Meruňka obecná
 Meruňka obecná | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
| chybí údaje[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Třída | vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida) |
| Podtřída | Rosidae |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | slivoň (Prunus) |
| Binomické jméno | |
| Prunus armeniaca L., 1753 | |
| Synonyma | |
Armeniaca vulgaris | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Meruňka obecná (Prunus armeniaca, synonymum Armeniaca vulgaris) je strom z rozsáhlého rodu slivoň Prunus, kam patří také broskvoň, třešeň nebo švestka.
Původ
Pochází z Číny. Do Evropy se dostala přes Arménii počátkem letopočtu, do Česka se rozšířila z Itálie přes Slovinsko, Štýrsko a Rakousy.
Plody
Plody meruňky jsou peckovice s oranžovým oplodím. Dozrávají většinou uprostřed léta. Konzumují se buď v čerstvém stavu, zavařené nebo v podobě marmelády. Ta je velmi oblíbena pro kyselosladkou chuť a příjemnou vůni.
Pěstuje se v oblastech s mírnou zimou, v Česku jen ve vinorodných krajích. Nejlepší meruňkové polohy jsou na jižní Moravě, jihozápadním a východním Slovensku, v nadmořské výšce do 250m, s průměrnou roční teplotou nad 8,5 °C a úhrnem ročních srážek 550 mm; musí být chráněmy před pronikáním chladných větrů. Meruňky lze úspěšně pěstovat na černozemích, popřípadě na hnědozemích, v hlinitých až písčitohlinitých půdách v kukuřičném, vyjmečně v řepařském výrobním typu. Pro těžší půdy jsou vhodnější generativně množené podnože s bujnějším růstem; meruňkové semenáče, dokonce i některé podnože slivoní (renklóda, špendlík žlutý).
Má krátkou dormanci, velmi jí škodí jarní mrazy. Na nízké teploty kolem 0 °C jsou citlivé hlavně květy a mladé plůdky.
Nejrozšířenější je v Česku odrůda Velkopavlovická, s poměrně velkými plody výborné kvality. Je však citlivá na jarní mrazy a houbové choroby. V poslední době se zkouší nově vyšlechtěné, odolnější odrůdy. Další odrůdy meruňek jsou například: Bergeron, Karola, Goldrich, Hargrand nebo Maďarská.
Taxonomie
Meruňka (Armeniaca) je ve skutečnosti podrod rodu slivoň (Prunus), byť na přelomu 80. a 90. let minulého století byla krátce považována za samostatný rod[2]. Podobně čeleď růžovité byla rozdělována na několik samostatných skupin, z nichž meruňka byla řazena do skupiny mandloňovité (Amygdalaceae). Dnes se již tato systematika téměř neužívá, ovšem český název druhu zůstal meruňka obecná (byť správnější by bylo nazývat ho slivoň meruňka).
Průměrný obsah látek a minerálů
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových meruňkách. [3]
Odrůdy
- Bredská - Karola - Maďarská - Paviot - Rakovského - Sabinovská - Veecot - Velkopavloviská - Bergeron
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 87,2 | Na | 2 | vitamin C | 6 |
| bílkoviny | g/100 g | 0,9 | K | 270 | vitamin D | 0 |
| tuky | g/100 g | 0,1 | Ca | 15 | vitamin E | 0 |
| cukry | g/100 g | 7,2 | Mg | 11 | vitamin B6 | 0,08 |
| tuky | g/100 g | 0,1 | P | 20 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | g/100 g | 1,7 | Fe | 0,5 | karoten | 0,2 - 3,37 |
| mastné kyseliny | g/100 g | stopy | Cu | 0,06 | thiamin | 0,04 |
| cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,1 | riboflavin | 0,05 |
| energie | kJ/100 g | 134 | Mn | 0,1 | niacin | 0,5 |
Reference a literatura
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ DOSTÁL, J. ová květena ČSSR.. Praha: Academia, 1989.
- ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3