Hylaeosaurus
 Hylaeosaurus | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
| Podřád | Thyreophora |
| Infrařád | Ankylosauria |
| Čeleď | Ankylosauridae |
| Podčeleď | Polacanthinae |
| Rod | Hylaeosaurus Mantell, 1833 |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hylaeosaurus, z řeckých slov hylē/υλη (česky: les) a sauros/σαυρος (ještěr), je nejméně známým z trojice prehistorických zvířat, která roku 1842 použil paleontolog Richard Owen při definování nové skupiny Dinosauria (další byli Iguanodon a Megalosaurus). Původní exemplář, který roku 1832 nalezl Gideon Mantell v Tilgateském lese na jihu Anglie, je nyní uložen v Přírodopisném muzeu v Londýně.[1]
Po Iguanodonovi to byl již druhý dinosaurus, kterého Mantell objevil.[2] Ačkoliv dodnes ještě nebyl vypreparován z bloku kamene, v němž byl vyzvednut, je to nejlepší exemplář tohoto primitivního rodu obrněných dinosaurů, jaký mají paleontologové k dispozici. Jméno ještěra Mantell nejprve zdůvodnil místem nálezu, později zase tvrdil, že má odkazovat na kdysi zalesněnou oblast Wealden v jižní Anglii, která dala název tzv. wealdenským geologickým vrstvám ze spodní křídy.[1]
Popis
Hylaeosaurus žil ve valanginu až barremu ve spodní křídě.[1] Ačkoliv Gideon Mantell původně odhadoval, že dosahoval délky asi 7,5 metrů,[3] současné odhady jeho délky se pohybují v rozpětí od 3 do 6 metrů.[1] Pohyboval se po všech čtyřech a tělo měl na ochranu před predátory pokryté pláty, z nichž vystupovaly ostny táhnoucí se v řadách podél těla a hřbetu. Nízkou vegetaci si uždiboval zobákem.[4]
{{Související portál}} je určena pro použití pouze v popisech kategorií, zde se však nachází v jiném jmenném prostoru: "článek". Prosíme, tuto šablonu odtud odstraňte!Reference
- ↑ a b c d Hylaeosaurus armatus [online]. DinoData [cit. 2008-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PLAŇANSKÁ, Světlana. I dinosaurus se dá uloupit. 21. století [online]. 21.. říjen 2005 [cit. 2008-08-18]. Dostupné online.
- ↑ 7b. The Discovery of Hylaeosaurus, 1833 [online]. Linda Hall Library of Science, Engineering and Technology [cit. 2008-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hylaeosaurus Mantell, 1833 [online]. DinoWight Extra [cit. 2008-08-18]. Dostupné online. (anglicky)