Přeskočit na obsah

Josef Palivec: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Umělci ze Zbirohu za použití HotCat
úpr.
Řádek 9: Řádek 9:
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1975|1|30|1886|10|7}}
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1975|1|30|1886|10|7}}
| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| choť = * Stéphanie Guerzoni 1. manželka
}}
* [[Helena Čapková]] 2. manželka

| příbuzní = * [[Josef Čapek]] švagr
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
* [[Karel Čapek]] švagr
{{Příbuzný|první manželka|Stéphanie Guerzoni}}
{{Příbuzný|druhá manželka|[[Helena Čapková]]}}
{{Příbuzný|švagr|[[Josef Čapek]]}}
{{Příbuzný|švagr|[[Karel Čapek]]}}
}}
}}



Verze z 15. 4. 2019, 11:37

JUDr. Josef Palivec
Josef Palivec
Josef Palivec
Narození7. října 1886
Švabín (dnes součást Zbiroha)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. ledna 1975 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípřekladatel, básník, spisovatel a diplomat
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Tématapřeklad, česká literatura a diplomacie
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka
Manžel(ka)
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Palivec (7. října 1886 Švabín, dnes součást Zbiroha30. ledna 1975 Praha) byl československý diplomat, český básník, esejista, překladatel z francouzštiny, španělštiny a angličtiny (Paul Valéry, Stéphane Mallarmé, Luis de Góngora y Argote, Samuel Taylor Coleridge).

Život

Josef Palivec studoval v Rokycanech, Plzni a Praze. Půl roku dělal písaře Jaroslavu Vrchlickému, působil v redakcích novin a časopisů. V roce 1914 byl těžce raněn na srbské frontě. Po externím studiu maturoval roku 1918 na vinohradském reálném gymnáziu. V roce 1919 byl ministerstvem zahraničí vyslán do Ženevy a pak až do roku 1930 pracoval v Paříži. Na čs. vyslanectví pečoval o kulturní propagaci ČSR.[1] Rytíř Řádu čestné legie (1928).

Po rozvodu svého prvního manželství s francouzskou malířkou Stéphanií Guerzoniovou se roku 1930 stal druhým manželem Heleny Čapkové. V roce 1934 obhájil na Univerzitě Karlově doktorát práv. Za okupace působil na ministerstvu školství, byl zapojen do protifašistického odboje. V lednu 1945 uvězněn, po osvobození krátce na ministerstvu zahraničí. V prosinci 1949 byl Josef Palivec zatčen a o dva roky později odsouzen za posílání informací do zahraničí, vězněn do roku 1959. V roce 1969 byl rehabilitován, ale roku 1971 byl osvobozující rozsudek opět zrušen.

Překládal z francouzštiny Paula Valéryho, a také Coleridge a Góngoru a též české básníky do francouzštiny, psal vlastní poezii a prózu. V roce 1992 byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy in memoriam.

Citát

V životě měl jsem hromadu dobrých známých, dost kamarádů, ale jen tři životní přátele. Poslední a nejstarší z nich byl básník Josef Palivec… Ještě před válkou napsal knihu uhrančivě krásných veršů a přeložil Valéryho básně. Jeho překlady jsou téměř tak dokonalé jako originál. Říkám-li téměř, pak to, co jim chybí, je rozdíl mezi francouzštinou a češtinou. Čeština je přece jen zcela jiná řeč. Ale překladům to příliš nevadí.
— Jaroslav Seifert[2]

Spisy

Básně

  • Pečetní prsten, 1941
  • Naslouchání, 1942
  • Síta, 1943 – obsahuje předešlé dvě sbírky a báseň Spáč

Souborné vydání

Odkazy

Reference

  1. Josef Palivec, in: Slovník české literatury po roce 1945
  2. Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 495

Literatura

Externí odkazy