Přeskočit na obsah

Jiří Hrzán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Hrzán
Narození30. března 1939
Tábor
Úmrtí24. září 1980 (ve věku 41 let)
Praha
Místo pohřbeníNový hřbitov v Táboře
Alma materDivadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze (1957–1961)
DětiBarbora Hrzánová a Tereza Hrzánová

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Hrzán (30. března 1939 Tábor – 24. září 1980 Praha) byl český divadelní a filmový herec, zpěvák a bavič.

Jiří Hrzán, polovina 70. let 20. století, fotografie Tomáš Fassati

Mládí a studia

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí známého táborského zahradníka.[p 1] Od mládí byl aktivním příznivcem sportu a kromě atletiky (běhy na středních tratích) hrál hokej, házenou, volejbal a kopanou. Později hrál za fotbalový klub Amfora, tvořený herci, zpěváky a baviči.

Jeho cesta k divadlu začala v Divadle mladých v Táboře (založeno v roce 1954), po maturitě na gymnáziu (1956) nebyl přijat na DAMU, ale jeho talentu si všiml divadelník Emil František Burian a angažoval ho do Divadelního studia v Praze. Na DAMU byl přijat za rok a absolvoval ji v roce 1961.

Talent, píle a vůle jej dovedly na profesionální divadelní dráhu, i když to nebylo snadné – v mládí totiž neuměl dobře vyslovit „ř“ a ještě trpěl mírnou koktavostí.

Divadlo a film

[editovat | editovat zdroj]

Po studiu získal angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích (1961), kde se v roli VillonaBaladě z hadrů prosadil dynamickým herectvím. V letech 1962-64 byl v pražském Vojenském uměleckém souboru, s nímž cestoval a hrál po dva roky v různých scénkách. V souboru účinkovali také jeho budoucí kolegové v Činoherním klubu, Jiří Kodet, Petr Skoumal a Jiří Zahajský. Po vojně přešel Hrzán na krátký čas do Ostravy (Divadlo Petra Bezruče 1964–1965)[1] a když se v letech 1964–1965 formovalo složení pražského Činoherního klubu, stal se Jiří Hrzán členem souboru (členy již byli mj. Jan Kačer, Jiří KodetPetr Čepek). Jeho první velkou rolí v divadle se stal sluha Syr v inscenaci Mandragory (Niccolò Machiavelli) a zde svým pohybovým mistrovstvím a klaunstvím vytvořil hlavní postavu. Další role např.: Dobčinskij v Revizorovi (Nikolaj Vasiljevič Gogol) a ve hře Pension pro svobodné pány (Seán O'Casey). Pohybové předpoklady a fantazii klauna uplatňoval ve svých dalších zdejších divadelních rolích.

Hrát začal v roce 1967, rolí ve filmu Svatba jako řemen, kdy režisér Jiří Krejčík dobře využil naivně dětských rysů jeho tváře a z jeho řečového handicapu udělal přednost. Podobně tak i další režiséři, např. ve filmech Pane, vy jste vdova!, Slaměný klobouk (zde uplatnil i svoji atletickou průpravu), Drahé tety a já (v něm i zpíval) atd.

Kromě rolí komediálních či tragikomických dostal i role vážné, např. ve filmech Nebeští jezdciHlídač. Hrál také v televizních seriálech, např. Byl jednou jeden dům nebo Píseň pro Rudolfa III., kde se projevil jako herec muzikálového typu. Také byla oblíbená jeho role ve filmu Homolka a tobolka s hláškou: „To bude horor!“

Ústup a pád

[editovat | editovat zdroj]

