Wikipedie:Pískoviště
| Toto pískoviště je určeno k experimentům s editováním. Můžete si zde zkusit jakékoliv formátování textu a nikdo vás za to nebude kárat. Vaše pokusy však může každý další příchozí kdykoliv smazat. K déle trvajícím experimentům nebo k přípravě článku mohou registrovaní uživatelé využít vlastní uživatelské pískoviště. Více o pískovištích se dočtete v nápovědě. | |
| Chcete-li si cokoliv vyzkoušet, klikněte na záložku Editovat v záhlaví stránky a poté rovnou můžete pod tento rámeček vkládat svoje experimenty a vyzkoušet si tak formátování a psaní Wikipedie. Až budete hotovi, můžete vše uložit pomocí tlačítka . Více o editaci stránky se dočtete v nápovědě. | |
| Nebo si můžete vyzkoušet editaci „wikikódu“, a to kliknutím na záložku Editovat zdroj v záhlaví stránky, následně v editačním poli sjeďte na konec a vložte svoje experimenty. Až budete hotovi, můžete si výsledek prohlédnout pomocí tlačítka a případně i uložit pomocí tlačítka . | |
| Přestože je toto pouze testovací stránka, vyvarujte se zde, prosíme, vulgarismů, osobních útoků nebo třeba nevyžádané inzerce. Děkujeme. | |
Bábovičky =
- první'
druhá
- t
'čtvrtá'
Zkratka (zkráceně zkr.) je živý tvor, s jehož zařazením mezi ostatní známé druhy si odborníci
již po dlouhá staletí nevědí rady. Jedná se totiž o vůbec první a dosud jediný organismus,
který byl zcela uměle vytvořen člověkem. Zkratka je zároveň výjimečná svým neuvěřitelně překotným vývojem a její užitečnost rok od roku klesá.
Slavný začátek
Za vznik zkratky se zpravidla považuje rok 1666: známý praprasynovec Kryštofa Kolumba a praprastrýc Charlese-Augustina de Coulomba, mořeplavec, cestovatel, objevitel, vynálezce, horník, zvěrolékař a vášnivý neurochirurg Jarin Pepan Koulemabijec se tehdy na jaře vypravil po moři na odvážnou a dalekou cestu z jihočeského přístavu Janova do Izraele. Zvolil k tomu však trasu, o níž nikdo ani v nejmenším nepochyboval, že neexistuje, a to cestu Středozemním mořem – nikoli v té době běžně používanou okružní jízdu kolem Afriky a následně Suezským průplavem (který byl v důsledku tohoto objevu dne 17. listopadu 1869 slavnostně zasypán). Výsledek této objevitelské odvahy se záhy ukázal jako vesmírně a historicky totálně světoborného významu, jež mu je dnes bohužel mnohými upírán. Posuďte však sami: takto založená první dochovaná zkratka zkrátila cestu z Moravstánu do Číny o celých 2084 dní!
Tento mezník ve světových dějinách však kazí jen drobná událost, ke které došlo přímo na palubě Jarinovy lodi Na-Puťa-Puťa. Ve snaze pořádně oslavit báječný úspěch se ještě na moři celá posádka oddala radovánkám s rumem, výráběným tradičním kolumbijským postupem z brambor. Při této příležitosti palubní pyrotechnik připravil a odpálil velkolepý ohňostroj využívající dvě kilotuny TNT; vytvořená velkolepá podívaná by však byla historií mnohem lépe oceněna, kdyby nebyla lahodným mokem opojeným pyrotechnikem nedopatřením odpálena z podpalubí. Nikdo nepřežil a dnes se o slavném počinu Jarinovu ani neučí ve školách kvůli trvajícím obavám o mravní výchovu mládeže.
Zběsilý vývoj
Nedlouho po svém zrodu se tento jedinečný tvor rozšířil do celého světa a usnadňoval všem lidem na zemi rozmanité cesty. Netrvalo však ani půl století a zkratka přišla na to, že by z toho taky mohla něco mít. S heslem „zadarmo ani kuře nehrabe“ na rtech se proto pustila do boje s vlastní užitečností. Začala tím, že zhoršila kvalitu svého povrchu. Kolem roku 1750 ještě stále její název označující zkrácení cesty měl své opodstatnění; pouze se za využití zkratky platilo větší vynaloženou námahou na její zdolání.
Od poloviny devatenáctého století lze původní odrůdu zkratky, která je pro cestovatele za každých okolností výhodná, nalézt jen ve velmi řídce obydlených oblastech Maďarska a Slizka. Na podzim roku 1879 byla oficiálně prohlášena za vyhynulou a od té doby jediným, kdo dokáže najít a použít takovou zkratku, je Chuck Norris.
Smutná současnost
Za více než tři sta let vývoje se zkratka diferencovala do mnoha odrůd a plemen. Jen menší část z nich v dnešní době je skutečně kratší než cesta bez zkratky a odhaduje se, že takové vyhynou nejpozději do roku 2010 (pokud se ekologickým aktivistům nepodaří hrozící pohromě zabránit). Velmi početnou a převažujíci skupinu tedy dnes tvoří zkratky, které jsou nejen horší cestou, ale také delší. To lze snadno ukázat na několika příkladech ze současnosti:
- Pražská magistrála (cesta sice není delší svou vzdáleností, nicméně hodiny navíc tuto skutečností s lehkostí přebijí);
- Elektrický zkrat je zkratka pro elektrony či co, která mívá pro své okolí neblahé následky;
- Zkratka přes trávník ve městě sice bývá obvykle považována za zástupce skutečně zkracujících ras, ale její úskalí tkví v nastražených nášlapných metabolických odpadech.
- Že zkratka už není aktuální lze také vyvodit s odposlechnutého hovoru: Pojď se mnou, znám zkratku - odpověď dnes nemůžu spěchám.