Přeskočit na obsah

Kamienna Góra: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ kat
m ib z wd, {{počet obyvatel}}
 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - sídlo světa
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Kamenná Hora
| jméno = Kamienna Góra
⚫
| zeměpisná šířka = 50.7833333
| originální jméno = Kamienna Góra
⚫
| zeměpisná délka = 16.0333333
| obrázek = Kamienna Góra fragment rynku.JPG
⚫
| časové pásmo = [[Středoevropský čas|SEČ]]/[[Středoevropský letní čas|SELČ]]
| popisek =
⚫
| pojem vyššího celku = [[Vojvodství]]
| vlajka = Flaga Kamiennej Góry.jpg
⚫
| název vyššího celku = [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]]
| znak = Herb Biskupa.png
⚫
| pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]]
⚫
| zeměpisná šířka = 50.7833333
| název nižšího celku = [[Okres Kamienna Góra|Kamienna Góra]]
⚫
| zeměpisná délka = 16.0333333
⚫
| pojem celku 3 = [[Gmina]]
| nadmořská výška = 468
⚫
| název celku 3 = městská gmina
⚫
| časové pásmo = [[Středoevropský čas|SEČ]]/[[Středoevropský letní čas|SELČ]]
⚫
| loc-map = {{LocMap |Polsko |label= Kamienna Góra |position= right |width= 220 |lat= 50.78 |long= 16.03 |float=center |caption=}}
| stát = Polsko
⚫
| velikost mapy = 200px
⚫
| pojem vyššího celku = [[vojvodství]]
⚫
| status = město a gmina
⚫
| název vyššího celku = [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]]
⚫
| starosta = Janusz Chodasewicz
⚫
| pojem nižšího celku = okres
| název nižšího celku = [[Okres Kamienna Góra|Kamienna Góra]]
| obecní úřad = pl. Grunwaldzki 1<br />58-400 Kamienna Góra
⚫
| pojem celku 3 = [[gmina]]
⚫
| název celku 3 = městská
| pojem celku 4 =
| název celku 4 =
| administrativní dělení =
⚫
| loc-map = {{LocMap |Polsko |label= Kamienna Góra |position= right |width= 220 |lat= 50.78 |long= 16.03 |float=center |caption=}}
⚫
| velikost mapy = 200px
| rozloha = 17,97
| počet obyvatel = 18 840
| obyvatelé aktuální k = <ref name="stat"/>2019
| hustota zalidnění = 1173
| etnické složení =
| náboženské složení =
⚫
| status =
⚫
| starosta = Janusz Chodasewicz
| web = http://www.kamiennagora.pl
| obecní úřad = pl. Grunwaldzki 1<br />58-400 Kamienna Góra
| telefonní předvolba =
| psč = 58-400
| typ statistického celku =
| název statistického celku =
}}
}}
'''Kamienna Góra''' (dříve {{Vjazyce2|de|Landeshut in Schlesien}}, počeštěně ''Lanžhot'', nyní častěji ''Kamenná Hora'') je město v [[Polsko|polském]] [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]]. Město leží v kotlině řeky [[Bobr (přítok Odry)|Bóbr]] na úpatí [[Vraní hory|Vraních hor]], přibližně 12&nbsp;km od [[Česko|českých]] hranic. Kamienna Góra je sídlem okresu a žije zde 21&nbsp;093 obyvatel.<ref name="stat">Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 165. [https://web.archive.org/web/20110926224402/http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_powierzchnia_ludnosc_teryt_2008.pdf]</ref>
'''Kamienna Góra''' (dříve {{Vjazyce2|de|''Landeshut in Schlesien''}}, počeštěně ''Lanžhot'', nyní častěji ''Kamenná Hora'') je město v [[Polsko|polském]] [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]]. Město leží v kotlině řeky [[Bobr (přítok Odry)|Bóbr]] na úpatí [[Vraní hory|Vraních hor]], přibližně 12&nbsp;km od [[Česko|českých]] hranic. Kamienna Góra je sídlem okresu a žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel.

