Přeskočit na obsah

Jan Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Lhota
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Narození16. května 1811 nebo 15. května 1811
Miletín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. října 1890 (ve věku 79 let) nebo 13. října 1890 (ve věku 79 let)
Miletín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
CommonsJan Lhota
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
matriční zápis o narození a křtu Jana Lhoty (matrika N 1782-1849 Miletín (SOA Zámrsk))
matriční zápis o úmrtí a pohřbu Jana Lhoty (matrika Z 1849-1929 Miletín (SOA Zámrsk))

Jan Nepomuk Lhota (16. května 1811 Miletín[1]15. října 1890 Miletín[1]) byl rakouský státní úředník, spisovatel a politik české národnosti z Čech, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Pocházel z rodiny podnikatele. Oba dědečkové zastávali úřad starosty. Jan studoval roku 1835 práva v Praze. V letech 1836–1842 působil na správní a soudní praxi v Hradci Králové. Od roku 1843 byl správním úředníkem na různých místech v Čechách. Mezi jeho známé patřila řada významných spisovatelů. Sám publikoval literární díla pod pseudonymem Květoslav Bystřický.[1][2]

Roku 1849 se uvádí jako Johann Lhotta, magistrátní rada v Náchodě,[3] též jako statkář v Hořicích.[4]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Hořice. Tehdy se uváděl coby magistrátní rada a statkář.[5] Řadil se k sněmovní pravici.[6]

Po rozpuštění parlamentu se vrátil do státní služby.[2] V období let 1855–1863 zastával post podkrajského ve Vrchlabí, pak v Jaroměři.[1] Do konce roku 1862 zastával úřad okresního hejtmana ve Vrchlabí, pak byl na vlastní žádost přeložen do Jaroměře.[7] Od roku 1868 žil v Miletíně a zabýval se vlastivědným bádáním.[1]

  1. a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Lhota, Jan Nep. (1811-1890), Verwaltungsbeamter und Schriftsteller, s. 179. (německy) 
  2. a b JIRÁSEK, Alois. Sebrané spisy: Z mých pamětí, I. 4. vyd. [s.l.]: J. Otto, 1920. Dostupné online. S. 66. 
  3. Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 33. (německy) 
  4. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 126. (německy) 
  5. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. (německy) 
  6. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-02-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  7. Národní listy, 30. 12. 1862, s. 3.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]