Přeskočit na obsah

Anastasija Sevastovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anastasija Sevastovová
Anastasija Sevastovová ve Wimbledonu 2017
Anastasija Sevastovová ve Wimbledonu 2017
StátLotyšskoLotyšsko Lotyšsko
Datum narození13. dubna 1990 (34 let)
Místo narozeníLiepāja, Sovětský svaz[1]
BydlištěVídeň, Rakousko[1]
Výška169 cm[1]
Hmotnost65 kg[1]
Profesionál oddubna 2006
Ukončení kariérykvěten 2013 – leden 2015
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek8 230 671 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů444–266
Tituly4 WTA, 13 ITF
Nejvyšší umístění11. místo (15. října 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2011, 2019)
French Open4. kolo (2019)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Opensemifinále (2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů68–81
Tituly0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění56. místo (17. prosince 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017, 2018)
French Open2. kolo (2010)
Wimbledon1. kolo (2010, 2011, 2017)
US Openčtvrtfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230213a13. února 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
V prvních letech kariéry hrála Sevastovová s raketou Kneissl

Anastasija Sevastovová (* 13. dubna 1990 Liepāja) je lotyšská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři singlové turnaje, když první ovládla na antukovém Estoril Open 2010. V rámci okruhu ITF získala třináct titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2018 na 11. místě a ve čtyřhře pak v prosinci téhož roku na 56. místě. Trénuje ji Ronald Schmidt.[1]

V lotyšském fedcupovém týmu debutovala v roce 2005 utkáním 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Gruzii, v němž vyhrála dvouhru proti Tinatině Kavlašviliové. Přispěla tak k vítězství Lotyšek 3:0 na zápasy. Do roku 2020 v soutěži nastoupila k dvaceti jedna mezistátním utkáním s bilancí 16–5 ve dvouhře a 7–5 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

2006–2013: Titul na Estoril Open 2010

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2006, když na turnaji v chorvatské Makarské s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve čtvrtfinále podlehla bosenské hráčce Dijaně Stojićové.[2] Premiérový titul kariéry v této úrovni vybojovala v srpnu 2006 poté, co ve finále německé události v lázeňském Bad Saulgau zdolala Chorvatku Josipu Bekovou.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na Istanbul Cupu 2007, na němž uspěla v kvalifikačním sítu. Na úvod hlavní soutěže porazila Anastasiji Jakimovovou, aby poté skončila na raketě páté nasazené Ukrajinky Aljony Bondarenkové, když o postupující rozhodl až tiebreak závěrečné sady.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženské dvouhře French Open 2009, kde zvládla tříkolovou kvalifikaci. V úvodním kole ji vyřadila maďarská hráčka Melinda Czinková. Premiérový posun do elitní světové stovky žebříčku WTA přišel 13. července 2009 po dohrání Wimbledonu, kdy vystoupala ze 105. na 99. příčku. První vítězný zápas na grandslamu vybojovala na US Open 2009 po výhře nad Thajkou Tamarine Tanasugarnovou.[1]

Premiérové finále okruhu WTA Tour odehrála na květnovém Estoril Open 2010 v portugalském Oeirasu, když ve finále dvouhry zdolala Španělku Arantxu Parraovou Santonjaovou. Cestou pavoukem na její raketě postupně zůstaly nejvýše nasazená Ágnes Szávayová, Kimiko Dateová, Anastasia Rodionovová a v semifinále pak Číňanka Pcheng Šuaj. Ševastovová se tak stala první lotyšskou šampionkou singlové soutěže WTA po sedmnácti letech, když naposledy před ní trofej získala Larisa Savčenková na OTB Open 1993 v newyorském Schenectady. Na Monterrey Open 2010 poprvé porazila tenistku z elitní světové desítky po vyřazení deváté v pořadí Jeleny Jankovićové ve dvou setech. V semifinále ji pak zastavila Ruska Anastasija Pavljučenkovová. Do první padesátky žebříčku WTA nahlédla 11. října 2010, když se posunula z 55. na 45. místo.[1]

Osmifinále si zahrála na Australian Open 2011, kde vyřadila turnajovou jednadvacítku Yaninu Wickmayerovou, aby ji poté zastavila dánská světová jednička Caroline Wozniacká. Bodový zisk znamenal nové kariérní žebříčkové maximum poté, co ve vydání z 31. ledna 2011 figurovala na 36. pozici. Následně utrpěla zranění, které ji nejdříve vyřadilo z devíti turnajů. Po návratu si přivodila poranění pravé nohy a levého hlezna, jež znamenaly další pauzu. V sezóně 2012 nemohla hrát úvodní čtyři měsíce a ve světové klasifikaci klesla na konečné 181. místo.[1]

