi Baudelairovi a Stéphanu Mallarmém, ale například i na Paulu Valérym, Juliu Vernovi (zejména onou až vědeckou přesností popisu) a v neposlední řadě i na Fjodoru Dostojevském a již zmíněném Arthuru Conanu Doylovi. Jeho pravým dědicem a pokračovatelem se však stal Howard Phillips Lovecraft, který v Poem ražené cestě pokračoval do ještě extrémnějších zákoutí hrůzy a hnusu.

Ani v moderní literatuře není Poe zcela bez vlivu. Jeho vliv je přítomen především v britské literatuře (zasáhl i do široce populárního díla Joanne Kathleen Rowlingové). Mnohá z Poeových děl byla nejen zdramatizována, ale i zfilmována a převedena do komiksové podoby. Široce se nechal Poeovou literaturou inspirovat např. Ray Bradbury, který neskrývaje svou adoraci k Poeovu dílu, věnoval jeho osobnosti celou kapitolu z Marťanské kroniky (syntetizoval zde dva zdánlivě odlišné prvky z Masky červené smrti a z Jámy a kyvadla).

Dílo

Sbírky básní

Samostatné básně

  • Ulalume - 1847
  • Euréka - prosaická báseň (Eureka (1848)
  • Zvony (The Bells - 1849) (originál na Wikisource)
  • Eldorado - 1849

Sbírky povídek vydané za Poeova života

  • Grotesky a arabesky (Tales Of The Grotesque And Arabesque), 1839
  • Černý kocour a jiné povídky (The Black Cat And Other Stories), 1843
  • Povídky (Tales - 1845)

Povídky

České vydání z roku 1929

Povídky, v nichž vystupuje postava C. Auguste Dupin (seřazeno podle roku vydání):

Ostatní česky nebo slovensky vydané povídky (seřazeno podle roku vydání):

Povídky v anglickém originále (seřazeno podle roku vydání):

  • The Colloquy of Monos and Una - 1841
  • The Power of Words - 1841
  • Mellonta Tauta - 1849
  • X-ing a Paragrab - 1849

Romány

Eseje

Ostatní díla

  • Maják - nedokončené dílo (povídka nebo román), dle fragmentu textu E. A. Poea dokončil Robert Bloch, nedokončený text E. A. Poea na Wikisource
  • The Conchologist's First Book (1838) - učebnice konchologie, která sice vyšla pod Poeovým jménem, ale napsal ji Thomas Wyatt. E. A. Poe jeho text upravil a zkrátil.[2]

Povídkové sbírky a antologie

(česká a slovenská vydání obsahující povídky či básně E. A. Poea)

  • Jáma a kyvadlo & jiné povídky (Nakladatelství XYZ, Ilustroval Lukáš 'Musa' Musil, 2017)
  • Dobrodružství A.G.Pyma a jiné povídky (vydal Melantrich Praha roku 1929)
  • Anděl pitvornosti (Argo, 2007)
  • Černý kocour (Mladá fronta (edice Četba pro školy), 1988, 23-010-88, překlad Josef Schwarz, brožovaná, 152 stran, náklad 45 000)
  • Černý kocour a jiné hororové povídky (B4U Publishing, 2007, překlad Dana Krejčová, ilustrace Luis Scafati, 2. upr. vyd.: 2013, 96 s., ISBN 978-80-87222-24-9)
  • Démon zvrácenosti: Detektivní a jiné senzační příběhy, Hynek, s.r.o., 1999, ISBN 80-86202-45-3, překlad Josef Schwarz, vázaná, 184 stran, autor obálky: Petr Sacher
  • Edgar (Dryada, 2008)
  • Fantastic Tales / Fantastické příběhy (Fragment, 2004)
  • Havran - šestnáct českých překladů
  • Hrůzný stařec: Deset světových horrorů (Orbis, 1991)
  • Jáma a kyvadlo a jiné povídky / The Pit and the Pendulum and other stories (Garamond, 2001)
  • Jáma & kyvadlo a jiné fantastické příběhy (Nakladatelství XYZ, 2007)
  • Jáma a kyvadlo a jiné povídky (Odeon 1975, 1978, 1987, 1988 a Levné knihy KMa 2002)
  • Krajina stínů, (Aurora, 1998)
  • Lupiči mrtvol: Světové horory (Orbis, 1970)
  • Na slovíčko s mumií: Grotesky a jiné směšné příběhy (Hynek s.r.o., 1999)
  • Pád do Maelströmu a jiné povídky (Argo, 2007, ISBN 978-80-7203-939-5, překlad Josef Schwarz a Ladislav Šenkyřík, vázaná, 248 stran, autor obálky: Alén Diviš)
  • Předčasný pohřeb: Horrory a jiné děsivé příběhy (Hynek s.r.o., 1999)
  • Předčasný pohřeb a jiné povídky (Mladá fronta, 1970)
  • Půlnoční povídky (Albatros, sestavily Zuzana Ceplová a Jarmila Rosíková, 1989)
  • Stráž u mrtvého a jiné hrůzostrašné povídky (Mladá fronta, sestavila Marie Švestková, 1969)
  • V mistrově stínu: Povídky Edgara Allana Poea (Nakladatelství XYZ, 2010, ISBN 978-80-7388-301-0, překlad Vítězslav Nezval, Tomáš Pekárek, Josef Schwarz, Ladislav Šenkyřík, Jaroslav Vrchlický, vázaná, 384 stran, obálka: Isifa Image Service a Jakub Karman)
  • Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky (Mladá fronta 1960, 1964, 1969)
  • Zlatý skarabeus a jiné povídky (Státní nakladatelství dětské knihy, 1967, překlad Vladimír Henzl, brožovaná, 82 stran, náklad 50 000, autor obálky: Marcel Stecker)
  • (slovensky) Zlatý skarabeus (Tatran, 1967, 295 stran)
  • Zlatý skarabeus: Devatero podivuhodných příběhů Edgara Allana Poea (Albatros (edice Klub mladých čtenářů), 1979, překlad Josef Schwarz, 228 stran, náklad 50 000)
  • (slovensky) Havran; Zlatý skarabeus; Príhody Arthura Gordona Pyma (Tatran, 1984, překlad Jana Kantorová-Báliková a kol., 622 stran)
  • Zrádné srdce: Výbor z díla (Naše vojsko, 1959, překlad Josef Schwarz, vázaná s papírovým přebalem, 676 stran)

