Přeskočit na obsah

Dobrodzień

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dobrodzień
Náměstí a radnice v Dobrodzieni
Náměstí a radnice v Dobrodzieni
Dobrodzień – znak
znak
Dobrodzień – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíOpolské
OkresOlesno
GminaDobrodzień
Dobrodzień / Guttentag
Dobrodzień / Guttentag
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha19,46 km²
Počet obyvatel3 690
Hustota zalidnění189,61 obyv./km²
Etnické složeníSlezané, Němci, Poláci a další
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni a další
Správa
StarostaAndrzej Jasiński
Oficiální webwww.dobrodzien.pl
Adresa obecního úřaduPlac Wolności 1
46-380 Dobrodzień
Telefonní předvolba+48 34
PSČ46-380
Označení vozidelOOL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobrodzień (německy Guttentag a česky lze přeložit asi jako Dobroden) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Olesno. Leží na historickém území Horního Slezska na řece Myślince, pravém přítoku Malé Pěny. Z geomorfologického hlediska se rozkládá na Opolské planině, která je součástí Slezské nížiny. K 31. 12. 2019 čítalo 3 690 obyvatel.[1] Zhruba pětina z nich (18,5 % podle sčítání lidu 2011)[2] se hlásí k německé národnosti, a město je tak od roku 2008 oficiálně dvojjazyčné. Poměrně vysoký je též podíl občanů slezské národnosti.[3]

Kostel Máři Magdalény

Jak polský, tak německý název města je archaickou podobou pozdravu „dobrý den“. První písemná zmínka o městečku pochází z roku 1279. Jako součást Opolského knížectví patřilo do roku 1742 Zemím Koruny české, resp. Habsburské monarchii, načež po první slezské válce připadlo Prusku a do konce druhé světové války leželo na území německého státu (Německého císařství, Výmarské republiky, Třetí říše). K Polsku bylo přičleněno až v roce 1945. Přes silné historické vazby na Lubliniec, pod který spadalo vždy s výjimkou období 1922–1939, náleží od správní reformy z roku 1998 okresu Olesno.

Etnicky smíšená oblast Opolska nebyla podrobena tak důslednému odsunu jako například Dolní Slezsko, tudíž mnozí Němci zde po válce zůstali a v 90. letech se Dobrodzień stal jednou z bašt německé menšiny v Polsku. Její politická reprezentace získávala většinu křesel v zastupitelstvu obce a post starosty v každých volbách od roku 1990 až do roku 2018, kdy poprvé prohrála s uskupením Nowy Dobrodzień a je nyní (2020) hlavní opoziční stranou.

Nejvýznamnější historickou památkou Dobrodzieně je dřevěný hřbitovní kostel svatého Valentina z roku 1630. Nemalá část zástavby včetně klasicistní radnice, farního katolického kostela Máři Magdalény, bývalého evangelického kostela a zámku pochází z dob obnovy městečka po ničivém požáru v roce 1846.

Gmina Dobrodzień (Gemeinde Guttentag) zahrnuje město a šestnáct starostenských obcí v okolí včetně Vilémova (Bzinica Nowa/Wilhelmshort), osady založené českými pobělohorskými exulanty.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. Statistické údaje GUS k 31. 12. 2019
  2. Portál Němců v Polsku: „Další výsledky sčítání lidu“, 15.1.2015. www.vdg.pl [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-18. 
  3. Podle údajů dostupných na úrovní okresů: 13,7 % při sčítání lidu 2011, viz Spolek osob slezské národnosti: Slezská národnost v okresech podle GUS, 26.7.2013 Archivováno 30. 6. 2020 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]