Přeskočit na obsah

Drvodělka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxDrvodělka
alternativní popis obrázku chybí
drvodělka fialová
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Čeleďvčelovití (Apidae)
Roddrvodělka (Xylocopa)
Latreille, 1802
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drvodělka (Xylocopa) je rod blanokřídlého hmyzu. Patří k největším příslušníkům čeledi včelovitých: některé druhy dosahují délky až 3 cm, robustním tělem připomínají spíše čmeláky, od nichž se liší lesklým, méně ochmýřeným tělem. Jsou významnými opylovači, pylosběrný aparát mají na zadních holeních, pyl a nektar také přenášejí v trávicí trubici. Patří mezi včely samotářky a hnízdí v chodbičkách vydlabaných ve ztrouchnivělém dřevě, v nichž budují komůrky ze sekretu slinných žláz, kam kladou vajíčka (výjimkou je podrod Proxylocopa, který obývá díry v zemi). Larvami drvodělek se živí datlovití a vlhovití ptáci.

Rod má 31 podrodů a okolo pěti set druhů, žijících v tropických a subtropických oblastech celého světa. V České republice se vyskytují drvodělka fialová (Xylocopa violacea) a drvodělka potulná (Xylocopa valga, také drvodělka velká), na jižní Moravě byla několikrát pozorována také drvodělka malá (Xylocopa iris). Jsou leskle černě zbarvené, křídla mají nafialovělý nádech. Přezimují v různých škvírách ve stromech nebo ve zdi, aktivní bývají od prvních jarních dnů do konce září, páří se v květnu. Je to neškodný hmyz, který se člověku zpravidla vyhýbá.[1] Mohou překonávat velké vzdálenosti, v důsledku globálního oteplování se hranice rozšíření drvodělek posunuje severním směrem.[2]

Výskyt v České republice

[editovat | editovat zdroj]

Ústav experimentální botaniky AV ČR v roce 2019 na svém twitterovém účtu informoval o výskytu „obří včely“:[3]

Tahle obří včela nám poslední dobou létá na kytky u skleníku v areálu Akademie věd ČR v Praze-Suchdole. Zřejmě drvodělka fialová nebo potulná, což jsou až 3 cm velké samotářské včely s kovově modravými křídly.

Ústav experimentální botaniky AV ČR, twitterový účet, [3]

Drvodělky jsou největší příslušnice čeledi včelovitých, připomínající neochmýřené čmeláky a jsou člověku neškodné.[3] Zimují ve škvírkách nebo dutinách, přes léto si samičky samy vrtají vlastní hnízdní komůrky.[3] Drvodělky opylují květy, ale jsou vybíravé, dávají přednost spíše jižním rostlinám a proto jsou v Česku málo rozšířené.[3]

  1. Jak přilákat na zahradu drvodělky. Natura Opava
  2. Drvodělky a jejich výsadky na sever. Živa
  3. a b c d e Vzácný úkaz v Praze! V parcích se objevila obří včela samotářka! (DRVODĚLKA) [online]. tn nova cz, rev. 2019-07-01 [cit. 2020-06-29]. V pražském Suchdole se objevil poměrně vzácný druh obří včely drvodělky. Objevili ji vědci v areálu Akademie věd České republiky. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]