Přeskočit na obsah

Něnečtina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Něnečtina
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníRusko
Počet mluvčích21 900
Klasifikace
PísmoCyrilice
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3yrk
Ethnologueyrk
Wikipedie
testovací verze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Něnečtina spadá do skupiny samojedských jazyků uralské jazykové rodiny. S přibližně 21 900 mluvčími (údaj z roku 2010 dle www.ethnologue.com) je nejrozšířenějším jazykem v podskupině severních samojedských jazyků. Dělí se na dva dialekty - tundrovou (Ненэцяʼ вада) a lesní (Нешаӈ вата) něnečtinu. Lesní něnečtina je na pokraji zániku, tundrovou mluví zhruba 95 % populace Něnců. Něnci byli dříve označováni také jako Jurakové nebo Samojedi/Samodijci. Tato etnická skupina obývá polární končiny severovýchodní Evropy a severozápadní Sibiře, od poloostrova Kanin na Bílém moři až po deltu řeky Jenisej; žijí také na Kolském poloostrově a na ostrovech v Severním ledovém oceánu. Administrativně se toto území rozděluje na Něnecký autonomní okruh v rámci Archangelské oblasti a Jamalo-něnecký autonomní okruh v rámci Ťumeňské oblasti.

Písmo a literatura

[editovat | editovat zdroj]
Něnečtina v latince (1931)

Po staletí se zapisovalo piktografickým písmem, což patřilo obecně k rysům kultury severských národů. O ustálení psaného jazyka usilovali především pravoslavní misionáři, ve 30. letech 19. století publikoval první texty náboženského charakteru archimandrita Venjamin Smirnov. Jeden z prvních slabikářů vydal J. Sibircev (1895). Něnecký spisovný jazyk byl ustálen v roce 1932, a to na základě jednoho ze středních dialektů, který využíval latinku. Poté byl vydán slabikář Jadei vada (Nový svět), čítanka, kniha aritmetiky a školní slovníky, vedle toho také pár politických textů a drobných překladů z ruštiny. V roce 1937 se paralelně zavedl přepis do azbuky. Téhož roku Sergej Prokofjev napsal přehled gramatiky. V současné době se vydávají především učebnice, existuje ale i něnecká krásná literatura. Nejznámějšími autory jsou např. Tyko Vylka (1886-1960), Ivan Istomin (1917-1988), Leonid Lapcui (*1932) nebo Vassilij Ledkov (*1933). Jediné něnecky psané noviny – Nyjaryjana Ngyrm (Červený sever) – vychází v Salechardu, hlavním městě Jamalo-něneckého autonomního okruhu.

Moderní Něnecká abeceda:

А а Б б В в Г г Д д Е е Ё ё Ж ж
З з И и Й й К к Л л М м Н н Ӈ ӈ
О о П п Р р С с Т т У у Ф ф Х х
Ц ц Ч ч Ш ш Щ щ Ъ ъ Ы ы Ь ь Э э
Ю ю Я я ʼ ʼʼ

V abecedě lesního dialektu něneckého jazyka se také používají písmena Ӆ ӆ a Ӭ ӭ.

Něnečtina jako předmět bádání

[editovat | editovat zdroj]