Pro vleklé zdravotní komplikace a deprese oznámila v květnu 2013 náhlé ukončení kariéry.[4][5]

Obnovení kariéry od 2015: Čtvrtfinalistka US Open 2016

[editovat | editovat zdroj]
Během US Open 2016

Na dvorce a profesionální okruh se vrátila v lednu 2015 a sezónu zakončila na 110. pozici. Do finále postoupila na premiérovém ročníku travnatého Mallorca Open 2016, v němž za 1:17 hodin nestačila na Francouzku Caroline Garciaovou.[6] Opět jako poražená finalistka skončila na červencovém BRD Bucharest Open 2016, kde v závěrečném duelu proti Rumunce Simona Halepová neuhrála ani jeden game. Vítězka tak snížila poměr vzájemných zápasů na 2:3.[7]

Grandslamové maximum zlepšila na US Open 2016, během něhož jí patřila 48. příčka klasifikace. Na úvod vyřadila Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou. Poté si poradila se španělskou světovou trojkou Garbiñe Muguruzaovou i Ukrajinkou Katerynou Bondarenkovou. Ve čtvrtém kole na ni nenašla recept britská turnajová třináctka Johanna Kontaová, jíž zdolala po 1.42 hodinách ve dvou setech. Stala se tak první Lotyškou v této fázi grandslamu od roku 1994 a účasti Larisy Neilandové mezi poslední osmičkou wimbledonské dvouhry. Před rozehráním ročníku 2016 přitom nevyhrála na newyorském majoru žádný zápas od roku 2010. Mezi poslední osmičkou hráček uhrála pouze dvě hry na Dánku Caroline Wozniackou.[5]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0–1 D)
Premier (0)
International (4–3 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 8 (4–4)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 8. května 2010 Estoril, Portugalsko antuka Španělsko Arantxa Parra Santonjaová 6–2, 7–5
Finalistka 2. 19. června 2016 Mallorca, Španělsko tráva Francie Caroline Garciaová 3–6, 4–6
Finalistka 3. 17. července 2016 Bukurešť, Rumunsko antuka Rumunsko Simona Halepová 0–6, 0–6
Vítězka 2. 25. června 2017 Mallorca, Španělsko tráva Německo Julia Görgesová 6–4, 3–6, 6–3
Finalistka 3. 24. června 2018 Mallorca, Španělsko (2) tráva Německo Tatjana Mariová 4–6, 5–7
Vítězka 3. 22. července 2018 Bukurešť, Rumunsko antuka Chorvatsko Petra Martićová 7–6(7–4), 6–2
Finalistka 4. 20181007a7. října 2018 Peking, ČLR tvrdý Dánsko Caroline Wozniacká 3–6, 3–6
Vítězka 4. 28. července 2019 Jūrmala, Lotyšsko antuka Polsko Katarzyna Kawaová 3–6, 7–5, 6–4

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 25. června 2017 Mallorca, Španělsko tráva Srbsko Jelena Jankovićová Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
Švýcarsko Martina Hingisová
bez boje