== Historie ==
== Historie ==
[[File:Kamienna Góra, ruiny zamku - 27 IV 2012 r..JPG|thumb|240px|left|Ruina zámku Grodztwo (2012)]]
[[Soubor:Kamienna Góra, ruiny zamku - 27 IV 2012 r..JPG|náhled|240px|vlevo|Ruina zámku Grodztwo (2012)]]
[[File:Schloss Kreppelhof Sammlung Duncker.jpg|240px|thumb|left|Zámek Grodztwo (Kreppelhof) kolem roku 1850]]
[[Soubor:Schloss Kreppelhof Sammlung Duncker.jpg|240px|náhled|vlevo|Zámek Grodztwo (Kreppelhof) kolem roku 1850]]
[[Soubor:Kościół pw. śś Apostołów Piotra i Pawła - Aw58 - 4 lutego 2010 r. DSC01006.jpg|náhled|240px|vlevo|Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla]]
[[Soubor:Kościół pw. śś Apostołów Piotra i Pawła - Aw58 - 4 lutego 2010 r. DSC01006.jpg|náhled|240px|vlevo|Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla]]
[[Soubor:PL KamGora Rynak.JPG|náhled|256px|Rynek v zimě]]
[[Soubor:PL KamGora Rynak.JPG|náhled|256px|Rynek v zimě]]
[[File:Ratusz, 2 poł. XIX.jpg|thumb|vlevo|240px|Radnice]]
[[Soubor:Ratusz, 2 poł. XIX.jpg|náhled|vlevo|240px|Radnice]]
[[Soubor:Zdj. Andrzej Wolny - 28.11.2008 r..JPG|thumb|vlevo|240px|Židovský hřbitov]]
[[Soubor:Zdj. Andrzej Wolny - 28.11.2008 r..JPG|náhled|vlevo|240px|Židovský hřbitov]]
První písemné zmínky o osadě pocházejí ze 13. století: roku 1254 ji kníže [[Boleslav II. Lysý|Boleslav II. Lehnický]] daroval benediktinům [[Opatovický klášter|Opatovického kláštera]], kteří se podíleli na kolonizaci hraničního lesnatého území. Roku 1289 kníže Jindřich I. Bradatý vesnici od benediktinů odkoupil a zbudoval na Zámecké hoře kamenný hrad, který dal obci jméno. Roku 1292 obdržela Kamienna Góra [[Městské právo|městská práva]], v letech 1334–1341 dostalo město [[mílové právo]], [[Právo várečné|právo vaření piva]] a obchodu se solí. Za [[Husitské války|husitských válek]] bylo město v letech 1426 a 1446 husity dvakrát vypleněno. V 16. století město prosperovalo díky celní stanici, obchodu a řemeslům, především tkalcovství (plátenictví), na základech hradu byl vystavěn zámek. Od roku 1365 patřilo město k České koruně. Roku 1477 je král [[Vladislav Jagellonský]] postoupil Hanuši Welflovi z Varnsdorfu († 1489), hejtmanovi knížectví kladského. Za třicetileté války (stejně jako ve válkách předchozích a pozdějších) město pro svou strategickou hraniční polohu trpělo zpustošením.
První písemné zmínky o osadě pocházejí ze 13. století: roku 1254 ji kníže [[Boleslav II. Lysý|Boleslav II. Lehnický]] daroval benediktinům [[Opatovický klášter|Opatovického kláštera]], kteří se podíleli na kolonizaci hraničního lesnatého území. Roku 1289 kníže Jindřich I. Bradatý vesnici od benediktinů odkoupil a zbudoval na Zámecké hoře kamenný hrad, který dal obci jméno. Roku 1292 obdržela Kamienna Góra [[Městské právo|městská práva]], v letech 1334–1341 dostalo město [[mílové právo]], [[Právo várečné|právo vaření piva]] a obchodu se solí. Za [[Husitské války|husitských válek]] bylo město v letech 1426 a 1446 husity dvakrát vypleněno. V 16. století město prosperovalo díky celní stanici, obchodu a řemeslům, především tkalcovství (plátenictví), na základech hradu byl vystavěn zámek. Od roku 1365 patřilo město k České koruně. Roku 1477 je král [[Vladislav Jagellonský]] postoupil Hanuši Welflovi z Varnsdorfu († 1489), hejtmanovi knížectví kladského. Za třicetileté války (stejně jako ve válkách předchozích a pozdějších) město pro svou strategickou hraniční polohu trpělo zpustošením.


