Přeskočit na obsah

Ildegizidové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ildegizidové známí též jako Ázerbájdžánští atabegové[1] byla sunnitská a turkická panovnická dynastie, která ovládala v letech 1136–1225 část Kavkazu, především území současného Ázerbájdžánu a také jižní cíp dnešní Arménie, severovýchodní cíp dnešního Turecka a Džibal ("Perský Irák") na území dnešního Íránu. Byla kypčackého původu. Zakladatelem dynastie byl Šams ad-Dín Ildegiz, původně seldžucký vojenský otrok.[2] Až do roku 1194 byli Ildegizidové podřízeni seldžuckým sultánům (odtud titul atabeg), pak ale vládli v zásadě nezávisle. Později je oslabili a nakonec zničili mamlúci, kteří nakonec vytvořili Chórezmskou říši, která ildegizidské území pohltila. Mnoho konfliktů měli Ildegizidové zejména s Gruzínským královstvím. Tyto střety vymezovaly sféry islámu a křesťanství na Kavkaze.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eldiguzids na anglické Wikipedii.

  1. ATĀBAKĀN-E ĀḎARBĀYJĀN. Encyclopaedia Iranica [online]. [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Eldegüzid dynasty | Persian Empire, Seljuq Dynasty, Atabegs | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky)