Přeskočit na obsah

Faeze Hášemí Rafsandžání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Faeze Hášemí Rafsandžání
فائزه هاشمی رفسنجانی
Faeze Hášemí Rasandžání v roce 2015
Faeze Hášemí Rasandžání v roce 2015
poslankyně íránského parlamentu
Ve funkci:
8. května 1996 – 3. května 2000
PrezidentAkbar Hášemí Rafsandžání
Stranická příslušnost
ČlenstvíKargozaran
Strana služebníků rekonstrukce

Rodné jménoFaezeh Hashemi Bahramani
Narození7. ledna 1963 (61 let)
Qom, Íránský císařský stát
Národnostíránská
TitulMgr.
ChoťHamid Lahutí
RodičeAkbar Hášemí Rafsandžání a Effat Marashi
Děti2
PříbuzníJasser Hášemí Rafsandžání, Mohsen Hášemí
Mehdi Hášemí Rafsandžání (sourozenci)
Alma materIslámská svobodná univerzita Teherán
Birminghamská univerzita
Profesepolitička, novinářka
Náboženstvíislám
CommonsFaezeh Hashemi Rafsanjani
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Faeze Hášemí Rafsandžání (persky: فائزه هاشمی رفسنجانی; nar. 7. ledna 1963) je íránská politička, politická aktivistka, bojovnice za rovnoprávnost žen a žurnalistka.

Pochází z rodiny zesnulého íránského prezidenta Akbara Hášemí Rafsandžání a jeho manželky Effat Maraší. Vystudovala práva na univerzitě v Teheránu a humanitní vědy na univerzitě v Birminghamu. V roce 1990 založila časopis Zan (persky Žena) a začala v něm publikovat články o rovnoprávnosti žen s muži v Íránu. Dovolávala se podpory íránské císařovny Farah Páhlaví

Do parlamentu byla zvolena v době politického nástupu svého otce a od roku 1997 jeho prezidentského úřadu. Po jeho smrti V roce 2012 byla odsouzena za nepřátelskou politickou propagandu a půl roku vězněna ve věznici Evín v Teheránu.

Faeze Hášemí Rasanžání je současnosti opět jedním z nejkritičtějších odpůrců režimu Islámské republiky. Celkem čtyřikrát byla zatčena.

  • V roce 2020 vyzvala ajatolláha Alí Chameneího k rezignaci. V roce 2021 ho vyzvala k dialogu, něčemu nemyslitelného v režimu, v němž se nejvyšší představitel země veřejného politického života vůbec neúčastní.
  • V dubnu 2021 ve veřejné diskusi vyzvala k bojkotu prezidentských voleb. Prohlásila, že již nevěří v islámskou republiku ani žádnou náboženskou vládu. Připomněla také, že během nepokojů v zemi v letech 2017, 2018 a 2019 demonstranti nevolali po „smrti Ameriky“, jak oficiální propaganda tvrdila, ale kritizovali vedení země.
  • 11. května 2022 byla znovu předvolána k trestnímu stíhání kvůli kritickým glosám o proroku Mohamedovi a jeho manžece Chadídže, a také kvůli podpoře amerických sankcí proti Íránu. 55 000 lidí podepsalo petici vyzývající úřady, aby byla odsouzena do vězení. Poté byla oficiálně předvolána k soudu a 3. července 2022 byla obviněna z propagandistické činnosti proti zemi a z rouhání.
  • Koncem září 2022 byla během protestů žen proti nošení hidžábu znovu zatčena.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]