Hned v první válce o slezské dědictví roku 1742 císařovna [[Marie Terezie]] musela město postoupit pruskému králi. Roku [[1760]] se zde odehrála jedna z bitev [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], nazvaná ''Pruské Thermopyly'', protože skončila dílčím [[Habsburská monarchie|rakouským]] vítězstvím.
Hned v první válce o slezské dědictví roku 1742 císařovna [[Marie Terezie]] musela město postoupit pruskému králi. Roku [[1760]] se zde odehrála jedna z bitev [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], nazvaná ''Pruské Thermopyly'', protože skončila dílčím [[Habsburská monarchie|rakouským]] vítězstvím.


Roku 1869 byla do města přivedena železniční trať [[Železniční trať Kamienna Góra – Královec|Sędzisław–Lubawka]], rozvíjel se tkalcovský a hedvábnický průmysl. Za druhé světové války zde byla dislokována německá továrna na kuličková ložiska a pobočka [[Koncentrační tábor Gross-Rosen|koncentračního tábora Gross-Rosen]]. Město bylo vybombardováno, zámek od té doby zůstal pustý a roku 1964 vyhořel. V květnu 1945 město osvobodil 1. ukrajinský front maršála Koněva společně s 27. pěším plukem [[2. polská armáda|polské armády]]. Německé obyvatelstvo se během roku 1945 vystěhovalo.
Roku 1869 byla do města přivedena železniční trať [[Železniční trať Trutnov–Sędzisław|Sędzisław–Lubawka]], rozvíjel se tkalcovský a hedvábnický průmysl. Za druhé světové války zde byla dislokována německá továrna na kuličková ložiska a pobočka [[Koncentrační tábor Gross-Rosen|koncentračního tábora Gross-Rosen]]. Město bylo vybombardováno, zámek od té doby zůstal pustý a roku 1964 vyhořel. V květnu 1945 město osvobodil 1. ukrajinský front maršála Koněva společně s 27. pěším plukem [[2. polská armáda|polské armády]]. Německé obyvatelstvo se během roku 1945 vystěhovalo.


== Památky ==
== Památky ==
* Ruiny zámku Grodztwo (Kreppelhof) - zámek při věži středověkého hradu v letech 1565-1560 zbudovali [[Schaffgotschové]], v polovině 18. století jej zbarokizovali noví majitelé z rodu Stolberg-Wernigerode, jimž patřil až do roku 1945; novogotická úprava z poloviny 19. století je zachycena na obraze; roku 1951 byl zámek zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek, roku 1964 vyhořel a od té doby stále chátrá
* Ruiny zámku Grodztwo (Kreppelhof) - zámek při věži středověkého hradu v letech 1565-1560 zbudovali [[Schaffgotschové]], v polovině 18. století jej zbarokizovali noví majitelé z rodu Stolberg-Wernigerode, jimž patřil až do roku 1945; novogotická úprava z poloviny 19. století je zachycena na obraze; roku 1951 byl zámek zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek, roku 1964 vyhořel a od té doby stále chátrá
* Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla – založen roku 1295; trojlodní barokní bazilika s gotickým závěrem z 1. poloviny 16. století
* Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla – založen roku 1295; trojlodní barokní bazilika s gotickým závěrem z 1. poloviny 16. století
* Kostel Panny Marie Růžencové – barokní, původně evangelický chrám s bočními emporami, architekt Martin Frantz, jeden z tzv. [[Kostely milosti|kostelů milosti]]; uvnitř pozdně gotický [[oltář]] s reliéfem sv. Anny Samotřetí; nyní katolický
* Kostel Panny Marie Růžencové – barokní, původně evangelický chrám s bočními emporami, architekt Martin Frantz, jeden z tzv. [[Kostely milosti|kostelů milosti]]; uvnitř pozdně gotický [[oltář]] s reliéfem sv. Anny Samotřetí; nyní katolický
* Radnice – renesanční z roku 1564, přestavěná v 70. letech 19. století v novorenesančním slohu
* Radnice – renesanční z roku 1564, přestavěná v 70. letech 19. století v novorenesančním slohu
* Rynek – historické náměstí s renesančními a barokními měšťanskými domy
* Rynek – historické náměstí s renesančními a barokními měšťanskými domy
* Židovský hřbitov – založen v 1. polovině 19. století
* Židovský hřbitov – založen v 1. polovině 19. století
* Železniční nádraží – novogotiská budova z roku 1869
* Železniční nádraží – novogotická budova z roku 1869
* Obelisk z roku 1880 – památník protinapoleonské koalice polských a ruských vojsk, která se zde spojila 10. srpna 1813
* Obelisk z roku 1880 – památník protinapoleonské koalice polských a ruských vojsk, která se zde spojila 10. srpna 1813


