Přeskočit na obsah

Izotopy tantalu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přírodní tantal (73Ta) je tvořen dvěma stabilními izotopy; 181Ta (přirozený výskyt 99,988 %) a jaderným izomerem 180mTa (0,012 %). Bylo také popsáno 38 umělých radioizotopů, s nukleonovými čísly 155 až 194, a několik umělých jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější umělé radioizotopy jsou 179Ta (poločas přeměny 1,82 let), 182Ta (114,74 dne), 183Ta (5,1 dne), 177Ta (56,56 hodin) a 175Ta (10,5 h). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 9 hodin, většina pod 5 minut. Radioizotopy s nukleonovým číslem 180 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy hafnia, zatímco u 182Ta a těžších radioizotopů probíhá přeměna beta minus na wolfram.[1].

Tantal-180m

[editovat | editovat zdroj]

180mTa (m označuje metastabilní stav) se teoreticky může přeměňovat třemi způsoby: vnitřní konverzí na základní stav 180Ta, beta minus přeměnou na 180W a záchytem elektronu na 180Hf, ovšem žádná přeměna u něj nebyla pozorována. S výjimkou některých radiogenních a kosmogenních nuklidů jde o jediný jaderný izomer, který se vyskytuje v přírodě.

Seznam izotopů

[editovat | editovat zdroj]
symbol
nuklidu
Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 
poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]
produkt(y)
přeměny[2]
jaderný
spin[1]
reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]
rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie
155Ta 73 82 154,974 59(54) 3,1(13) ms p 154Hf -11/2
156Ta 73 83 155,972 30(43) 144(24) ms p 155Hf -2
β+ 156Hf
156mTa 102 keV[1] 360(40) ms β+ (95,8 %) 156Hf -1/2
p 155Hf
157Ta 73 84 156,968 19(22) 10,1(4) ms α (96,6 %) 153Lu +1/2
p (3,4 %) 156Hf
157m1Ta 22 keV[1] 4,3(1) ms α 153Lu -11/2
157m2Ta 1 589 keV[1] 1,7(1) ms α 153Lu -25/2
158Ta 73 85 157,966 70(22) 55(15) ms α (~91 %) 154Lu -2
β+ (~9 %) 158Hf
158mTa 141 keV[1] 36,7(15) ms α (95 %) 154Lu (9+)
β+ (5 %) 158Hf
159Ta 73 86 158,963 018(22) 0,83(18) s β+ (66 %) 159Hf +1/2
α (34 %) 155Lu
159mTa 64 keV[1] 560(60) ms α (55 %) 155Lu -11/2
β+ (45 %) 159Hf
160Ta 73 87 159,961 49(10) 1,55(4) s β+ (66 %) 160Hf
α (34 %) 156Lu
160mTa 0 keV[1] 1,7(2) s 160Hf
161Ta 73 88 160,958 42(6) β+ 161Hf +1/2
α 157Lu
161mTa 0 keV[1] 3,08(11) s α 157Lu -11/2
β+ 161Hf
162Ta 73 89 161,957 29(6) 3,57(12) s β+ (99,93 %) 162Hf +3
α (0,07 %) 158Lu
163Ta 73 90 162,954 33(4) 10,6(18) s β+ (99,8 %) 163Hf
α (0,2 %) 159Lu
164Ta 73 91 163,953 53(3) 14,2(3) s β+ 164Hf +3
165Ta 73 92 164,950 773(19) 31,0(15) s β+ 165Hf
165mTa 60(30) keV -9/2
166Ta 73 93 165,950 51(3) 34,4(5) s β+ 166Hf +2
167Ta 73 94 166,948 09(3) 80(4) s β+ 167Hf +3/2
168Ta 73 95 167,948 05(3) 2,0(1) min β+ 168Hf -2, +3
169Ta 73 96 168,946 01(3) 4,9(4) min β+ 169Hf +5/2
