Přeskočit na obsah

Chlorid strontnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chlorid strontnatý
Obecné
Systematický názevChlorid strontnatý
Anglický názevStrontium chloride
Německý názevStrontiumchlorid
Sumární vzorecSrCl2
Vzhledbílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS10476-85-4
10025-70-4 (hexahydrát)
Vlastnosti
Molární hmotnost158,53 g/mol
266,62 g/mol (hexahydrát)
Teplota tání875 °C
Teplota varu1 250 °C
Teplota dehydratacehexahydrát
61,3 °C (-4 H2O)
134 °C (-5 H2O)
250 °C (-6 H2O)
Hustota3,094 g/cm3
1,933 g/cm3 (hexahydrát)
Rozpustnost ve vodě44,3 g/100 g (0 °C)
53,1 g/100 g (20 °C)
55,5 g/100 g (25 °C)
58,7 g/100 g (30 °C)
65,8 g/100 g (40 °C)
84,8 g/100 g (60 °C)
93,1 g/100 g (80 °C)
102,0 g/100 g (100 °C)
hexahydrát
101,40 g/100 g (0 °C)
137,89 g/100 g (20 °C)
328,15 g/100 g (60 °C)
542 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
ethanol
glycerol
Relativní permitivita εr6,05
Měrná magnetická susceptibilita5,08×10−6 cm3g−1
Povrchové napětí168 mN/m (880 °C)
160 mN/m (1 040 °C)
Struktura
Krystalová strukturakrychlová
kosočtverečná (hexahydrát)
Hrana krystalové mřížkya=698 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−828,5 kJ/mol
−2 624 kJ/mol (hexahydrát)
Entalpie tání ΔHt109 J/g
Standardní molární entropie S°117 JK−1mol−1
350,3 JK−1mol−1 (hexahydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−781,5 kJ/mol
−2 227 kJ/mol (hexahydrát)
Izobarické měrné teplo cp0,510 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR22
S-větyžádné nejsou
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid strontnatý (chemický vzorec SrCl2) je bílá práškovitá látka, která z chladných vodných roztoků krystalizuje jako hexahydrát v podobě bílých krystalků. Je dobře rozpustný ve vodě a dále v methanolu, ethanolu a glycerolu. Při ionizaci v plameni emituje červené světlo, čehož se využívá k dosažení červené barvy v ohňostrojích.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Chlorid strontnatý lze nejsnáze připravit rozpouštěním hydroxidu strontnatého Sr(OH)2 nebo uhličitanu strontnatého SrCO3 v kyselině chlorovodíkové:

Sr(OH)2 + 2 HCl → SrCl2 + 2 H2O
SrCO3 + 2 HCl → SrCl2 + H2O + CO2

Krystalizací se získá hexahydrát. Bezvodou sůl lze získat vysušením hexahydrátu při teplotě 250 °C a vyšší nebo přípravou na suché cestě. To lze nejsnáze provést přímým slučováním prvků, ovšem jelikož je chlorid strontnatý základní surovina pro výrobu stroncia, tak je tento způsob přípravy značně ekonomicky nevýhodný.

Chlorid strontnatý je výchozí surovinou pro přípravu kovového stroncia v čisté podobě. To se provádí elektrolýzou taveniny chloridu strontnatého s chloridem draselným. Dalším produktem této reakce je elementární chlor, který je ihned dále zpracováván v chemické výrobě. K elektrolýze se používá grafitové anody, na které se vylučuje chlor, a železné katody, na které se vylučuje stroncium.

Chlorid strontnatý je dále výchozí surovinou pro přípravu dalších sloučenin stroncia, jako je například chroman strontnatý SrCrO4, který se využívá jako inhibitor koroze na hliníku. V pyrotechnice se využívá jako červené barvivo, které dává intenzivnější červenou barvu než většina jiných alternativních sloučenin. V malých množstvích se využívá jak přísada ve sklářství a hutnictví. Radioaktivní izotop 89Sr se využívá k léčbě rakoviny kostí a pacientům se podává ve formě chloridu strontnatého.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Strontium chloride na anglické Wikipedii.

  1. a b Strontium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]