Řádek 64: Řádek 44:
* [[Carl Gotthard Langhans]] (1732–1808), architekt [[Prusko|pruského]] [[Klasicismus|klasicismu]], mj. projektoval bažantnici zámku v hornoslezské [[Pszczyna-Poręba|Pštině]]
* [[Carl Gotthard Langhans]] (1732–1808), architekt [[Prusko|pruského]] [[Klasicismus|klasicismu]], mj. projektoval bažantnici zámku v hornoslezské [[Pszczyna-Poręba|Pštině]]
* [[Gottfried Semper]] (1732–1808), architekt, historik a teoretik umění
* [[Gottfried Semper]] (1732–1808), architekt, historik a teoretik umění

== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
* {{flag|DNK}} [[Ikast]]
* {{flag|DNK}} [[Ikast]]
Řádek 70: Řádek 51:
* {{flag|DEU}} [[Wolfenbüttel]]
* {{flag|DEU}} [[Wolfenbüttel]]
* {{flag|DEU}} [[Bitterfeld-Wolfen]]
* {{flag|DEU}} [[Bitterfeld-Wolfen]]
* {{flag|RUS}} [[Ivangorod]]
* {{flag|CZE}} [[Dvůr Králové nad Labem]]
* {{flag|CZE}} [[Dvůr Králové nad Labem]]
* {{flag|UKR}} [[Ščirec]]
* {{flag|UKR}} [[Ščirec]]


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
{{Překlad
{{Překlad
Řádek 85: Řádek 66:
}}
}}
<references />
<references />

=== Literatura ===
=== Literatura ===
* ''Dehio - Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen''. Svazek Schlesien. München-Berlin 2005, s. 419–422, ISBN 3-422-03109-X
* ''Dehio - Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen''. Svazek Schlesien. München-Berlin 2005, s. 419–422, ISBN 3-422-03109-X

=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}

Aktuální verze z 21. 11. 2023, 23:27

Kamienna Góra
Kamienna Góra – znak
znak
Kamienna Góra – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice50°47′ s. š., 16°2′ v. d.
Nadmořská výška468 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíDolnoslezské
OkresKamienna Góra
Gminaměstská gmina
Kamienna Góra
Kamienna Góra
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha18,0 km²
Počet obyvatel18 425 (2021)
Hustota zalidnění1 025,3 obyv./km²
Správa
Statusměsto a gmina
StarostaJanusz Chodasewicz
Oficiální webwww.kamiennagora.pl
Adresa obecního úřadupl. Grunwaldzki 1
58-400 Kamienna Góra
PSČ58-400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamienna Góra (dříve německy Landeshut in Schlesien, počeštěně Lanžhot, nyní častěji Kamenná Hora) je město v polském Dolnoslezském vojvodství. Město leží v kotlině řeky Bóbr na úpatí Vraních hor, přibližně 12 km od českých hranic. Kamienna Góra je sídlem okresu a žije zde přibližně 18 tisíc obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Ruina zámku Grodztwo (2012)
Zámek Grodztwo (Kreppelhof) kolem roku 1850
Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla
Rynek v zimě
Radnice
Židovský hřbitov

