Přeskočit na obsah

Alicja Rosolská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alicja Rosolská
Alicja Rosolská na French Open 2019
Alicja Rosolská na French Open 2019
StátPolskoPolsko Polsko
Datum narození1. prosince 1985 (38 let)
Místo narozeníVaršava, Polsko[1]
BydlištěVaršava, Polsko
Výška166 cm[1]
Profesionál od2003
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 141 928 USD
Dvouhra
Poměr zápasů45–100
Čtyřhra
Poměr zápasů434–514
Tituly9 WTA, 14 ITF
Nejvyšší umístění23. místo (10. června 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2012, 2015)
French Open3. kolo (2013, 2017, 2022)
Wimbledonsemifinále (2018)
US Open3. kolo (2008, 2014)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2008, 2012, 2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2011, 2014, 2018, 2023)
French Openčtvrtfinále (2019)
Wimbledon3. kolo (2010)
US Openfinále (2018)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupzákladní skupina finále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230827a27. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alicja Rosolská (* 1. prosince 1985 Varšava) je polská profesionální tenistka, deblová specialistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála devět deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2003 na 636. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2019 na 23. místě. Trénuje ji Dan Champion.[1]

Na grandslamu odešla poražena z finále smíšené soutěže US Open 2018, v němž s Chorvatem Nikolou Mektićem podlehli americko-britskému páru Bethanie Matteková-Sandsová a Jamie Murray.[3] V ženské čtyřhře se nejdále probojovala do semifinále Wimbledonu 2018, v němž ji s Američankou Abigail Spearsovou vyřadily pozdější vítězky Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou.

V polském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2004 základním blokem I. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Řecku, v němž s Klaudií Jansovou vyhrála čtyřhru nad Daniilidouovou a Zachariadouvou. Polky zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupila k třiceti devíti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 27–12 ve čtyřhře.[4]

Polsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, kde se její spoluhráčkou v ženské čtyřhře stala Klaudia Jansová. Na úvod získaly jen tři gamy na Američanky Davenportovou a Huberovou. V prvním kole deblové soutěže obě Polky skončily i na londýnských Hrách XXX. olympiády v All England Clubu, když nestačily na pozdější ruské bronzové medailistky Kirilenkovou s Petrovovou. Potřetí do olympijské čtyřhry zasáhla na odložené letní olympiádě 2020 v Tokiu s Magdou Linetteovou. Soutěž opustily po úvodní porážce od amerického páru Matteková-Sandsová a Pegulaová.

