Přeskočit na obsah

Baryon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Baryonový oktet
Baryonový dekuplet

Baryon je v částicové fyzice složená částice, která je tvořena lichým počtem kvarků. Nejznámějšími baryony jsou tříkvarkové protony a neutrony (částice jádra atomu). Baryony jsou obecně těžší než ostatní částice, proto získaly svůj název od řeckého βαρύς barys, těžký. Na základě svých vlastností se řadí mezi hadrony a fermiony.

Antičásticemi baryonů (antibaryony) jsou částice, v nichž jsou původní kvarky zaměněny odpovídajícími antikvarky.

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Všechny baryony mají hmotnost rovnou nebo větší než je hmotnost protonu a mají vyšší klidovou hmotnost nežli ostatní částice.

Baryon nemá na rozdíl od kvarků, ze kterých je složen, barevný náboj, je barevně neutrální.

Baryony mají poločíselný spin, tzn. a proto se řadí mezi fermiony a jejich vlastnosti lze popsat Fermiho–Diracovým rozdělením. Podléhají také Pauliho vylučovacímu principu.

Baryony dále patří mezi hadrony, protože reagují na silnou interakci.

Každé elementární částici lze přiřadit tzv. baryonové číslo.

Pojmenování

[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování baryonů a baryonových rezonancí (u nich se k názvu přidává závorka s klidovou energií v MeV) se řídí následujícím schématem[1]:

  1. Baryony složené pouze z kvarků 1. generace (u nebo d, složení je jednoznačně dané nábojem):
  2. Baryony složené ze 2 kvarků 1. generace (u nebo d) a jednoho jiného (s, c, b, t):
    • baryon lambda Λi (s izospinem 0), kde index i označuje 3. kvark (c, b nebo t, index s se nepíše)
    • baryon sigma Σi (s izospinem 1), kde index i označuje 3. kvark (c, b nebo t, index s se nepíše)
  3. Baryony složené z 1 kvarku 1. generace (u nebo d) a dvou jiných (s, c, b, t):
    • baryon ksí Ξij (s izospinem 1/2), kde indexy i,j označují 2. a 3. kvark (c, b nebo t, index s se nepíše)
  4. Baryony složené pouze z kvarků 2. a 3. generace (s, c, b, t):
    • baryon omega Ωijk (s izospinem 1/2), kde indexy i,j,k označují kvarky (c, b nebo t, index s se nepíše)

Příklady: Δ(1232)0, Λc+, Σ(1385), Ξc(2645)+

  1. Archivovaná kopie. www-pdg.lbl.gov [online]. [cit. 2008-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-16. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]