Přeskočit na obsah

Brusnice (potok)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brusnice
Základní informace
Délka toku4,5 km
Plocha povodí4,7 km²
Průměrný průtok0,0002 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-12-01-0240
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Praha)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brusnice (dříve též Bruska) je potokBřevnově, na Hradčanech a Malé Straně v Praze. Je 4,5 km dlouhý a podstatná část této délky je vedena potrubím. Hluboký zářez údolí Brusnice na jejím dolním toku vytvořil prudké severní svahy ostrožny, na které byl založen Pražský hrad.

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Potok má tři hlavní prameny a všechny se nacházejí v těsné blízkosti budov Břevnovského kláštera. První z nich zvaný Vojtěška pramení v zahradě kláštera pod stejnojmenným pavilonem. Poté napájí rybník Malá Markéta zvaný také Sádky. Druhý, slabší pramen vyvěrá přibližně v místě bývalého pivovaru, dnes ve stráni pod Patočkovou ulicí, tento nejslabší pramen je od roku 2011 téměř vyschlý. Třetí, poměrně silný pramen se nachází u východního předpolí kláštera. Druhý a třetí pramen napájejí rybník Velkou Markétu zvaný též Pivovarský rybník. Nedaleko pod hrázemi obou rybníků se obě větve potoka stékají.

Pak protéká dlouhý úsek, do roku 2018 převážně kanalizací, a napájí postupně čtyři rybníčky v oblasti břevnovských usedlostí Kajetánka, Petynka, Šlajferka a Malovanka.[1] Rybníčky nesou jména Kajetánka, Vincentinum, Šlajferka a Kuklík. Část potrubí podél Patočkovy ulice byla v roce 2018 přeměněna na otevřené koryto.[2] Další část zatrubněného toku probíhá pod mimoúrovňovou křižovatkou Malovanka a ulicí Patočkovou, na povrchu se objevuje v Parku Maxe van der Stoela u X. bašty Mariánských hradeb, kde společně s podzemní vodou z tunelu Blanka napájí rybník Šance.

Dále tok pokračuje potrubím pod Novým Světem a odkrývá se v celé délce v Jelením příkopu v sousedství Pražského hradu, kde protéká pod Prašným mostem pěším tunelem od architekta Josefa Pleskota. Před obloukem Chotkovy silnice se Brusnice opět noří pod zem a ústí do Vltavy na 53,5 km zleva kanalizací poblíž Klárova, v sousedství Občanské plovárny.

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

Průtok je malý, do 1 l/s, při měření v roce 1999 dosáhl 0,2 l/s. Kvalita vody se pravidelně nesleduje.

Odvozená pojmenování

[editovat | editovat zdroj]

Podle Brusnice (Brusky) je pojmenováno několik dalších objektů: Bruská brána (též Písecká), ulice Pod Bruskou (tzv. Myší díra, předchůdce Chotkovy silnice), a také tramvajová zastávka Brusnice a ulice U Brusnice (spojující východní konce ulic Na Ořechovce a Nový Svět).

Na místě studánky Vojtěšky se podle legendy setkali roku 993 sv. Vojtěch s Boleslavem II. a založili Břevnovský klášter.

Podle Kosmovy kroniky věštila Libuše vznik pražského hradu na místě, jež je ze severní strany chráněno hlubokým údolím brusnického potoka.[3] Alois Jirásek nechal ve Starých pověstech českých kněžnu Libuši umístit budoucí město Prahu právě na soutok Vltavy a Brusnice.

Mlýny jsou seřazeny po směru toku potoka.[4]

  1. Pás břevnovských usedlostí u potoka Brusnice na Praha neznámá
  2. Otevření koryta podél ulice Patočkova
  3. Kosmas. Kosmova kronika česká. Redakce Ladislav Niklíček; překlad Karel Hrdina, Marie Bláhová. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 2012. 280 s. ISBN 978-80-7459-110-5. Kapitola IX, s. 26, 27. 
  4. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek. [cit. 2021-06-17]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]