Přeskočit na obsah

Alois Maria Adolf z Lichtenštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Maria Adolf z Lichtenštejna
Narození17. června 1869
Zámek Hollenegg
Úmrtí16. března 1955 (ve věku 85 let)
Vaduz
Příčina úmrtíchřipka
Místo pohřbeníKatedrála svatého Florina
Povoláníaristokrat, voják a mecenáš
OceněníŘád zlatého rouna
ChoťAlžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská (od 1903)[1]
DětiFrantišek Josef II. z Lichtenštejna
Jiří Hartman z Lichtenštejna[2]
Karel Alfréd z Lichtenštejna
Marie Terezie Henrieta z Lichtenštejna[2]
Oldřich z Lichtenštejna[2]
Marie Henrieta z Lichtenštejna[2]
… více na Wikidatech
RodičeAlfréd z Lichtenštejna a Henrieta Marie z Lichtenštejna
RodLichtenštejnové
PříbuzníKarel Alois z Lichtenštejna a Jan František z Lichtenštejna (sourozenci)
Hans Adam II.[2], Nikolaus z Lichtenštejna[2], Nora z Mariña[2], Filip z Lichtenštejna[2] a Václav z Lichtenštejna (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Maria Adolf z Liechtensteinu, zjednodušeně z Lichtenštejna (německy Aloys Gonzaga Maria Adolf von und zu Liechstenstein, 17. června 1869 zámek Hollenegg u Deutschlandsbergu – 16. března 1955 Vaduz) byl lichtenštejnský princ a rytíř Řádu zlatého rouna. Byl znám jako podporovatel vědy a umění. Byl čestným členem Akademie věd a umění a několika dalších dobročinných spolků. Jeho manželka Alžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská byla dámou Řádu hvězdového kříže.

Alois z Lichtenštejna s manželkou Alžbětou Amálií ve Sport & Salon, Vídeň, 25. dubna 1903

Alois se narodil jako třetí dítě knížete Alfréda z Lichtenštejna a jeho manželky Henriety Marie z Lichtenštejna na zámku Hollenegg.

Byl činný jako rytmistr 12. pluku hulánů, kde nakonec dosáhl hodnosti podplukovníka.

20. dubna 1903 se Alois ve Vídni oženil s rakouskou arcivévodkyní Alžbětou Amálií, dcerou arcivévody Karla Ludvíka a jeho manželky Marie Terezie z Braganzy. Císař František Josef I. se 8. listopadu 1902 osobně účastnil zasnoubení v Laxenburgu  a dal jasně najevo, že jeho neteř Alžběta Amálie se nesmí vdát za žádného ze svých poddaných a ani rakouského občana. Z tohoto důvodu také požádal prince, aby se vzdal se rakouského občanství jako podmínka ke sňatku.[3]

Po pozemkové reformě došlo ke značnému úbytku majetku rodu v Čechách a na Moravě. Důvodem byly neúměrně vysoké dědické daně v Československu, které způsobily, že byla přeskočena celá jedna generace. Proto po bezdětných knížatech, bratrech Janovi II. a Františkovi, který byl panujícím knížetem v letech 1929 – 1938, nárok na dědictví připadl synům prince Alfréda (1842–1907). 26. února 1923 se však další dědic, nesezdaný a rovněž bezdětný princ František (1868–1929) i jeho mladší bratr Alois, vzdali knížecího majorát a následnictví lichtenštejnského trůnu. Následnictví tak přešlo na Aloisova nejstaršího syna Františka Josefa (1906–1989), kmotřence císaře. Abdikaci 15. března 1923 sepsal vlastnoručně kníže Jan II.[4][5][6]

V roce 1944 pak kníže František Josef II. převezl své rodiče z jejich moravského sídla na zámku Velké Losiny na zámek Vaduz.[3]

Alois Maria Adolf zemřel 16. března roku 1955 ve Vaduzu a byl pohřben v tamní katedrále sv. Floriana.

Alois z Lichtenštejna s manželkou Alžbětou Amálií a jejich novorozeným nejstarším synem Františkem Josefem.

