Přeskočit na obsah

Poštolka rudonohá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPoštolka rudonohá
alternativní popis obrázku chybí
Dospělý samec poštolky rudonohé
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádsokoli (Falconiformes)
Čeleďsokolovití (Falconidae)
Rodpoštolka (Falco)
Binomické jméno
Falco vespertinus
Linnaeus, 1766
Rozšíření poštolky rudonohé
Rozšíření poštolky rudonohé
Rozšíření poštolky rudonohé
      hnízdiště
      migrace
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poštolka rudonohá (Falco vespertinus) je malý druh dravého ptáka z čeledi sokolovitých.

Samice poštolky rudonohé

Velikosti poštolky obecné, délka těla 28–34 cm, rozpětí křídel 65–76 cm. Samec je celý modrošedý, s červenými kalhotkami a podocasními krovkami a stříbřitě šedými letkami. Samice má spodinu rezavou bez proužkování, hřbet šedý s tmavým proužkováním a hlavu žlutavě bílou. Mladí ptáci se podobají ostříži lesnímu.[2][3]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Souvislý areál rozšíření sahá od západní Ukrajiny, Běloruska a Ruska východně po 120. poledník na Sibiři. Ostrůvkovitě hnízdí i v některých dalších státech Evropy. Tažný druh, zimuje v jižní Africe.[4] Hnízdí v otevřené krajině s lesíky, ve stepích a v údolích kolem řek.[3]

Výskyt v Česku

[editovat | editovat zdroj]

České republice poštolka rudonohá dříve hnízdila, poslední hnízdění bylo prokázáno v roce 1973Grygova na Olomoucku. Od té doby bývají pozorováni jednotliví ptáci nebo páry i v hnízdním období (především na jižní Moravě), další hnízdění však doloženo nebylo[5] až do roku 2019, kdy jeden pár zahnízdil u Hrdibořicokrese Prostějov.[6] V roce 2023 hnízdila opět na střední Moravě a také na Hodonínsku, kde pár vyvedl čtyři mláďata.[7]

Hnízdění

[editovat | editovat zdroj]
Vejce poštolky rudonohé (Falco vespertinus)

Hnízdí většinou v koloniích ve starých hnízdech krkavcovitých ptáků (např. havranů), vzácně i samostatně.[2] Snůška čítá 3–4(–5) nažloutlých nebo rezavých, hustě tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 36,8 × 29,2 mm, jejichž inkubace trvá 22–23 dnů. Sedí oba ptáci. Mláďata krmí zpočátku pouze samice, která na hnízdě porcuje potravu přinášenou samcem, později oba rodiče. Vzletnosti dosahují ve věku 26–28 dnů a pohlavně dospívají po 1. roce věku.[8]

Loví hlavně hmyz, méně i drobné obratlovce. Kořisti se zmocňuje na zemi i ve vzduchu.[8]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 94. 
  3. a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. S. 116. 
  4. CEPÁK, Jaroslav, a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6. 
  5. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 432. 
  6. BOHÁČ, Ondřej. První prokázané hnízdění poštolky rudonohé (Falco vespertinus) v České republice od roku 1973. Sylvia [online]. 2019 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  7. ČTK. Celosvětově ohrožená poštolka rudonohá vyvedla na Hodonínsku mláďata. Ekolist [online]. 2023-08-07 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. 
  8. a b HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]