Přeskočit na obsah

Johan Huizinga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johan Huizinga
Narození7. prosince 1872
Groningen
Úmrtí1. února 1945 (ve věku 72 let)
De Steeg (Netherlands)
Místo pohřbeníOegstgeest
Povoláníkulturní historik, historik, vysokoškolský učitel, odbojář, jazykovědec, filozof, historik umění a antropolog
Alma materRijksuniversiteit Groningen
Univerzita v Leidenu
Tématastředověké dějiny, historická lingvistika, dějiny, kulturální historie, dějiny umění, filozofie kultury a antropologie
Významná dílaPodzim středověku
Homo ludens
OceněníD.A. Thiemeprijs (1920)
DětiLeonhard Huizinga
Jakob Herman Huizinga[1]
RodičeDirk Huizinga
VlivyGeorg Simmel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
První zprava: prof. dr. Johan Huizinga (1917)

Johan Huizinga [ˈjoːɦɑn ˈɦœy̯zɪŋɣaː] (7. prosince 1872 Groningen1. února 1945 De Steeg u Arnhemu) byl nizozemský kulturní historik, autor knihy Homo ludens.

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Huizinga se narodil v rodině univerzitního profesora lékařství, po maturitě studoval jazyky, historii a antropologii v Groningenu a roku 1895 složil státní zkoušku pro učitele nizozemštiny a dějepisu. Po krátkém pobytu v Lipsku promoval roku 1896 v Groningenu prací o komické postavě Vidušaky ve starém indickém divadle. Od roku 1897 učil historii v Haarlemu a od roku 1903 přednášel starou indickou literaturu v Amsterdamu. Od roku 1905 přednášel historii v Groningen a od roku 1915 byl profesorem obecné historie v Leidenu, a to až do zavření univerzity nacisty v roce 1942. Od roku 1916 byl vedle toho členem Nizozemské akademie věd a redaktorem kulturního časopisu De gids. Roku 1919 vyšla jeho kniha Podzim středověku, která ho proslavila. Roku 1926 podnikl cestu po USA, v letech 1927–1931 byl děkanem fakulty a roku 1933 rektorem Leidenské univerzity. Přednášel v mnoha zemích a získal čestné doktoráty v Tübingen a v Oxfordu. Roku 1938 vyšla jeho druhá slavná kniha, Homo ludens, základní kulturně-antropologické pojednání o kulturním významu hry.

Jako rektor univerzity vyloučil 1933 ze studentské konference německého nacistického studenta pro jeho antisemitský článek, což vyvolalo diplomatický protest z německé strany a přivodilo Huizingovi zákaz publikací v Německu. Po obsazení Nizozemska Německem byl roku 1942 nejprve internován, ale na základě lékařského dobrozdání propuštěn do domácího vězení v obci De Steeg, kde roku 1945 zemřel.

Huizinga napsal řadu historických prací o dějinách Nizozemska v 15. a 16. století a o různých tématech kulturních dějin, životopis Erasma Rotterdamského a mnoho jiných; jeho sebrané spisy mají 9 svazků

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johan Huizinga na německé Wikipedii.

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • J. Huizinga, Ve stínech zítřka. Diagnosa duševní choroby dnešní doby. Praha: Melantrich 1970
  • J. Huizinga, Homo ludens: o původu kultury ve hře. Praha: Dauphin 2000
  • J. Huizinga, Podzim středověku. Jinočany: H+H 1999
  • J. Huizinga, Kultúra a kríza. Bratislava: Kaligram 2002

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]