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 23 (13–10)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 11. července 2006 Garching, Německo antuka Bosna a Hercegovina Sandra Martinovićová 7–6(7–5), 3–6, 2–6
Vítězka 1. 6. srpna 2006 Bad Saulgau, Německo antuka Chorvatsko Josipa Beková 6–1, 6–0
Vítězka 2. 20. srpna 2006 Bratislava, Slovensko antuka Slovensko Klaudia Malenovská 4–6, 6–0, 6–3
Finalistka 2. 13. května 2007 Antalya, Turecko tvrdý Srbsko Vojislava Lukićová 3–6, 6–7(3–7)
Finalistka 3. 24. června 2007 Fontanafredda, Itálie antuka Polsko Anna Korzeniaková 5–7, 0–6
Vítězka 3. 22. března 2008 Noida, Indie tvrdý Indie Sunitha Raová 6–2, 6–1
Vítězka 4. 1. června 2008 Galatina, Itálie antuka Španělsko Estrella Cabeza Candelaová 6–4, 6–4
Vítězka 5. 27. července 2008 Les Contamines, Francie tvrdý Argentina Agustina Leporeová 6–4, 3–6, 6–3
Finalistka 4. 25. srpna 2008 Katovice, Polsko antuka Slovensko Lenka Wienerová 3–6, 2–6
Finalistka 5. 7. září 2008 Brno, Česko antuka Česko Zuzana Ondrášková 4–6, 6–3, 2–6
Vítězka 6. 29. března 2009 La Palma, Španělsko tvrdý Slovensko Kristína Kučová 4–6, 6–1, 6–1
Vítězka 7. 3. května 2009 Johannesburg, Jihoafrická republika tvrdý Česko Eva Hrdinová 6–2, 6–2
Finalistka 6. 12. července 2009 Záhřeb, Chorvatsko antuka Česko Sandra Záhlavová 1–6, 6–7(4–7)
Finalistka 7. 2. července 2012 Versmold, Německo antuka Německo Annika Becková 3–6, 1–6
Vítězka 8. 15. července 2012 Zwevegem, Belgie tvrdý (h) Turecko Çağla Büyükakçay 6–0, 6–3
Vítězka 9. 30. července 2012 Trnava, Slovensko antuka Chorvatsko Ana Savićová bez boje
Vítězka 10. 1. února 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Japonsko Juuki Tanaková 7–5, 6–3
Vítězka 11. 15. února 2015 Trnava, Slovensko tvrdý (h) Maďarsko Réka Luca Janiová 6–1, 7–6(7–3)
Vítězka 12. 11. dubna 2015 Ahmadábád, Indie tvrdý Indie Ankita Rainová 6–4, 7–6(7–5)
Vítězka 13. 3. května 2015 Wiesbaden, Německo antuka Česko Tereza Martincová 6–1, 6–3
Finalistka 8. 17. května 2015 La Marsa, Tunisko antuka Švýcarsko Romina Oprandiová 3–6, 3–6
Finalistka 9. 12. července 2015 Bursa, Turecko antuka Turecko İpek Soyluová 5–7, 6–3, 1–6
Finalistka 10. 15. května 2016 Trnava, Slovensko antuka Česko Kateřina Siniaková 6–7(4–7), 7–5, 0–6

Čtyřhra: 5 (4-1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 31. srpna 2008 Katovice, Polsko antuka Slovensko Lenka Wienerová Polsko Karolina Kosińská
Polsko Aleksandra Rosolská
5–7, 6–3, [10–3]
Finalistka 2. 3. května 2009 Johannesburg, Jihoafrická republika tvrdý Slovensko Kristína Kučová Spojené království Naomi Cavadayová
Ukrajina Lesja Curenková
2–6, 6–2, [9–11]
Vítězka 3. 31. ledna 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Rakousko Melanie Klaffnerová Norsko Caroline Rohdeová-Moeová
Japonsko Midori Jamamotová
6–4, 6–4
Vítězka 4. 13. února 2015 Trnava, Slovensko tvrdý (h) Rakousko Anna Maria Heilová Slovensko Michaela Hončová
Slovensko Lenka Juríková
6–4, 6–3
Vítězka 5. 20. září 2015 Saint-Malo, Francie antuka Slovensko Kristína Kučová Rusko Maria Marfutinová
Rusko Natalja Vichljancevová
6–7(1–7), 6–3, [10–5]

Postavení na konečném žebříčku WTA

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 529. 267. 194. 83. 45. 94. 181. 110. 34. 16. 12. 27. 54. 70. 677.
Rok 2008 2009 2010 2011 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 472. 238. 208. 341. 284. 197. 86. 57. 151. 168. 654.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anastasija Sevastova na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Anastasija Sevastovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20200102a2. ledna 2020
  2. a b c Anastasija Sevastovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200102a2. ledna 2020
  3. Anastasija Sevastovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20160906a6. září 2016
  4. Agence France-Presse. US Open: Anastasija Sevastova, Roberta Vinci Move Into Quarters [online]. NDTV Sports, 2016-09-05 [cit. 2016-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-05. (anglicky) 
  5. a b Sevastova becomes first Latvian to make Grand Slam quarters [online]. Qatar Tribune, 2016-09-05 [cit. 2016-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. POKORNÝ, Petr. Garciaová získala na Mallorce svou třetí trofej [online]. Tenisportal.cz, 2016-06-19 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. 
  7. WTA. Flawless Halep Hurries To Bucharest Win [online]. WTA Tour, Inc, 2016-07-17 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]