Odkazy

Reference

  1. ↑ TUČKOVÁ Táňa a spol. Osamělé dospívání. Týdeník Květy. Prosinec 2007, roč. XVII, čís. 51, s. 62. 
  2. ↑ Sova, Dawn B. (2001). Edgar Allan Poe: A to Z. New York: Checkmark Books. str. 200. ISBN 0-8160-4161-X. (anglicky)

Externí odkazy

Tvorba Edgara Allana Poea
Sbírky poezie*
Al Aaraaf, Tamerlán a menší básně • Básně • Havran a další básně • Tamerlán a jiné básně
 E. A. Poe v roce 1848

Podpis E. A. Poea
Básně*
Israfel (s) (1831) • Lenora (1843) • Havran (1845) • Ulalum (s) (1847) • Sen ve snu (s) (1849) • Zvony (s) (1849) • Annabel-Lee (s) (1849)
Povídkové sbírky
vydané česky
Černý kocour • Černý kocour a jiné povídky • Démon zvrácenosti: Detektivní a jiné senzační příběhy • Edgar • Fantastic Tales / Fantastické příběhy • Grotesky a arabesky • Jáma a kyvadlo a jiné povídky • Krajina stínů • Na slovíčko s mumií: Grotesky a jiné směšné příběhy • Předčasný pohřeb: Horrory a jiné děsivé příběhy • Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky
Povídky
Trilogie C. Auguste Dupina
Ohnivý kůň (1832) • U konce s dechem (1832) • Vévoda De L'Omelette (1832) • Jeruzalémská povídka (1832) • Bon-Bon (1832) • Rukopis nalezený v láhvi (1833) • Dostaveníčko (1834) • Stín – Podobenství (1835) • Bezpříkladná dobrodružství jistého Hanse Pfalla (1835) • Berenice (1835) • Morella (1835) • Král Mor (1835) • Dělat lva (1835) • Čtyři zvířátka v jednom: Homo-Camelopardalis (1836) • Jak se píše do časopisu aneb Petr Tůdle (1836) • Mystifikace (1837) • Mlčení – Bajka (1838) • V tísni (1838) • Ligeia (1838) • Zánik domu Usherů (1839) • Rozhovor Eirose s Charmionem (1839) • Ďábel ve zvonici (1839) • William Wilson (1839) • Muž, který se rozpadl (1839) • Muž davu (1840) • Proč ten malý Francous nosí ruku v pásce (1840) • Obchodník (1840) • Ostrov víl (1841) • Tři neděle v týdnu (1841) • Pád do Maelströmu (1841) • Eleonora (1841) • Nikdy se s čertem nesázej o hlavu! (1841) • Medailon (1842) • Maska červené smrti (1842) • Jáma a kyvadlo (1842) • Zlatý brouk (1843) • Černý kocour (1843) • Zrádné srdce (1843) • O šizení jakožto exaktní vědě (1843) • Brýle (1844) • Literární život váženého pana Tenta Nonce (1844) • Příběh z Rozeklaných hor (1844) • Předčasný pohřeb (1844) • Mesmerické odhalení (1844) • Senzace s balónem (1844) • Podlouhlá bedna (1844) • Vrah jsi ty! (1844) • Anděl pitvornosti (1844) • Metoda doktora Téra a profesora Péra (1844) • Na slovíčko s mumií (1845) • Démon zvrácenosti (1845) • Tisící druhý Šeherezádin příběh (1845) • Fakta případu monsieura Valdemara (1845) • Sud vína amontilladského (1846) • Smrtihlav (1846) • Arnheimské panství (1847) • Skokan (1849) • Von Kempelen a jeho objev (1849) • Landorova vila (1849)
Ostatní
Eseje
Romány
Příběhy Arthura Gordona Pyma (1838) • The Journal of Julius Rodman ** (1840)
Politian (1835) • The Conchologist's First Book (1839) • Maják (1849)
*v závorkách odkazy na texty básní v projektu Wikizdroje **nedokončený román
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Edgar_Allan_Poe&oldid=17072565“