Přeskočit na obsah

Albrecht II. Braniborský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Albrecht II. Braniborský
Narození1171
Úmrtí25. února 1220 (ve věku 48–49 let)
Povolánípanovník
ChoťMatylda z Grojče (od 1205)[1]
DětiJan I. Braniborský
Ota III. Braniborský
Matylda Braniborská
Alžběta Braniborská
Jutta von Brandenburg[2]
RodičeOta I. Braniborský a Adéla Braniborská
Rodbraniborští Askánci
PříbuzníOta II. Braniborský (sourozenec)
Jan II. Braniborský[2], Ota IV. Braniborský[2], Erik Braniborský[2], Konrád I. Braniborský[2], Anežka Braniborská, Jindřich I. Braniborský[2], Albrecht von Brandenburg[2], Mechthilda Braniborská[2], Helena Braniborská[2] a Hermann von Brandenburg (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrecht II. Braniborský (mezi 1171 a 117725. února 1220) byl braniborský markrabě z rodu Askánců.

Narodil se jako druhorozený syn braniborského markraběte Oty I. a Adelhaidy neznámého původu mezi lety 1171 a 1177. Po smrti jeho otce se roku 1284 vlády v Braniborsku chopil jeho starší bratr Ota II. Ačkoli byl tehdy Albrecht ještě dítě, stal se arneburským hrabětem ve Staré marce náležící k Braniborsku. Poté, co dospěl, se v roce 1195 s Otou dostal do sporů a starší bratr ho na čas uvěznil. V roce 1205 se po bezdětné Otově smrti stal novým braniborským markrabětem.[3]

Ve válkách mezi Welfy a Štaufy o římský trůn Albrecht sice nejprve podporoval Filipa Švábského, po jeho smrti se ale přiklonil na stranu Oty IV. Brunšvického. K Otovi Albrechta mimo jiné pojilo společné nepřátelství k dánskému králi Valdemarovi II.[4] Albrecht vedl války také proti magdeburskému arcibiskupovi Albrechtovi I. a pomořanským vévodům Bogislawovi I. a Kazimírovi I. Zasloužil se rovněž o rozšíření braniborského markrabství[3] – získal zejména města Teltow, Prignitz, Lenzen a Barnim. Zároveň ale ztratil askánská území v Pomořansku.[5]

Zemřel 25. února 1220.[4]

1. manželství ∞ 1205 Matylda Lužická

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Adalbert II. z Ballenstedtu
 
 
Ota z Ballenstedtu
 
 
 
 
 
 
Adelheid z Weimar-Orlamünde
 
 
Albrecht I. Medvěd
 
 
 
 
 
 
Magnus Saský
 
 
Eilika Billung Saská
 
 
 
 
 
 
Žofie Uherská
 
 
Ota I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Meginhard IV. z Formbachu
 
 
Heřman I. z Winzenburgu (?)
 
 
 
 
 
 
Matylda z Reinhausenu
 
 
Žofie z Winzenburgu
 
 
 
 
 
 
příslušník rodu Everstein
 
 
?
 
 
 
 
 
 
příslušnice rodu Everstein
 
Albrecht II. Braniborský
 
 
 
 
 
?
 
 
?
 
 
 
 
 
 
?
 
 
?
 
 
 
 
 
 
?
 
 
?
 
 
 
 
 
 
?
 
 
Adelhaida
 
 
 
 
 
 
?
 
 
?
 
 
 
 
 
 
?
 
 
?
 
 
 
 
 
 
?
 
 
?
 
 
 
 
 
 
?
 
  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b c d e f g h i Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. a b HEINEMANN, Otto von. Albrecht II.. In: Allgemeine Deutsche Biographie. Leipzig: Duncker & Humblot, 1875. Dostupné online. Svazek 1. S. 243. (německy)
  4. a b HOPE, Willy. Albrecht II.. In: Neue Deutsche Biographie. Berlin: Duncker & Humblot, 1953. Dostupné online. ISBN 3-428-00200-8. Svazek 1. S. 161. (německy)
  5. Albrecht-2-Markgraf von Brandenburg + 1220. www.manfred-hiebl.de [online]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Brandenburg, Anhalt und Thüringen im Mittelalter. Askanier und Ludowinger beim Aufbau fürstlicher Territorialherrschaften. Příprava vydání Tilo Köhn. Köln/Weimar/Wien: Böhlau, 1997. ISBN 3-412-02497-X. (německy) 
  • ASSING, Helmut. Die frühen Askanier und ihre Frauen. Bernburg: Kulturstiftung Bernburg, 2002. ISBN 3-9805532-9-9. (německy) 
  • SCHRECKENBACH, Hans-Joachim. Bibliographie zur Geschichte der Mark Brandenburg. Köln: Böhlau, 1970–1986. (německy) 
  • ALBRECHT, Gustav. Markgraf Albrecht II. In: GEORGE, Richard. Hie gut Brandenburg alleweg! Geschichts- und Kulturbilder aus der Vergangenheit der Mark und aus Alt-Berlin bis zum Tode des Großen Kurfürsten. Berlin: Verlag von W. Pauli’s Nachf, 1900. (německy)
  • WARNATSCH, Stephan. Geschichte des Klosters Lehnin 1180–1542. Berlin: Lukas Verlag, 2000. ISBN 3-931836-45-2. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Ota II.
Znak z doby nástupu Braniborský markrabě
12051220
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ota III. a Jan I.