Přeskočit na obsah

Císařovna Lü

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Císařovna Lü
císařovna vdova říše Chan
Úplné jménoLü Č’ (呂雉)
Titulycísařovna (od 202 př. n. l.)
císařovna vdova (od 195 př. n. l.)
velká císařovna vdova (od 188 př. n. l.)
Narození241 př. n. l.
Úmrtí18. srpna 180 př. n. l.
ManželKao-cu
PotomciLiou Jing, (císař Chuej-ti);
princezna Jüan z Lu
Rod
DynastieChan
OtecLü Wen (呂文)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařovna Lü (čínsky pchin-jinem Lǚ hòu, znaky zjednodušené 吕后, tradiční 呂后; 241 př. n. l.18. srpna 180 př. n. l.), vlastním jménem Lü Č’ (čínsky pchin-jinem Lǚ Zhì, znaky zjednodušené 吕雉, tradiční 呂雉), zdvořilostním jménem E-sü (čínsky pchin-jinem Éxǔ, znaky 娥姁 byla manželka Kao-cua zakladatele a prvního císaře říše Chan (vládl 202–195 př. n. l.), po jeho smrti z pozice císařovny vdovy a velké císařovny vdovy fakticky vládla říši místo Kao-cuova syna a vnuků (císařů Chuej-tiho, Liou Kunga a Liou Chunga).

Rod Lü pocházel z Tan-fu (單父, dnešní okres Tan (單縣) v Šan-tungu), otec císařovny Lü se však přestěhoval do okresu Pej (沛縣, dnes v Ťiang-su), domoviny Liou Panga, později zakladatele dynastie Chan. Pan Lü rozpoznal v Liou Pangovi, tehdy nevýznamném starostovi osady (亭, tching, skupina deseti vesnic), schopného muže a provdal za něj svou dceru.

Po smrti čchinského císaře a sjednotitele Číny Čchin-š’-chuang-tiho vypuklo povstání proti Čchinům. Liou Pang se přidal k rebelům, ovládl rodný okres a přijal titul pána z Pchej (沛公, Pchej kung). Záhy povýšil mezi generály povstaleckého státu Čchu a po porážce Čchinů se stal králem z Chan. V dalším kole válek porazil svého bývalého spolubojovníka Siang Jüa a roku 206 př. n. l. se prohlásil císařem opět sjednocené Číny, říše Chan (císař Kao-cu).

Jako císařovna se účastnila politického dění a neváhala rázně hájit zájmy ústřední vlády i své rodiny, když přesvědčovala smířlivějšího Kao-cua k ostrému postupu vůči jeho bývalým generálům, kterým udělil královské tituly (v případech Pcheng Jüea a Chan Sina). Postavila se také svému muži v otázce nástupnictví. Kao-cu pokládal svého syna s císařovnou Liou Jinga za slabého a pomýšlel na následnictví Liou Žu-iho, syna paní Čchi, jedné z jeho vedlejších žen. Císařovna Lü s pomocí ministrů plán zmařila a po Kao-cuově smrti se paní Čchi krutě pomstila.

Po smrti císaře Kao-cua roku 195 př. n. l. se chopila vlády místo svého syna Liou Jinga (císař Chuej-ti), po jeho smrti roku 188 př. n. l. pozvedla na trůn jeho syna, svého vnuka Liou Kunga. Podle pozdějších historiků, Liou Kunga zabila roku 184 př. n. l. poté, co s nelibostí přijal zprávu o smrti své matky z rozhodnutí císařovny Lü před několika lety. Načež dosadila na trůn jiného malého vnuka, Liou Chunga).

Protežovala své příbuzné, tři její synovci, Lü Taj, Lü Čchan a Lü Lu se stali knížaty (či králi, wang), přestože Kao-cu zakázal udělovat tuto hodnost nečlenům císařského rodu Liou. Říši vládla schopně, omezila krutost některých ustanovení čchinského práva, poněkud snížila daně. Obecně se Čína zotavila z ničení a občanských válek předešlého období.

Zemřela 18. srpna 180 př. n. l., poté vysocí dvorští hodnostáři zorganizovali státní převrat, sesadili a zabili císaře Liou Chunga, pobili i ostatní potomky Chuej-tiho, prohlášené za podvržence, a členy rodu Lü. Novým panovníkem se stal Kao-cungův syn Liou Cheng (císař Wen-ti).

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LOEWE, Michael. The Former Han dynasty. In: TWITTCHETT, Denis; FAIRBANK, John K. The Cambridge History of China: Volume I. The Ch'in and Han Empires, 221 B.C.-A.D. 220. 1. vyd. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 1986. ISBN 0521214475, ISBN 9780521214476. S. 103–222. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]