Přeskočit na obsah

Fridrich Karel Hesenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bedřich Karel Hesenský
Narození1. května 1868
Panker
Úmrtí28. května 1940 (ve věku 72 let)
Kassel
PohřbenZámek Friedrichshof
ManželkaMarkéta Pruská
PotomciFridrich Vilém Hesenský
Maximilián Hesenský
Filip Hesenský
Wolfgang Hesenský
Richard Hesenský
Kryštof Hesenský
DynastieHesenští
OtecFridrich Vilém Hesensko-Kasselský
MatkaAnna Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich Karel Hesenský (německy Friedrich Karl Ludwig Konstantin von Hessen; finsky Fredrik Kaarle; 1. května 1868 Panker28. května 1940 Kassel) byl německý šlechtic a voják, na konci první světové války nakrátko také finský král (říjen až prosinec 1918).[1] Nikdy však ani nevkročil na finskou půdu.[2]

Fridrich Karel Hesenský
(Hans Thoma, 1892)

Fridrich Karel byl synem titulárního lankraběte Fridricha Viléma a jeho manželky Anny Pruské. Formálně by byl dědicem hesenského trůnu; Hesensko však bylo po prusko-rakouské válce v roce 1866 připojeno k Prusku. V roce 1891 byl Fridrich Karel zapleten do Kotzeovy aféry, skandálu, při němž byla řada členů císařského dvora anonymem obviněna z nemravnosti. V roce 1893 se oženil s Markétou Pruskou (1872–1954), nejmladší dcerou císaře Fridricha III. To z něj udělalo švagra německého císaře Viléma II.

Po říjnové revoluci vyhlásilo Finsko, které bylo do té doby ruským velkovévodstvím, 6. prosince 1917 nezávislost. Finský parlament 9. října 1918 – bez připuštění sociálních demokratů – zvolil Fridricha Karla králem. Legitimita voleb byla založena na švédské ústavě krále Gustava III. z roku 1772, na jejímž základě vládli ruští carové jako finští velkovévodové. V době královských voleb však bylo sporné, zda je takový proces na základě této ústavy legitimní. Přestože příslušné odstavce upravovaly volební postup v případě, že král zemřel bez nástupce, nestanovily výslovně, co dělat v případě, že smrtí vládce (v tomto případě cara Mikuláše II.) zanikla také monarchie.

Volba německého prince posílila vztahy s Německou říší, která během finské občanské války podporovala zejména finské antibolševické síly dodávkami zbraní a invazí do Helsinek. Rýsovala se tak možnost, že se Finsko fakticky stane německým satelitem. Podobný vývoj nastal také v pobaltských státech, kdy byl německý princ zvolen králem Litvy jako Mindaugas II. a bylo vytvořeno Německem ovládané Spojené baltského vévodství sestávajícího z Estonska a Lotyšska.

Fridrich Karel volbu nakonec nepřijal; na žádost Finska odpověděl dopisem, ve kterém zdvořile požádal o odklad, dokud nebude dosaženo konečného rozhodnutí. Po porážce Německa a zániku jeho monarchie se německý princ na finském trůnu už nejevil jako vhodný a Británie s Francií zvýšily tlak na Finsko, aby monarchii odmítlo. Na to zvolený král reagoval rezignací 14. prosince 1918. Ve stejné době Pehr Evind Svinhufvud odstoupil z funkce místodržitele a jeho nástupcem se stal Gustaf Mannerheim.

Fridrich Karel a jeho manželka Markéta

Po rezignaci jeho zrakově postiženého bratra Alexandra Fridricha (1863-1945) Fridrich Karel stal v roce 1925 hlavou rodu Hesenských. Zemřel v Kasselu v roce 1940 ve věku 72 let na pozdní následky zranění z první světové války a byl pohřben v kapli zámku Kronberg v Taunu.

Mezi šesti dětmi Fridricha Karla a jeho manželky Markéty byly dva páry dvojčat.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Marie Hannoverská
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karel Vilém Nasavsko-Usingenský
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
 
 
 
 
Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská
 
 
Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Frederik V.
 
 
Frederik Dánský
 
 
 
 
 
 
Juliana Marie Brunšvická
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
Fridrich Karel Hesenský
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Karel Pruský
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
Anna Pruská
 
 
 
 
 
 
Karel August Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Marie Pavlovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Karl von Hessen na německé Wikipedii.

  1. HENTILÄ, MARJALIISA 1957-. 1918 - das deutsche Finnland die Rolle der Deutschen im finnischen Bürgerkrieg. Deutsche Erstausgabe, erste Auflage. vyd. [Bad Vilbel]: [s.n.] 454 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-3-942073-48-6, ISBN 3-942073-48-X. OCLC 1046068680 
  2. Podzimní král: Než stihl přijet Fridrich ke svým poddaným, ztratili Finové zájem. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2020-11-05 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Der 1. Weltkrieg - 15. September 1916. www.stahlgewitter.com [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  4. Hessische Biografie : Erweiterte Suche : LAGIS Hessen. www.lagis-hessen.de [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  5. SCOTT. Philipp, Landgrave of Hesse [online]. 2021-09-15 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Hessische Biografie : Erweiterte Suche : LAGIS Hessen. www.lagis-hessen.de [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  7. Ottilie MOELLER 1903–1991 – Noblesse et généalogie. www.genealogies-celebres.fr [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  8. Richard Wilhelm Leopold, Prinz von Hessen-Kassel. geni_family_tree [online]. 1901-05-14 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  9. Prince Christoph of Hesse. www.1066.co.nz [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Eckhart G. Franz (Hrsg.): Haus Hessen. Biografisches Lexikon. (= Arbeiten der Hessischen Historischen Kommission N.F., Bd. 34) Hessische Historische Kommission, Darmstadt 2012, ISBN 978-3-88443-411-6, Nr. HK 85, S. 179–180 (Rainer von Hessen).
  • Anders Huldén: Finnlands deutsches Königsabenteuer 1918. Reinbek 1997. Herausgegeben von: Deutsch-Finnische Gesellschaft e. V. und erschienen bei: Traute Warnke Verlag, ISBN 3-9801591-9-1.
  • Rainer von Hessen: König im „Land der ernsten Augen“. Das finnische Thronangebot an Prinz Friedrich Karl von Hessen im Sommer 1918. In: Bernd Heidenreich u. a. (Hrsg.): Kronen, Kriege, Künste. Das Haus Hessen im 19. und 20. Jahrhundert. Frankfurt 2009, S. 190–204.
  • Manfred Menger: Das Scheitern der Ambitionen des Herzogs Adolf Friedrich zu Mecklenburg auf den finnischen Königsthron im Jahre 1918. In: Finnland Studien III. Band 3. Harrassowitz Verlag, Wiesbaden 2003, S. 113.
  • Jonathan Petropoulos: Royals and the Reich: The Princes von Hessen in Nazi Germany. Oxford University Press 2006, ISBN 0-19-979607-6.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]