Přeskočit na obsah

Josef z Ditrichštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef František
kníže z Dietrichsteinu
8. kníže z Ditrichštejna[pozn. 1]
Ve funkci:
8. červenec 1854 – 10. července 1858
PředchůdceFrantišek Josef z Dietrichstein-Proskau-Leslie
NástupceMořic z Dietrichstein-Proskau-Leslie
Tajný rada
Císařský komorník
Prezident Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách
Ve funkci:
1833 – 1840

Narození28. března 1798
Petrohrad
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí10. července 1858 (ve věku 60 let)
Frýdlant
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníDitrichštejnská hrobka v Mikulově
Choť(1821) Gabriela Wratislavová z Mitrowicz (1804–1880)
RodičeFrantišek Josef z Dietrichstein-Proskau-Leslie (1767–1854) a Alexandra Andrejevna Šuvalová (1775–1845)
DětiKlotylda z Dietrichstein-Proskau-Leslie
Terezie z Ditrichštejna-Proskova-Leslie
Gabriela z Ditrichštejna-Proskova-Leslie
Alexandrina z Ditrichštejna
Příbuznístrýc: Mořic z Dietrichstein-Proskau-Leslie (1775–1864)
zeť: Eduard z Clam-Gallasu (1805–1891)
zeť: Alexandr z Mensdorff-Pouilly (1813–1871)
vnuk: František z Clam-Gallasu (1854–1930)
vnučka: Eduardina z Clam-Gallasu (1851–1925)
vnučka: Klotilda z Clam-Gallasu (1859–1947)
tchán: Josef Antonín Wratislav z Mitrowicz (1764–1830)
Profesevoják a politik
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef František kníže z Dietrichsteinu, počeštěně z Ditrichštejna (německy Joseph Franz Fürst von Dietrichstein-Proskau-Leslie; 28. března 1798 Petrohrad10. července 1858 Frýdlant) byl rakouský a český šlechtic, jako jediný z rodu Ditrichštejnů se sblížil s českým prostředím a patřil k osobnostem národního obrození. V roce 1854 zdědil po otci titul knížete spolu s rozsáhlým majetkem v Čechách a na Moravě.[1] Po jeho smrti došlo k rozdělení ditrichštejnského dědictví mezi čtyři dcery.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Zámek Libochovice

Pocházel z významného šlechtického rodu Ditrichštejnů, narodil se v Petrohradě jako jediný syn diplomata a generála Františka Josefa z Ditrichštejna (1767–1854), matka Alexandra Andrejevna (1775–1845) pocházela z ruského šlechtického rodu Šuvalovů. Manželství rodičů skončilo brzy rozlukou, matka přesídlila do Itálie, Josef František zůstal jako dědic rodu v péči otce.

Josef studoval v Praze a ve Vídni, pobýval také v Anglii, pod otcovým vlivem přejímal řadu moderních názorů. V roce 1821 se oženil s Gabrielou Vratislavovou z Mitrovic (1804–1880), c. k. palácovou dámou, dcerou českého nejvyššího maršálka Josefa Antonína Vratislava z Mitrovic (1764–1830). Díky manželství se sblížil s českou obrozeneckou společností, pobýval převážně v Praze, kde se také narodily všechny jeho dcery, rodina si oblíbila také zámek v Libochovicích,[2] který byl z ditrichštejnských statků nejblíže k Praze. Patřil ke spoluzakladatelům Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách a v letech 1833–1840 byl jejím prezidentem. Dále byl členem Hospodářské společnosti a Společnosti Národního muzea. Byl též c. k. tajným radou a komořím.

Po otci zdědil v roce 1854 knížecí titul a rozsáhlý majetek na Moravě a v Čechách (Mikulov, Libochovice, Polná, Lipník nad Bečvou, Nové Město nad Metují, Hranice, Budyně nad Ohří, Dolní Kounice).[3] V roce 1856 uzavřel dohodu se svým strýcem Mořicem (1775–1864), který se s podmínkou roční apanáže ve výši 40 000 zlatých vzdal majetkových nároků. Stejně tak se svých nároků vzdala Josefova manželka Gabriela s tím, že jí dcery budou vyplácet roční rentu 32 000 zlatých. Gabriela do rozdělování ditrichštejnského dědictví svolila zahrnout také svůj majetek ve Žďáře nad Sázavou, který zdědila po otci. Josef Ditrichštejn měl čtyři dcery, které si ještě před smrtí posledního ditrichštejnského knížete Mořice rozdělily majetek.

Zemřel náhle na mrtvici na zámku Frýdlant při návštěvě u své nejmladší dcery Klotyldy.[4] Je pohřben v Ditrichštejnské hrobce v Mikulově, stejně tak i jeho manželka Gabriela.[5]

Josefova manželka Gabriela, rozená hraběnka Vratislavová, dědička panství Žďár nad Sázavou

Rozdělení ditrichštejnského dědictví mezi dcery knížete Josefa Ditrichštejna

[editovat | editovat zdroj]
Dědička Velkostatky, nemovitosti Hodnota podílu Čistá hodnota podílu
po odečtení pasiv
a dorovnání finanční hotovostí
Terezie Herbersteinová

(1822–1895)

Dolní Kounice, Grad (dnešní Slovinsko), Ristovec (dnešní Slovinsko)

palác ve Vídni (Herrengasse 1)

(jako nejstarší dcera převzala již v roce 1858 gundakarovský fideikomis (Libochovice, Budyně nad Ohří, Vlachovo Březí)

1 772 209 zlatých 1 846 020 zlatých
Alexandrina Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly

(1824–1906)

Mikulov

palác ve Vídni (Minoritenplatz 3)

1 760 091 zlatých 1 846 020 zlatých
Gabriela Hatzfeldová

(1825–1908)

Lipník nad Bečvou, Hranice, Helfštýn

vila ve Weidlingau

1 720 190 zlatých 1 846 020 zlatých
Klotylda Clam-Gallasová

(1828–1899)

Polná, Přibyslav, Vojnův Městec, Žďár nad Sázavou

železárny Staré Ransko, palác ve Vídni (Währinger Strasse 30)

1 688 864 zlatých 1 846 020 zlatých
  1. Ve skutečnosti byl devátým knížetem, protože prvním knížetem byl už kardinál František z Dietrichsteinu (1570–1636).
  1. Ottův slovník naučný, díl 7; Praha, 1893 (reprint 1997), s. 508 ISBN 80-7185-057-8
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 278
  3. BRICHTOVÁ, Dobromila: Zámek Mikulov; Mikulov, 2015; s. 58–59 ISBN 978-80-85088-47-2
  4. ČAPKOVÁ, Nikola: Pohřební oznámení v rodinném archivu Dietrichsteinů; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2018 (diplomová práce); s. 88–90 dostupné online
  5. BRICHTOVÁ, Dobromila: Pod tvými ochrannými křídly. Od loretánského kostela k hrobce Dietrichsteinů v Mikulově; Mikulov, 2014; s. 90 ISBN 978-80-260-6977-5

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]