Druhá polovina sedmdesátých let přinesla jeho pozvolný ústup. Období normalizace se ho týkalo tím, že byly z repertoáru stahovány některé hry, v nichž také vystupoval. Po incidentu, při němž spadl z římsy hotelu v Ostravě, mu nebyla v roce 1976 prodloužena smlouva v Činoherním klubu a byl bez angažmá. S diváky se pak setkával už jen při televizních nebo zájezdových estrádách jako bavič i zpěvák, ale i zde plně odevzdával, co uměl, a jeho výkony hraničily až s klauniádou. Začal mít také stále více problémů s životosprávou, alkoholem a sebekontrolou. Na samém konci 70. let ztvárnil ještě role ve filmech Blázni, vodníci a podvodníciPrázdniny pro psa, ale u filmu Buldoci a třešně v polovině natáčení přišel osudný den. Hrzán 22. září 1980 v noci v pražské Ladově ulici číslo popisné 2042/7 spadl z výšky pátého patra, když riskantně šplhal po budově do bytu za přítelkyní. Na následky těžkých zranění zemřel po dvou dnech, 24. září 1980, ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze ve věku 41 let. Je pochován v rodinné hrobce v Táboře.

V rodinných hereckých stopách úspěšně kráčí jeho dcera – herečka Barbora Hrzánová. Mladší dcera Tereza Hrzánová je výtvarnice, s hercem Karlem Dobrým má syna Cyrila, který je též hercem.[2]

Divadelní role

[editovat | editovat zdroj]

Angažmá 12. července 1965 – 31. července 1976 (důvod rozvázání pracovního poměru byl záměrně vykonstruován)

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Vzpomínky

[editovat | editovat zdroj]
Socha v Táboře
  • K nedožitým sedmdesátinám Jiřího Hrzána připravilo město Tábor vzpomínkový pořad na svého rodáka; 2. až 5. dubna 2009 bylo uvedeno 6 filmů, v kterých hrál, a v divadle proběhl pořad s herci-vrstevníky (V hlavní roli Jiří Hrzán).
  • Táborské občanské sdružení Hrzán Sobě! uspořádalo dne 30. března 2012 k výročí narození Jiřího Hrzána Benefiční Galavečer – Pocta Jiřímu Hrzánovi,[3] jehož výtěžek měl být použit na realizaci a instalaci bronzové plastiky Jiřího Hrzána v Táboře nad vodní nádrží Jordán.[4] Na zhotovení této plastiky byla vypsána umělecká soutěž, ve které se svým návrhem zvítězily akademické sochařky Lenka a Markéta Melkusovy. Socha herce na opěrné zdi u Gymnázia Pierra de Coubertina byla díky veřejné sbírce a podpoře města zhotovena v roce 2019 k hercovým nedožitým 80. narozeninám a byla slavnostně odhalena dne 22. listopadu.[5][6]
  1. V některých pramenech se uvádí, že byl zahradníkem prezidenta ČSR dr. Ed. Beneše. Pan Hrzán byl uznávaný odborník, radil při zakládání nových zahrad v Táboře a okolí, mj. také byl někdy na návštěvě v prezidentově zahradě v Sezimově Ústí, ale nikoliv jako jeho osobní zahradník-zaměstnanec.
  1. Český biografický slovník XX. století I, s. 527.
  2. Díky tátovi a jeho jménu to mám jednodušší, tvrdí herec Cyril Dobrý
  3. U S N E S E N Í z 27. schůze Rady města Tábora, konané v kanceláři starosty města, Ing. Jiřího Fišera. - PDF Free Download. docplayer.cz [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. 
  4. Pozvánky na kulturní akce. S. 7. Táborské listy [online]. Město Tábor, 2012-03 [cit. 2022-05-23]. S. 7. Dostupné online. 
  5. Socha Jiřího Hrzána slavnostně odhalena - Novinky a akce. www.gymta.cz [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. 
  6. LUKÁŠ, Marek. Herec Jiří Hrzán má v Táboře sochu. Balancuje na zdi nad Jordánem. iDNES.cz [online]. 2019-11-22 [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 33, 34, 127, 128, 385, 433, 531.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 453–455.
  • Jiří Hrzán, táborský rodák… a český herec. Palcát, č. 12 / 25. 3. 2009, s. 5
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 249. 
  • RYCHETNÍKOVÁ, Hana. Komik se smutnýma očima : [tajemství života a nevyjasněné smrti Jiřího Hrzána]. Praha: Formát, 2004 ISBN 80-86718-36-0
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 527–528. 
  • Vzpomínka (nejen) na Jiřího Hrzána, táborského rodáka. Palcát č. 13 / 2006, s. 7

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]