Přeskočit na obsah

José Zorrilla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
José Zorilla y Moral
Rodné jménoJosé Zorrilla Moral de la Torre Ugarte
Narození21. února 1817
Valladolid
Úmrtí23. ledna 1893 (ve věku 75 let)
Madrid
Místo pohřbeníHřbitov svatého Justa (1893–1896)
Panteón de Hijos Vallisoletanos Ilustres (od 1896)
Povolánídramatik, básník a spisovatel
Alma materReal Universidad de Toledo
Univerzita ve Valladolidu
Royal Seminary of Nobles of Madrid
Významná dílaDon Juan Tenorio
Partner(ka)Emilia Serrano de Wilson
PříbuzníRosa Chacel (praneteř)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ulice 'Calle de Zorilla' v Madridu

José Zorrilla y Moral (21. února 181723. března 1893) byl španělský básník a dramatik.

Pocházel ze šlechtické rodiny, vystudoval v Toledu právo a stal se úředníkem na magistrátu v rodném Valladolidu. V roce 1836 opustil úřad a věnoval se novinářství a psaní. V roce 1837 napsal elegii na smrt Larry, která mu získala literární věhlas a slávu, v témže roce vydal první sbírku svých básní, dále pokračoval v úspěšné literární kariéře. V roce 1855 se stal dvorním básníkem mexického císaře Maxmiliána I.[zdroj?] Po jeho popravě se musel navrátit do Španělska, posléze se stal roku 1885 členem Španělské královské akademie (RAE). V roce 1887 získal celoživotní pensi, která ho zbavila hmotným starostí. V roce 1889 byl prohlášen za španělského národního básníka.[zdroj?]

K jeho hlavním dílům patří lyrické sbírky s legendistickou tematikou Catntos del Trovador (1841), Flores perdidas (1834), El album de un loco (1867), Poema religioso (1869), Composiciones varias (1877), Le leyenda del Cid (1880), El cantar del Romero (1879). Jeho texty jsou silně pod vlivem francouzských romantiků,[zdroj?] zejména Chateaubrianda a Huga,[zdroj?] věnoval se převážně tvorbě lyrickoepických skladeb, čerpajících ze španělské národní historie a pověstí,[zdroj?] označoval je za legendy, přesto se vyznačují velkou nápaditostí zejména v popisných pasážích. Velkou slávu mu získalo Calderónem ovlivněné[zdroj?] drama Don Juan Tenorio (1844). Mimoto napsal také drama Traidor, inconfeso y martyr (1849).

České překlady

[editovat | editovat zdroj]
  • Don Juan Tenorio: nábožensko fantastické drama o dvou dílech. V Praze: J. Otto, 1902. Překlad: Antonín Pikhart.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]