Rožmberk (hrad)
| Rožmberk | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1250 (první zmínka) |
| Stavitel | Vok I. z Rožmberka |
| Současný majitel | Česká republika, spravuje Národní památkový ústav |
| Poloha | |
| Adresa | Rožmberk nad Vltavou,  Česko |
| Souřadnice | 48°39′22″ s. š., 14°21′56″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 21001/3-1393 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rožmberk (německy: Rosenberg) je hrad v Rožmberku nad Vltavou v okrese Český Krumlov, v Jihočeském kraji, vzdušnou čarou pouhých 6 km od hranic s Rakouskem. Jedná se o nejstarší sídlo Rožmberků. V současné době je ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkovým ústavem; je zpřístupněný veřejnosti.
Historie
Hrad i jeho zakladatel, Vok I. z Rožmberka (+ 1262), jsou poprvé písemně uváděni v roce 1250. V roce 1259 založil Vok I. také nedaleký cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. Až do roku 1302 byl Rožmberk hlavním sídlem předního českého šlechtického rodu Rožmberků. I poté, co přesídlili do Krumlova, který získali po pánech z Krumlova, Rožmberkové tento hrad stavebně rozvíjeli. V roce 1522 vyhořela část města a Horní hrad, dodnes se z něho zachovala pouze věž Jakobínka. V roce 1597/1598 postoupil Petr Vok z Rožmberka (1539-1611) hrad svému synovci Janu Zrinskému ze Serynu (1565/1566-1612). Po jeho smrti v roce 1612 získali hrad a panství podle rožmbersko-švamberské dohody z roku 1484 Švamberkové. Petr ze Švamberka (+ 1620) se v roce 1618 stal jedním z třiceti členů stavovského direktoria, proto byl jeho majetek zkonfiskován. Už v roce 1619 byl hrad obléhán a dobyt císařským generálem Karlem Bonaventurou Buquoyem (1571-1621), kterému císař Ferdinand II. hrad a panství daroval jako náhradu za financování vojska a kterého proslavila bitva na Bílé hoře (1620). Přípisem z února 1620 mu také připadlo Novohradské a libějovické panství a dále Žumberk a Cuknštejn. Karla Bonaventuru a jeho manželku Marii Magdalenu z Biglia (1573–1653) připomíná erb nad bránou Dolního hradu, který byl osazen v roce 1621. K dalším zásadním změnám na hradě došlo za Jiřího Jana Buquoye (1814-1882), který hrad nechal opravit a novogoticky přestavět na rodové muzeum v letech 1851-1857. Hrad zůstal v buquoyských rukou až do roku 1945, kdy byl na základě Benešových dekretů znárodněn.
Stavební vývoj
Na ostrohu nad řekou Vltavou byl postupně vybudován rozsáhlý hradní komplex, který byl z gotické pevnosti přestavěn do podoby renesančního reprezentativního sídla. Jeho původní raně gotická část - tzv. Horní hrad vznikla ve 13. století, po požáru v roce 1522 však již nebyl dále udržován. Zachovala se z něj pouze kruhová věž Jakobínka. Dnešní jádro hradu tvoří tzv. Dolní hrad, vystavěný ve 30. letech 14. století jako zmenšenina dnešního krumlovského zámku. Později byl přestavován, poprvé ještě v gotickém slohu, na začátku 16. století renesančně a v 19. století byl opět regotizován. V místech původního Horního hradu stojí tzv. Nový zámek - obytná budova z 19. století, veřejnosti nepřístupná, sloužící jako rekreační středisko České pošty.
Soukromí majitelé
1250-1262 Vok I., 1262-1310 Jindřich I., 1310-1347 Petr I., 1347-1369 Jošt I., 1369-1390 Oldřich I., 1390-1412 Jindřich III., 1418-1451 Oldřich II., 1451-1457 Jindřich IV., 1457-1472 Jan II., 1472-1475 Jindřich V., 1475-1493 Vok II., 1493-1523 Petr IV., 1523-1526 Jindřich VII., 1526-1532 Jan III., 1532-1539 Jošt III., 1539-1545 Petr V., 1551-1592 Vilém, 1592-1597 (1611) Petr Vok
1597-1612 Jan
1612-1617 Jan Jiří, 1617-1619 Petr
1619-1621 Karel Bonaventura, 1621-1663 Karel Albert, 1663-1685 Ferdinand Karel, 1658-1690 Karel Filip, 1690-1703 Filip Karel Emanuel, 1703-1714 Albert Jindřich Karel, 1714-1750 Karel Kajetán, 1750-1767 František Leopold, 1767-1803 Jan Nepomuk Josef, 1803-1851 Jiří František August, 1851-1882 Jiří Jan Jindřich, 1882-1884 Jiří Bedřich, 1884-1911 Karel Bonaventura, 1911-1945 Karel Jiří Jindřich
Expozice
1. prohlídková trasa - Buquoyské sbírky
Prohlídka bývalého rodového muzea a reprezentačních prostor v 1. patře.
Schodišťová hala, Křižácká galerie, Rožmberský pokoj (síň), chodba, hradní kaple, pokoj Karla Bonaventury, pokoj Maxmiliána Bonaventury, obrazárna (obrazy Karla Škréty, Václava Vavřince Reinera, Jana Kupeckého a Bartholomea Sprangera), Rytířský sál, zbrojnice, pokoj Karla Alberta, Knížecí pokoj.
2. prohlídková trasa - Soukromé pokoje
Trasa ve 2. patře představuje pohled do soukromí šlechtického rodu Buquoyů kolem poloviny 19. století.
Jídelna, pracovna, salón, Biliárový pokoj a Anglická věž.
Návštěvnost
Hrad Rožmberk je po zámcích Český Krumlov, Hluboká a Červená Lhota čtvrtým nejnavštěvovanějším objektem ze 13 kulturních památek ve správě Národního památkového ústavu v Jihočeském kraji − v roce 2013 jej navštívilo přes 53 tisíc lidí (v roce 2012 téměř 48 tisíc[1] a v roce 2011 téměř 54 tisíc[2]).
Reference
- ↑ KUBÁT, Petr. Památky přilákaly skoro milion lidí. Dnes začíná zimní sezona. Mladá fronta DNES. 2013−11−01, s. B3. Dostupné online.
- ↑ POKORNÝ, Pavel. Památkáři brzy přivítají miliontého návštěvníka. Mladá fronta DNES. 2011−11−08, s. B2.
Literatura
- JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Praha: Libri, 2008. 448 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 405-420.
- VOJKOVSKÝ, Rostislav. Rožmberk: hrad a zámek jižně od Kaplice. Hukvaldy-Dobrá: Miroslav Bitter - PUTUJME, 2014. 51 s. ISBN 978-80-87891-02-5.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rožmberk na Wikimedia Commons
- Oficiální web
- Rožmberk na Hrady.cz
