Přeskočit na obsah

Druhá vláda Giuseppa Conteho

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Druhá vláda Guiseppa Conteho
premiér Giuseppe Conte
premiér Giuseppe Conte
Pořadí66. (od roku 1946)
PředsedaGiuseppe Conte
Počet členů22-23
Politické subjektyM5S, PD, IV, LeU
Poslanecká sněmovna
325/630
při jmenování
JmenovánaSergiem Mattarellou
Datum jmenování20190905a5. září 2019
Konec v úřadu20210213a13. února 2021
OpoziceLiga, FI, FdI
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá vláda Giuseppa Conteho byla vláda italské republiky v letech 2019-2021. Byla jmenována 5. září 2019 jako šedesátý šestý kabinet v historii země. Vládu tvořila koalice mezi stranami Hnutí pěti hvězd, Demokratická strana, Italia Viva a Svobodní a rovní.

Druhá vláda Conteho požádala o důvěru 9. září (sněmovna) a 10. září 2019 (Senát). Vláda skončila 13. února 2021 po vládní krizi.

Pád vlády

[editovat | editovat zdroj]

13. ledna 2021 ve večerních hodinách oznámil lídr koaliční liberální strany Italia Viva Matteo Renzi, že obě ministryně za jeho stranu rezignují, a to kvůli nevoli dále držet koalici středolevé Demokratické strany a antisystémového Hnutí pěti hvězd. Bez strany Italia Viva vláda nemá v Poslanecké sněmovně většinu.

Premiér Giuseppe Conte dříve ve stejný den vyjádřil naději, že tento krok Renzi neučiní ve chvíli, kdy země čelí velké zdravotní krizi. Odchodu z koalice v čase, kdy se Itálie chystá rozběhnout očkování proti nemoci covid-19 a zabránit dalšímu propadu ekonomiky, se snažili zabránit i demokraté a Hnutí pěti hvězd.[1]

Po hlasování o důvěře v Poslanecké sněmovně a Senátu vláda obstála, v Senátu ale jen díky tomu, že se senátoři Italia Viva zdrželi hlasování. Premiér Conte, vida, že vláda přišla o akceschopnou většinu, podal 26. ledna demisi.[2]

Navzdory přání M5S a PD, aby Conte premiérem zůstal, byl nakonec pověřen sestavením vlády bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Ten ji sestavil 13. února 2021.[3]

Vládní strany

[editovat | editovat zdroj]
Strana Ideologie Lídr
Hnutí pěti hvězd Levicový populismus Luigi Di Maio
Demokratická strana Sociální demokracie Nicola Zingaretti
Italia Viva Liberalismus Matteo Renzi
Svobodní a rovní Demokratický socialismus více lídrů

Strany zastoupené na podministerských postech

[editovat | editovat zdroj]
Strana Ideologie Lídr
Asociační hnutí Italů v zahraničí Zájmy Italů v zahraničí Ricardo Merlo

Hnutí drželo jednoho tajemníka na ministerstvu zahraničí.

Poměr sil ve vládě

[editovat | editovat zdroj]

Počet ministrů

[editovat | editovat zdroj]

od 9. do 18. září 2019

[editovat | editovat zdroj]
9
9
1
  • nezávislí
3

září 2019 - leden 2020

[editovat | editovat zdroj]
9
7
2
1
  • nezávislí
3

leden 2020 - leden 2021

[editovat | editovat zdroj]
9
7
2
1
  • nezávislí
4

leden - únor 2021

[editovat | editovat zdroj]
9
7
1
  • nezávislí
4

Seznam členů vlády

[editovat | editovat zdroj]
Úřad člen vlády Strana nástup do úřadu odchod z úřadu Poznámka
Předseda vládyGiuseppe Contenezávislý20190905a5. září 201920210213a13. února 2021
Ministr zahraničíLuigi Di MaioM5S20190905a5. září 201920210213a13. února 2021
Ministryně vnitraLuciana Lamorgesenezávislá20190905a5. září 201920210213a13. února 2021
Ministr spravedlnostiAlfonso BonafedeM5S20190905a5. září 201920210213a13. února 2021
Ministr obranyLorenzo GueriniPD20190905a5. září 201920210213a13. února 2021
Ministr financí a hospodářstvíRoberto GualtieriPD20190905a5. září 201920210213a13. února 2021
Ministr hospodářského rozvojeStefano PatuanelliM5S20190905a5. září 201920210213a13. února 2021
Ministr(yně) zemědělstvíTeresa BellanovaIV20190905a5. září 201920210113a13. ledna 2021
Giuseppe Contenezávislý20210114a14. ledna 202120210213a13. února 2021pověřen
Ministr životního prostředíSergio Costanezávislý20190905a5. září 201920210213a13. února 2021
Ministryně dopravyPaola De MicheliPD20190905a5. září 201920210213a13. února 2021
Ministryně práce a sociálních věcíNunzia CatalfoM5S20190905a5. září 201920210213a13. února 2021
Ministr vzdělávání, univerzit a výzkumuLorenzo FioramontiM5S20190905a5. září 201920191230a30. prosince 2019
Giuseppe Contenezávislý20191230a30. prosince 201920200110a10. ledna 2020[p 1]pověřen
Ministryně veřejného vzděláváníLucia AzzolinaM5S20200110a10. ledna 202020210213a13. února 2021
Ministr univerzit a výzkumuGaetano Manfredinezávislý20200110a10. ledna 202020210213a13. února 2021
Ministr kultury a turismuDario FranceschiniPD20190905a5. září 201920210213a13. února 2021
Ministr zdravotnictvíRoberto SperanzaLeU20190905a5. září 201920210213a13. února 2021
Ministr pro parlamentní vztahyFederico D'IncàM5S20190905a5. září 201920210213a13. února 2021bez portfeje
Ministryně pro veřejnou správuFabiana DadoneM5S20190905a5. září 201920210213a13. února 2021bez portfeje
Ministr pro záležitosti regionůFrancesco BocciaPD20190905a5. září 201920210213a13. února 2021bez portfeje
Ministr pro jihPeppe ProvenzanoPD20190905a5. září 201920210213a13. února 2021bez portfeje
Ministr(yně) pro rodinu a rovné příležitostiElena BonettiIV20190905a5. září 201920210114a14. ledna 2021bez portfeje
Giuseppe Contenezávislý20210114a14. ledna 202120210213a13. února 2021pověřen
Ministr pro evropské záležitostiVincenzo AmendolaPD20190905a5. září 201920210213a13. února 2021bez portfeje
Ministr sportu a mládežeVincenzo SpadaforaM5S20190905a5. září 201920210213a13. února 2021bez portfeje
Ministryně pro technologický rozvojPaola PisanoM5S20190905a5. září 201920210213a13. února 2021bez portfeje
Tajemník rady ministrůRiccardo FraccaroM5S20190905a5. září 201920210213a13. února 2021bez portfeje

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. 10. ledna 2020 byl resort rozdělen na Ministerstvo veřejného vzdělávání a Ministerstvo univerzit a výzkumu.
  1. MEREDITH, Sam; ALVARO, Silvia. Italy's government in crisis after former PM pulls support for ruling coalition. CNBC [online]. 2021-01-13 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (v angličtině) 
  2. Italský premiér Conte podal demisi vlády. Vést chce i nový kabinet, musí ale vyjednat novou koalici. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-01-26 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  3. Bývalý šéf ECB Mario Draghi sestavil novou italskou vládu. ČTK [online]. 2021-12-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.