První, kdo poukázal na příbuzenství finno-ugrických a samojedských jazyků, byl J. von Strahlenberg (1730). Sběrem lingvistického materiálu se dále zabývali D. G. Messerschmidt, J. von Klaproth nebo A. G. Schrenk. V roce 1767 se misionář J. S. Vater rozhodl vytvořit stručnou gramatiku něnečtiny, a to na základě jedné legendy; je zřejmé, že materiál, který si pro práci zvolil, rozhodně nedostačoval. O něco úspěšnější byl M. A. Castrén – vydal první gramatiku samojedských jazyků (Grammatik der samojedischen Sprachen, 1854), následně také slovník (Wörterverzeichnis aus den samojedischen Sprachen, 1855). Na tato díla v roce 1912 navázal T. Lehtisalo. V roce 1930 byl v tehdejším Leningradu založen Institut severských národů (rus. Институт Народов Севера), který se specializuje na menšinová etnika z polárních regionů a Sibiře. V roce 1937 G. Prokofjev napsal stručný přehled gramatiky, zhruba o 30 let později vydala Natal’ja Tereščenko gramatiku poněkud obsáhlejší (1966). Spolu s A. Porerkou také zkompilovala první bilingvní slovník (1948). Sbírku folkloru vydal T. Lehtisalo (1947), etnologii zkoumal L. Homich. V současné době se něnečtinou zabývá Tapani Salminen, působící na univerzitě v Helsinkách.

Gramatický systém něnečtiny

[editovat | editovat zdroj]

Samohlásky se dělí na krátké a dlouhé, rozlišují se také přední a zadní. V tabulkách jsou uvedený včetně ortografického přepisu.

Krátké samohlásky

foném přední zadní
a a я
e э e
o o ë
i ы и
u y ю

Dlouhé samohlásky

foném přední zadní
æ э
í ы и
ú y ю

Konsonanty

[editovat | editovat zdroj]
Text záhlaví labiály palatolabiály dentály palatály veláry glotály
nazály m (м) my n (н) ny ng
plozívy neznělé p (п) py t (т) ty k (к) q/h (“⁄ ’)
plozívy znělé b (б) by d (д) dy
afrikáty c (ц) cy
frikatívy s (c) sy x (x)
aproximanty w (в) ÿ (й)
laterály l (л) ly
vibranty r (р) ry

Morfologie

[editovat | editovat zdroj]

Něnečtina je syntetický, převážně aglutinační, ale z části také flektivní jazyk. Má dva hlavní slovní druhy – slovesa a jména (resp. substantiva). Vedle jmen existují i další, vedlejší druhy vykazující některé nominální kategorie – např. osobní zájmena, různé skupiny adverbií a postpozicí. Adjektiva netvoří samostatný slovní druh, ačkoliv mohou mít jisté derivační odchylky a zvláštnosti. To samé platí pro číslovky. Dalším, okrajovým slovním druhem jsou částice, tedy slova neohebná.

U něneckých sloves se určují následující kategorie: způsob, čas, konjugace (subjektivní, objektivní, reflexivní), číslo objektu (při konjugaci objektivní), osoba a číslo subjektu. Existuje i pár neurčitých slovesných tvarů.

Něnecké sloveso může mít až 16 způsobů. Jejich druhy si předvedeme u slovesa nú- „to stand; stát“ ve 3. osobě jednotného čísla.

  1. indikativ: nú° - (s)he stands; on/a stojí
  2. imperativ, mající tři pod-způsoby: hortativ pro 1. os.: 1. sg. núxəd°m - let me stand (lépe by se překládal pl., tedy „stůjme“); imperativ pro 2. os.: núq – stand!; stůj!; optativ pro 3. os.: 3. sg. nú°ya - let him/her stand; ať on/a stojí
  3. konjunktiv: núyi - (s)he will stand (request); bude(-li) stát
  4. necesitativ: núbcu -(s)he shall stand (demand); měl/a by stát
  5. interogativ: núsa - did (s)he stand?; stál/a?
  6. imperfektivní probabilitativ: núnaki° - (s)he may stand; mohl/a stát
  7. perfektivní probabilitativ: núweki° - (s)he may have stood; mohl/a býval/a stál/a
  8. obligativ: núbcaki° - (s)he should stand (expectation); měl/a by býval/a stá/a
  9. imperfektivní aproximativ: núnarəxa - (s)he seems to stand; vypadá, že stál/a
  10. perfektivní aproximativ: núwerəxa - (s)he seems to have stood; vypadá, že býval/a stál/a
  11. aproximativ futura: núw°ntar°xa - (s)he seems to be going to stand; vypadá, že bude stát
  12. superprobabilitativ: núwan°ŋkəbya - (s)he probably stands; pravděpodobně stojí
  13. hyperprobabilitativ: núr°xawi° - (s)he must have stood; musel/a stát
  14. narativ: núwi° - (s)he has stood; stojí, popř. stál/a
  15. reputativ: núw°na - (s)he is supposed to stand; má stát
  16. desiderativ: núr°wa - (s)he is encouraged to stand; je vybízen/a, aby stál/a

