Přeskočit na obsah

Josip Kosor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josip Kosor
Narození27. ledna 1879
Trbounje, Chorvatsko
Úmrtí23. ledna 1960 (ve věku 80 let)
Dubrovník
Povoláníúředník, spisovatel
Národnostchorvatská
Manžel(ka)Ivanka Mitrovićová
RodičeNiko Kosor, Ana
PříbuzníJadranka Kosor praneteř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josip Kosor (27. ledna 1879 Trbounje, Chorvatsko23. ledna 1961 Dubrovník) byl chorvatský úředník, spisovatel, básník a dramatik.

Josip se narodil v rodině Nika a Any Kosorových. Měl tři sourozence: Juru, Cvijetu a Iva. V listopadu 1923 se oženil v Londýně s malířkou Ivankou Mitrovićovou.[1]

Když mu byly čtyři roky, přestěhovala se rodina do Otoku u Vinkovců. V dospělosti působil jako písař v Privlace, Vukovaru, Tuzle, Đakovu a Mostaru. Ve 23 letech dorazil do Záhřebu, pracoval v advokátní kanceláři, stal se členem Společnosti chorvatských spisovatelů a brzy se prosadil jako spisovatel. V prvním období své tvorby popisoval nelehký život dalmatských, bosenských a slavonských rolníků (romány Rasap, Radnici a Cupalo; povídkové sbírky Optužba a Crni glasovi), proto se mu říkalo Chorvat Maxim Gorkij. Od roku 1905 cestoval po Evropě (Vídeň, Mnichov, Berlín, Paříž) a spřátelil se s četnými chorvatskými (Ivan Meštrović, Vladimir Becić, Mirko Rački) i zahraničními umělci (Hermann Bahr, Stefan Zweig, Stanisław Przybyszewski, Maksim Gorkij, Konstantin Stanislavski aj.). R. 1910 napsal ve Vídni své nejlepší dílo, hru Požar strasti (vyšlo v roce 1912), která měla v zahraničí velký ohlas. V meziválečném období procestoval Švýcarsko, Skandinávii, Rusko, Anglii a Francii a po druhé světové válce se přestěhoval do Dubrovníku.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Díky dobrému přijetí jeho děl v zahraničí byl považován za kandidáta na Nobelovu cenu za literaturu.

Josip Kosor byl prastrýc bývalé předsedkyně vlády Chorvatské republiky Jadranky Kosorové (vnučka Jure Kosora).

  • Crni glasovi: povídky – Zagreb: Piščeva, 1905
  • Rasap: román, 1906
  • Radnici: román, 1906
  • Cupalo: román, 1907
  • Mirne, 1916
  • People of the UniverseLondon: Hendersons, 1917
  • Požar strasti: drama u četiri čina – Zagreb: St. Kugli, 1921
  • Nepobjediva lada: tragedija ljudske svijesti: U pet činova – Zagreb: St. Kugli, 1921
  • Razvrat: roman iz savremenog života – Zagreb: St. Kugli, 1923.
  • Rotonda: igra u četiri čina – Zagreb: s. n., 1925
  • Čovječanstvo: drama u pet činova – Zagreb: s. n., 1925
  • Miris zemlje i mora, 1925
  • U "Café du dôme": drama u dva čina – Zagreb: St. Kugli, 1926
  • Pomirenje: tragedija proroka u tri čina; Nijemak: tragikomedija u tri čina – Zagreb: s. n., 1926
  • Atlantikom i Pacifikom, 1927
  • White flames, 1929
  • Zbirka pedeset akvarela Ivanke Mitrović-Kosor – Sa uvodom Josipa Kosora. Zagreb: s. n, 1937
  • Pripovijesti; Požar strastiJosip Kosor. Pripovijesti; Đuka Begović – Ivan Kozarac. Zagreb: Matica Hrvatska, 1964
  • Pod laternom; Maske na paragrafima; Nema Boga – ima Boga – Zagreb: Ex libris, 2011
  • Optužba: povídky; Crni glasovi; Mime; Miris zemlje i mora – Zagreb: Ex libris, 2012
  • Požar strasti; Pomirenje; Nijemak; Pravednost – Zagreb: Ex libris, 2012
  • Žena; Smiljka vječna; Nepobjediva lađa; Vječnost – Zagreb: Ex libris, 2012

V češtině

[editovat | editovat zdroj]
  • Cikán – ze sbírky Černé myšlenky přeložil František Veverka; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 5. Praha: J. R. Vilímek, 1911

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josip Kosor na chorvatské Wikipedii.

  1. www.myheritage.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jelčić, Dubravko. Strast avanture ili Avantura strasti: Josip Kosor: prilog tezi o autohtonosti ekspresionizma u Hrvatskoj književnosti, "August Cesarec", Zagreb, 1988
  • Jelčić, Dubravko; Pavlović, Goran (ur.) Josip Kosor: prilozi sa znanstvenoga kolokvija, Otok, 5. listopada 2002, održanoga u sklopu 13. pjesničkih susreta u Drenovcima, 8. lipnja 2002, "Hrašće", Drenovci, 2002
  • Djela Josipa Kosora, I–XII, priredio Ivica Matičević, Ex libris, Zagreb, 2011–2017
  • Od euforije do zaborava: nepoznate drame Josipa Kosora – Marica Liović. Zagreb: Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti, 2012
  • Ivica Matičević, Trijumf duše. Knjiga o Josipu Kosoru, Ex libris, Zagreb, 2018
  • Ivica Matičević, Figura promjene u dramama Josipa Kosora, Crkva u svijetu
  • Josip Kosor, Moj prijatelj Stefan Zweig. Nepoznata pisma Josipa Kosora Stefanu Zweigu/ Mein Freund Stefan Zweig. Unbekannte Briefe Josip Kosors an Stefan Zweig. Priredio Ivica Matičević. Prijevod Tihomir Glowatzky i Marta Glowatzky Novosel. Matica hrvatska, Zagreb 2022