Potomci Aloise z Lichtenštejna byli:[7]

  1. František Josef II. (16. srpna 1906 – 13. listopadu 1989), lichtenštejnský kníže v letech 1938–1989, ⚭ 1943 hraběnka Georgina von Wilczek (24. října 1921 – 18. října 1989)
  2. Marie Tereza (14. ledna 1908 – 30. září 1973) ⚭ 1944 hrabě Artur von Strachwitz (18. prosince 1905 – 8. října 1996)
  3. Karel Alfréd (16. srpna 1910 – 17. listopadu 1985) ⚭ 1949 arcivévodkyně Anežka Kristýna Rakouská (14. prosince 1928 – 17. dubna 2007), dcera arcivévody Huberta Salvátora
  4. Jiří Hartman (11. listopadu 1911 – 18. ledna 1988) ⚭ 1948 vévodkyně Marie Kristýna Württemberská (* 2. září 1924), dcera württemberského vévody Filipa II. a arcivévodkyně Heleny Toskánské
  5. Ulrich (29. srpna 1913 – 13. října 1978), neoženil se a neměl potomky
  6. Marie Henrietta (6. listopadu 1914 – 13. října 2011) ⚭ 1943 hrabě Peter von Eltz (1909–1992)
  7. Alois (20. prosince 1917 – 14. února 1967), neoženil se a neměl potomky
  8. Jindřich (21. října 1920 – 29. listopadu 1993) ⚭ 1968 hraběnka Amalie von Podstatzky (* 1935)

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
František Josef I. z Lichtenštejna
 
 
Jan I. z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
 
Marie Leopoldina ze Šternberka
 
 
František Jáchym z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
 
Jáchym Egon z Fürstenbergu
 
 
Marie Josefa z Fürstenbergu-Weitry
 
 
 
 
 
 
Žofie Terezie z Oettingen-Wallersteinu
 
 
Alfred von und zu Liechtenstein
 
 
 
 
 
 
Jan Potocki
 
 
Alfréd Vojtěch Potocki
 
 
 
 
 
 
Julia Lubomirska
 
 
Eva Josefina Julie Potocká
 
 
 
 
 
 
Josef Klemens Czartoryski
 
 
Josefina Marie Czartoryská
 
 
 
 
 
 
Dorota Barbara Jabłonowska
 
Alois Maria Adolf z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
František Josef I. z Lichtenštejna
 
 
Jan I. z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
 
Marie Leopoldina ze Šternberka
 
 
Alois II. z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
 
Jáchym Egon z Fürstenbergu
 
 
Marie Josefa z Fürstenbergu-Weitry
 
 
 
 
 
 
Žofie Terezie z Oettingen-Wallersteinu
 
 
Henrieta Marie z Lichtenštejna
 
 
 
 
 
 
Josef Arnošt Kinský
 
 
František Josef Kinský z Vchynic a Tetova
 
 
 
 
 
 
Marie Rosa Aloysie z Harrachu
 
 
Františka Kinská z Vchynic a Tetova
 
 
 
 
 
 
Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna
 
 
Tereza Bruntálská z Vrbna
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie Antonie z Kounic-Rietbergu-Questenbergu
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alois von und zu Liechtenstein (Prinz) na německé Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b c d e f g h Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. a b „Kaiser Franz Josef I. war vor 100 Jahren das letzte Mal in Laxenburg“ PDF, aus Kulturstein - Zeitung des Kulturvereins Alt-Laxenburg, Ausgabe 57, prosince 2002, strana 4, datum přístupu 11. února 2010 z Google-Cache jako HTML původního PDF-souboru
  4. Informace od Arthura Stögmanna, archiváře knížecího archivu Lichtenštejnů, 18. února 2010
  5. Archivní kopie na Internet Archive., Portál Lichtenštejnského knížectví, datum přístupu 11. února 2010
  6. Archivní kopie na Internet Archive., Portál Lichtenštejnského knížectví, datum přístupu 11. února 2010
  7. Darryl Lundy: Elisabeth Amelie Erzherzogin von Österreich, na The Peerage.com

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]