Uvádí se dvě kategorie času – aorist a préteritum. Aorist, jakožto čas jednodušší, nemá žádné speciální tvoření, préteritum vyžaduje sufix.

aorist préteritum
1. os. sg. núəd°m nú°dəmcy°
2. os. sg. núən° nú°nəsy°
3. os. sg. nú° núəsy°

Slovesa se rozdělují do čtyř konjugačních skupin:

  1. Intranzitivní slovesa mají pouze subjektivní konjugaci.
  2. Tranzitivní mohou mít subjektivní i objektivní konjugaci.
  3. Reflexivní slovesa mají reflexivní.
  4. Tranzitivně-reflexivní mají všechny tři typy.

Konjugační skupiny jsou spojeny se čtyřmi sadami osobních sufixů:

  1. pro subjektivní konjugaci,
  2. pro objektivní konjugaci, pokud je objekt v singuláru,
  3. pro objektivní konjugaci s objektem v plurálu,
  4. pro reflexivní konjugaci.
Osoba a číslo
[editovat | editovat zdroj]

Něnecké sloveso rozlišuje tři čísla (singulár, duál, plurál) a tři osoby. Následující tabulka obsahuje nejběžnější osobní sufixy pro indikativ (a další slovesné způsoby), a to podle konjugačních skupin zmíněných výše.

číslo osoba subjektivní k. objektivní k., objekt sg. objektivní k., objekt pl. reflexivní k.
singulár 1. -t-əm -m-ə -n-ə -m-əq
2. -n-tə -r-ə -t-ə -n-tə
3. ø -t-a -t-a -q
duál 1. -n-yih -m-yih -n-yih -n-yih
2. -t-yih -r-yih -t-yih -t-yih
3. -xəh -t-yih -t-yih -xəh
plurál 1. -m-aq -m-aq -n-aq -n-aq
2. -t-aq -r-aq -t-aq -t-aq
3. -q -t-oh -t-oh -t-əq

Něnecká nominální flexe vyjadřuje číslo, pád, skloňování (absolutní, posesivní, predestinační). U ne-absolutního skloňování se určuje také osoba a číslo vlastníka či predestinátora.

Číslo a pád
[editovat | editovat zdroj]

Substantivum v něnečtině může mít tři čísla – singulár, duál a plurál. Pádů rozlišuje celkem sedm – gramatické (nominativ, akuzativ, genitiv) a lokální (dativ, lokativ, ablativ, prolativ). Druhá skupina pádu, tj. pády lokální, se neuplatňují u duálu, pády se nahrazují postpozicí.

xanena - lovec
singulár
nominativ xanena
genitiv xanena'
akuzativ xanenam'
dativ xanenan'
lokativ xanenaxana
ablativ xanenaxab
prolativ xanenawna

Něnečtina využívá tzv. slovosled řazení slov (subjekt-objekt-sloveso). Objekt bývá většinou v akuzativu, pokud je věta v imperativu, objekt zůstává v nominativu.

Vzorový text

[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

něnecky

Ет хибяри ненэць соямарианта хуркари правада тнява, ӈобой ненээя ниду нись токалба, ӈыбтамба илевату тара.

transkripce

Et xibjari nenėc’ sojamarianta xurkari pravada tnjava, ṇoboj nenėėja nidu nic’ tokalba, ṇybtamba ilevatu tara.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.