Přeskočit na obsah

Jacobiho matice a determinant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Jacobiho matice (třídiagonální), symetrickou třídiagonální matici s kladnými prvky na první pod- a naddiagonále.

Jacobiho matice je matice parciálních derivací vektorové funkce. Pokud je tato matice čtvercová, nazýváme její determinant Jacobiho determinant (také jacobián). Tento determinant je rozsáhle využíván ve výpočtech vícerozměrných integrálů.

Oba pojmy získaly své jméno od slavného matematika Carla Gustava Jacoba Jacobiho.

Nechť , Jacobiho maticí nazveme matici následujícího tvaru:

.

Pokud , je Jacobiho matice čtvercová a její determinant se nazývá Jacobiho determinant funkce .

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Pokud je funkce v bodě diferencovatelná, pak Jacobiho matice definuje lineární zobrazení , které je nejlepší lineární aproximací funkce v blízkosti bodu . Toto lineární zobrazení je zobecnění derivace a nazývá se derivace nebo diferenciál funkce v bodě .

Jacobiho matice je zobecnění gradientu (a pro je rovna gradientu). Jacobiho matice vlastně vyjadřuje míru změny v daném místě.

Důležité informace o chování funkce nese také Jacobiho determinant. Konkrétně, funkce má v okolí bodu diferencovatelnou inverzní funkci právě tehdy, pokud je Jacobiho determinant v bodě nenulový. S tímto také souvisí dosud nedokázaná Jacobiho domněnka.

Jacobiho matice se používá k lineárním aproximacím. Její vlastní čísla a vlastní vektory také určují chování určitých dynamických systémů.

Jacobián je užitečný při substituci ve výpočtech vícerozměrných integrálů.

Příklady

[editovat | editovat zdroj]

Příklad 1

[editovat | editovat zdroj]

Mějme funkci určenou vztahem

.

Potom platí

a

.

Jacobiho matice je tedy

a Jacobiho determinant se rovná

Příklad 2

[editovat | editovat zdroj]

Pokusme se nyní vypočítat Jacobián polárních souřadnic. Ty jsou zavedené následujícími vztahy:

, kde a .

Platí tedy:

.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacobian matrix and determinant na anglické Wikipedii.


Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Krbálek, Milan. Matematická analýza IV. 3., přeprac. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, 2009, 252 s. ISBN 978-80-01-04315-8.