První písemné zmínky o osadě pocházejí ze 13. století: roku 1254 ji kníže Boleslav II. Lehnický daroval benediktinům Opatovického kláštera, kteří se podíleli na kolonizaci hraničního lesnatého území. Roku 1289 kníže Jindřich I. Bradatý vesnici od benediktinů odkoupil a zbudoval na Zámecké hoře kamenný hrad, který dal obci jméno. Roku 1292 obdržela Kamienna Góra městská práva, v letech 1334–1341 dostalo město mílové právo, právo vaření piva a obchodu se solí. Za husitských válek bylo město v letech 1426 a 1446 husity dvakrát vypleněno. V 16. století město prosperovalo díky celní stanici, obchodu a řemeslům, především tkalcovství (plátenictví), na základech hradu byl vystavěn zámek. Od roku 1365 patřilo město k České koruně. Roku 1477 je král Vladislav Jagellonský postoupil Hanuši Welflovi z Varnsdorfu († 1489), hejtmanovi knížectví kladského. Za třicetileté války (stejně jako ve válkách předchozích a pozdějších) město pro svou strategickou hraniční polohu trpělo zpustošením.

Hned v první válce o slezské dědictví roku 1742 císařovna Marie Terezie musela město postoupit pruskému králi. Roku 1760 se zde odehrála jedna z bitev sedmileté války, nazvaná Pruské Thermopyly, protože skončila dílčím rakouským vítězstvím.

Roku 1869 byla do města přivedena železniční trať Sędzisław–Lubawka, rozvíjel se tkalcovský a hedvábnický průmysl. Za druhé světové války zde byla dislokována německá továrna na kuličková ložiska a pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. Město bylo vybombardováno, zámek od té doby zůstal pustý a roku 1964 vyhořel. V květnu 1945 město osvobodil 1. ukrajinský front maršála Koněva společně s 27. pěším plukem polské armády. Německé obyvatelstvo se během roku 1945 vystěhovalo.

Památky

[editovat | editovat zdroj]
  • Ruiny zámku Grodztwo (Kreppelhof) - zámek při věži středověkého hradu v letech 1565-1560 zbudovali Schaffgotschové, v polovině 18. století jej zbarokizovali noví majitelé z rodu Stolberg-Wernigerode, jimž patřil až do roku 1945; novogotická úprava z poloviny 19. století je zachycena na obraze; roku 1951 byl zámek zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek, roku 1964 vyhořel a od té doby stále chátrá
  • Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla – založen roku 1295; trojlodní barokní bazilika s gotickým závěrem z 1. poloviny 16. století
  • Kostel Panny Marie Růžencové – barokní, původně evangelický chrám s bočními emporami, architekt Martin Frantz, jeden z tzv. kostelů milosti; uvnitř pozdně gotický oltář s reliéfem sv. Anny Samotřetí; nyní katolický
  • Radnice – renesanční z roku 1564, přestavěná v 70. letech 19. století v novorenesančním slohu
  • Rynek – historické náměstí s renesančními a barokními měšťanskými domy
  • Židovský hřbitov – založen v 1. polovině 19. století
  • Železniční nádraží – novogotická budova z roku 1869
  • Obelisk z roku 1880 – památník protinapoleonské koalice polských a ruských vojsk, která se zde spojila 10. srpna 1813

Rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kamienna Góra na německé Wikipedii a Kamienna Góra na polské Wikipedii.


Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Dehio - Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen. Svazek Schlesien. München-Berlin 2005, s. 419–422, ISBN 3-422-03109-X

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Okres Kamienna Góra
Města
Městské gminy
Městsko-vesnické gminy
Vesnické gminy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kamienna_Góra&oldid=23397360“