170Ta 73 97 169,946 18(3) 6,76(6) min β+ 170Hf +3
171Ta 73 98 170,944 48(3) 23,3(3) min β+ 171Hf -5/2
172Ta 73 99 171,944 90(3) 36,8(3) min β+ 172Hf +3
173Ta 73 100 172,943 75(3) 3,14(13) h β+ 173Hf -5/2
174Ta 73 101 173,944 45(3) 1,14(8) h β+ 174Hf +3
175Ta 73 102 174,943 74(3) 10,5(2) h β+ 175Hf +7/2
176Ta 73 103 175,944 86(3) 8,09(5) h β+ 176Hf -1
176m1 103,0(10) keV 1,1(1) ms IC 176Ta
176m2Ta 1 372,6(11) keV 3,8(4) µs -14
176m3Ta 2 820(50) keV 0,97(7) ms -20
177Ta 73 104 176,944 472(4) 56,56(6) h β+ 177Hf +7/2
177m1Ta 73,36(15) keV 410(7) ns -9/2
177m2Ta 186,15(6) keV 3,62(10) µs -5/2
177m3Ta 1 355,01(19) keV 5,31(25) µs -21/2
177m4Ta 4 656,3(5) keV 133(4) µs -49/2
178Ta 73 105 177,945 778(16) 9,31(3) min β+ 178Hf +1
178m1Ta 0 keV[1] 2,36(8) h β+ 178Hf -7
178m2Ta 1 467,8 keV[1] 58(4) ms IC -15
178m3 2 902,2 keV[1] 290(12) ms IC -21
179mTa 73 106 178,945 929 5(23) 1,82(3) r EC 179Hf +7/2
179m1Ta 30,7(1) keV 1,42(8) µs -9/2
179m2Ta 520,23(18) keV 335(45) ns +1/2
179m3Ta 1 252,61(23) keV 322(16) ns -21/2
179m4Ta 1 317,2 keV[1] 9,0(2) ms IC 179Ta +25/2
179m5Ta 1 327,9(4) keV 1,6(4) µs -23/2
179m6Ta 2 639,5 keV[1] 54,1(17) ms IC +37/2
180Ta 73 107 179,947 464 8(24) 8,154(6) h EC (85 %) 180Hf 1+
β (15 %) 180W
180m1Ta 77,1 keV[1] Pozorovatelně stabilní[3] -9 1,201(32)×10−4
180m2Ta 1 077 keV[1] 19,2(7) ns 0
180m3Ta 1 452,40(18) keV 31,2(14) µs -15
180m4Ta 3 679,0(11) keV 2,0(5) µs -22
180m5Ta 4 171,0 keV 17(5) µs 23, 24, 25
181Ta 73 108 180,947 995 8(20) Pozorovatelně stabilní[4] +7/2 0,999879 9(32)
181m1Ta 6,238(20) keV 6,05(12) µs -9/2
181m2Ta 615,21(3) keV 18(1) µs +1/2
181m3 1 485(3) keV 25(2) µs -21/2
181m4 2 230(3) keV 210(20) µs -29/2
182Ta 73 109 181,950 151 8(19) 114,74(12) d β 182W -3
182m1Ta 16,3 keV[1] 283(3) ms IC 182Ta +5
182m2Ta 519,6 keV[1] 15,84(10) min IC -10
183Ta 73 110 182,951 372 6(19) 5,1(1) d β 183W +7/2
183m1 73,174(12) keV 107(11) ns -9/2
184Ta 73 111 183,954 008(28) 8,7(1) h β 184W -5
185Ta 73 112 184,955 559(15) 49,4(15) min β 185W +7/2
185mTa 1 258,5 keV[1] >1 ms 21/2
186Ta 73 113 185,958 55(6) 10,5(3) min β 186W -2, -3
186mTa 0 keV[1] 1,54(5) min
187Ta 73 114 186,960 53(21) 2,3(6) min β 187W +7/2
188Ta 73 115 187,963 70(21) 19,6(20) s β 188W
189Ta 73 116 188,965 83(32) >300 ns β 189W
190Ta 73 117 189,969 23(43) 5,3(7) s β 190W
191Ta 73 118 >300 ns β 191W
192Ta 73 119 2,2(7) s β 192W 1, 2
193Ta 73 120 >160 ns β 193W 1, 2
194Ta 73 121 >160 ns β 194W

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of tantalum na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. 
  2. Stabilní izotopy tučně
  3. Jediný známý pozorovatelně stabilní jaderný izomer, předpokládá se přeměna vnitřní konverzí na180Ta, β přeměnou na 180W nebo záchytem elektronu na 180Hf s poločasem nad 7,15×1015 let.
  4. Předpokládá se alfa rozpad na 177Lu