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2018 US Open tvrdý Chorvatsko Nikola Mektić USA Bethanie Matteková-Sandsová
Spojené království Jamie Murray
6–2, 3–6, [9–11]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 25 (9–16)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Tier II / Premier / WTA 500 (2–7)
Tier III, IV & V / International / WTA 250 (7–9)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 14. srpna 2004 Sopoty, Polsko antuka Polsko Klaudia Jansová Španělsko Nuria Llagosteraová Vivesová
Španělsko Marta Marrerová
4–6, 3–6
Finalistka 2. 1. května 2005 Varšava, Polsko antuka Polsko Klaudia Jansová Ukrajina Taťjana Perebijnisová
Česko Barbora Strýcová
1–6, 4–6
Finalistka 3. 24. července 2005 Palermo, Itálie antuka Polsko Klaudia Jansová Itálie Giulia Casoniová
Ukrajina Maria Korytcevová
6–4, 3–6, 5–7
Vítězka 1. 17. února 2008 Viña del Mar, Chile antuka Lotyšsko Līga Dekmeijereová Ukrajina Maria Korytcevová
Německo Julia Schruffová
7–5, 6–3
Finalistka 4. 10. ledna 2009 Brisbane, Austrálie tvrdý Polsko Klaudia Jansová Německo Anna-Lena Grönefeldová
USA Vania Kingová
6–3, 5–7, [5–10]
Vítězka 2. 12. dubna 2009 Marbella, Španělsko antuka Polsko Klaudia Jansová Španělsko Anabel Medina Garriguesová
Španělsko Virginia Ruano Pascualová
6–3, 6–3
Finalistka 5. 18. října 2009 Linec, Rakousko tvrdý (h) Polsko Klaudia Jansová Německo Anna-Lena Grönefeldová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6-1, 6-4
Finalistka 6. 9. ledna 2011 Brisbane, Austrálie tvrdý Polsko Klaudia Jansová Rusko Alisa Klejbanovová
Rusko Anastasija Pavljučenkovová
3–6, 5–7
Finalistka 7. 21. května 2011 Brusel, Belgie antuka Polsko Klaudia Jansová Česko Andrea Hlaváčková
Kazachstán Galina Voskobojevová
6–3, 0–6, [5–10]
Vítězka 3. 10. července 2011 Budapešť, Maďarsko antuka Španělsko Anabel Medina Garriguesová Jižní Afrika Natalie Grandinová
Česko Vladimíra Uhlířová
6–2, 6–2
Finalistka 8. 26. května 2012 Brusel, Belgie antuka Čína Čeng Ťie USA Bethanie Matteková-Sandsová
Indie Sania Mirzaová
3–6, 2–6
Finalistka 9. 16. září 2012 Québec, Kanada tvrdý (h) Spojené království Heather Watsonová Německo Tatjana Maleková
Francie Kristina Mladenovicová
6–7(5–7), 7–6(8–6), [7–10]
Finalistka 10. 13. října 2013 Linec, Rakousko antuka Kanada Gabriela Dabrowská Česko Karolína Plíšková
Česko Kristýna Plíšková
6–7(6–8), 4–6
Vítězka 4. 8. března 2015 Monterrey, Mexiko tvrdý Kanada Gabriela Dabrowská Austrálie Anastasia Rodionovová
Austrálie Arina Rodionovová
6–3, 2–6, [10–3]
Vítězka 5. 24. července 2016 Båstad, Švédsko antuka Rumunsko Andreea Mituová Nizozemsko Lesley Kerkhoveová
Bělorusko Lidzija Marozavová
6–3, 7–5
Vítězka 6. 5. února 2017 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Lotyšsko Jeļena Ostapenková Chorvatsko Darija Juraková
Švýcarsko Xenia Knollová
3–6, 6–2, [10–5]
Vítězka 7. 9. dubna 2017 Monterrey, Mexiko tvrdý Japonsko Nao Hibinová Slovinsko Dalila Jakupovićová
Ukrajina Nadija Kičenoková
6–2, 7–6 (7–4)
Finalistka 11. 6. srpna 2017 Stanford, Spojené státy tvrdý Francie Alizé Cornetová USA Abigail Spearsová
USA Coco Vandewegheová
2–6, 3–6
Vítězka 8. 11. června 2018 Nottingham, Velká Británie tráva USA Abigail Spearsová Rumunsko Mihaela Buzărnescuová
Spojené království Heather Watsonová
6–3, 7–6(7–5)
Finalistka 12. 11. ledna 2019 Sydney, Austrálie tvrdý Japonsko Eri Hozumiová Srbsko Aleksandra Krunićová
Česko Kateřina Siniaková
1–6, 6–7(3–7)
Vítězka 9. 7. dubna 2019 Charleston, Spojené státy tvrdý Německo Anna-Lena Grönefeldová Rusko Irina Chromačovová
Rusko Veronika Kuděrmetovová
7–6(9–7), 6–2
Finalistka 13. 13. února 2022 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Austrálie Erin Routliffeová Rusko Anna Kalinská
USA Caty McNallyová
3–6, 7–6(7–5), [4–10]
Finalistka 14. 25. června 2022 Bad Homburg, Německo tráva Austrálie Erin Routliffeová Japonsko Makoto Ninomijová
Japonsko Eri Hozumiová
4–6, 7–6(7–5), [5–10]
Finalistka 15. červenec 2022 Varšava, Polsko antuka Polsko Katarzyna Kawaová Kazachstán Anna Danilinová
Německo Anna-Lena Friedsamová
4–6, 7–5, [5–10]
Finalistka 16. 9. října 2022 Ostrava, Česko tvrdý (h) Austrálie Erin Routliffeová USA Caty McNallyová
USA Alycia Parksová
3–6, 2–6

Postavení na konečném žebříčku WTA

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 20182022
Pořadí 725. 776. 909. 769. 724. 697. 897. 969. 1147. 1148. 1258. 862. 1151.
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 524. 373. 164. 99. 91. 84. 50. 47. 47. 38. 44. 50. 61. 45. 75. 31. 29. 32. 54. 125. 34.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alicja Rosolska na anglické Wikipedii.

  1. a b c Alicja Rosolská na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230827a27. srpna 2023
  2. Alicja Rosolská na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230827a27. srpna 2023
  3. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Matteková-Sandsová a Jamie Murray vyhráli smíšenou čtyřhru na US Open [online]. Tenisportal.cz, 2018-09-08 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  4. Alicja Rosolská na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220626a26. června 2022

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]