Kamienna Góra: Porovnání verzí
+ šablona |
+ kat značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 96: | Řádek 96: | ||
[[Kategorie:Města v Dolnoslezském vojvodství]] |
[[Kategorie:Města v Dolnoslezském vojvodství]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Gmina Kamienna Góra]] |
||
[[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] |
[[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] |
||
[[Kategorie:Svatojakubská cesta v Polsku]] |
|||
Verze z 27. 11. 2021, 12:58
| Kamenná Hora Kamienna Góra | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°47′ s. š., 16°2′ v. d. |
| Nadmořská výška | 468 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Polsko |
| vojvodství | Dolnoslezské |
| okres | Kamienna Góra |
| gmina | městská |
  Kamienna Góra | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 17,97 km² |
| Počet obyvatel | 18 840 ([1]2019) |
| Hustota zalidnění | 1173 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Janusz Chodasewicz |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | pl. Grunwaldzki 1 58-400 Kamienna Góra |
| PSČ | 58-400 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamienna Góra (dříve německy Landeshut in Schlesien, počeštěně Lanžhot, nyní častěji Kamenná Hora) je město v polském Dolnoslezském vojvodství. Město leží v kotlině řeky Bóbr na úpatí Vraních hor, přibližně 12 km od českých hranic. Kamienna Góra je sídlem okresu a žije zde 21 093 obyvatel.[1]
Historie
První písemné zmínky o osadě pocházejí ze 13. století: roku 1254 ji kníže Boleslav II. Lehnický daroval benediktinům Opatovického kláštera, kteří se podíleli na kolonizaci hraničního lesnatého území. Roku 1289 kníže Jindřich I. Bradatý vesnici od benediktinů odkoupil a zbudoval na Zámecké hoře kamenný hrad, který dal obci jméno. Roku 1292 obdržela Kamienna Góra městská práva, v letech 1334–1341 dostalo město mílové právo, právo vaření piva a obchodu se solí. Za husitských válek bylo město v letech 1426 a 1446 husity dvakrát vypleněno. V 16. století město prosperovalo díky celní stanici, obchodu a řemeslům, především tkalcovství (plátenictví), na základech hradu byl vystavěn zámek. Od roku 1365 patřilo město k České koruně. Roku 1477 je král Vladislav Jagellonský postoupil Hanuši Welflovi z Varnsdorfu († 1489), hejtmanovi knížectví kladského. Za třicetileté války (stejně jako ve válkách předchozích a pozdějších) město pro svou strategickou hraniční polohu trpělo zpustošením.
Hned v první válce o slezské dědictví roku 1742 císařovna Marie Terezie musela město postoupit pruskému králi. Roku 1760 se zde odehrála jedna z bitev sedmileté války, nazvaná Pruské Thermopyly, protože skončila dílčím rakouským vítězstvím.
Roku 1869 byla do města přivedena železniční trať Sędzisław–Lubawka, rozvíjel se tkalcovský a hedvábnický průmysl. Za druhé světové války zde byla dislokována německá továrna na kuličková ložiska a pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. Město bylo vybombardováno, zámek od té doby zůstal pustý a roku 1964 vyhořel. V květnu 1945 město osvobodil 1. ukrajinský front maršála Koněva společně s 27. pěším plukem polské armády. Německé obyvatelstvo se během roku 1945 vystěhovalo.
Památky
- Ruiny zámku Grodztwo (Kreppelhof) - zámek při věži středověkého hradu v letech 1565-1560 zbudovali Schaffgotschové, v polovině 18. století jej zbarokizovali noví majitelé z rodu Stolberg-Wernigerode, jimž patřil až do roku 1945; novogotická úprava z poloviny 19. století je zachycena na obraze; roku 1951 byl zámek zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek, roku 1964 vyhořel a od té doby stále chátrá
- Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla – založen roku 1295; trojlodní barokní bazilika s gotickým závěrem z 1. poloviny 16. století
- Kostel Panny Marie Růžencové – barokní, původně evangelický chrám s bočními emporami, architekt Martin Frantz, jeden z tzv. kostelů milosti; uvnitř pozdně gotický oltář s reliéfem sv. Anny Samotřetí; nyní katolický
- Radnice – renesanční z roku 1564, přestavěná v 70. letech 19. století v novorenesančním slohu
- Rynek – historické náměstí s renesančními a barokními měšťanskými domy
- Židovský hřbitov – založen v 1. polovině 19. století
- Železniční nádraží – novogotiská budova z roku 1869
- Obelisk z roku 1880 – památník protinapoleonské koalice polských a ruských vojsk, která se zde spojila 10. srpna 1813
Rodáci
- Carl Gotthard Langhans (1732–1808), architekt pruského klasicismu, mj. projektoval bažantnici zámku v hornoslezské Pštině
- Gottfried Semper (1732–1808), architekt, historik a teoretik umění
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kamienna Góra na německé Wikipedii a Kamienna Góra na polské Wikipedii.
Literatura
- Dehio - Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen. Svazek Schlesien. München-Berlin 2005, s. 419–422, ISBN 3-422-03109-X
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamienna Góra na Wikimedia Commons
