Přeskočit na obsah

Hrobčice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrobčice
Budova tvrze z jihovýchodu
Budova tvrze z jihovýchodu
Základní informace
Slohrenesanční
Výstavba2. polovina 16. století
Další majiteléRausendorferové ze Špremberka, Kaplířové ze Sulevic, Lobkovicové
Poloha
Adresačp. 29, Hrobčice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Hrobčice
Hrobčice
Další informace
Rejstříkové číslo památky43497/5-2611 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobčice jsou renesanční zámek (označovaný také jako tvrz) ve stejnojmenné vesniciokrese Teplice. Stojí v centru vesnice na jižním okraji hospodářského dvora a je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1240. Již ve 13. století bylo ve vesnici panské sídlo. Stálo pravděpodobně v sousedství kostela svatého Havla nebo o 300 m jižněji pod severním úbočím vrchu Horka. Dochovaná budova tvrze v hospodářském dvoře pochází ze druhé poloviny 16. století a poprvé se uvádí roku 1589 v majetku Hynka Rausendorfera ze Špremberka. Je však možné, že ji založil již Jiří Kaplíř ze Sulevic připomínaný v roce 1557.[2]

Pohled z jihozápadu
Hospodářské budovy východně od zámku

Potomkům Hynka Rausendorfera Hrobčice patřily až do roku 1596, kdy je koupil Jan Mirošovský z Mirošovic. Za něj bylo panství v roce 1600 propuštěno z manstvímosteckému hradu. Dalším majitelem se v roce 1616 stal Jiří ze Šternberka a roku 1668 Lobkovicové, kteří je natrvalo připojili k Bílině.[3]

Ve druhé polovině 20. století v zemědělském dvoře hospodařil státní statek. Během restitucí po roce 1989 se sice neudržovaný areál vrátil Lobkovicům, ale ti ho prodali dalším zájemcům, kteří nedokázali zabránit dalšímu ničení památky.[2] V roce 2016 se vlastníkem tvrze stala obec Hrobčice, která v první polovině roku 2018 naplánovala rekonstrukci budovy a její využití jako kulturního domu a infocentra.[4]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Patrová budova tvrze má obdélný půdorys o rozměrech 25 × 10,5 metru. Byla několikrát přestavěna, ale v přízemí se dochovaly dvě místnosti zaklenuté křížovou klenbou.[2] Na východní straně stála renesanční brána s erby Rausendorferů a letopočtem 1579,[3] která byla zbořena po roce 1989.[2]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-20]. Identifikátor záznamu 155799 : Zámek, s omezením: bez brány. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech: A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Hrobčice, s. 234–237. 
  3. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrobčice – tvrz, s. 157. 
  4. PŘIBYL, Pavel. Renesanční tvrz na Teplicku má šanci na záchranu, může sloužit kultuře. iDnes.cz [online]. 2018-06-12 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Bíliny, s. 218. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]