Přeskočit na obsah

Jodok Fink

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. h.c. Jodok Fink
Jodok Fink, portrét na radnici v Andelsbuchu
Jodok Fink, portrét na radnici v Andelsbuchu
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1897 – 1918
poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska
Ve funkci:
21. října 1918 – 16. února 1919
předseda Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska
Ve funkci:
21. října 1918 – 30. října 1918
vicekancléř Rakouska
Ve funkci:
15. března 1919 – 24. června 1920
Předchůdcevznik funkce
NástupceFerdinand Hanusch
poslanec Ústavodár. nár. shromáždění Rakouska
Ve funkci:
4. března 1919 – 9. listopadu 1920
poslanec rakouské Národní rady
Ve funkci:
10. listopadu 1920 – 1. července 1929
poslanec Vorarlberského zem. sněmu
Ve funkci:
1890 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíKřesťansko sociální str.

Narození19. února 1853
Andelsbuch
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. července 1929 (ve věku 76 let)
Andelsbuch
RakouskoRakousko Rakousko
Oceněnídoctor honoris causa Innsbrucké univerzity (1925)
Řád Františka Josefa
CommonsJodok Fink
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodok Fink (19. února 1853 Andelsbuch1. července 1929 Andelsbuch[1][2]) byl rakouský křesťansko sociální politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v poválečném období poslanec rakouské Národní rady, krátce předseda Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska a v letech 1919–1920 rakouský vicekancléř.

Pocházel ze zemědělské rodiny. Vychodil národní školu a jednu třídu gymnázia v Brixenu. Později v roce 1925 mu čestný doktorát udělila univerzita v Innsbrucku. Politickou kariéru začal již v mládí coby starosta rodného Andelsbuchu. Od roku 1890 byl poslancem Vorarlberského zemského sněmu, kde se zasadil o reformu volebního práva a prosadil výstavbu železniční trati Bregenzerwaldbahn. Zasedal v zemské školní radě. Od roku 1911 byl náměstkem zemského hejtmana.[1][2]

Na konci 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za kurii venkovských obcí, obvod Bregenz, Bregenzerwald, Dornbirn.[3] Do vídeňského parlamentu nastoupil jako bezpartijní, ale brzy se připojil ke Křesťansko sociální straně Rakouska a s ní spojil celou následnou politickou dráhu.[2] Mandát ve svém obvodu obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1901. Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných již podle všeobecného a rovného volebního práva (v parlamentu se podílel na formulování volební reformy, která rovné volební právo zaváděla[2]), kdy byl zvolen v obvodu Vorarlbersko 2. Usedl do poslanecké frakce Křesťansko-sociální sjednocení. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911. Usedl do klubu Křesťansko-sociální klub německých poslanců. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[3]

Po válce patřil k nejvýznamnějším politikům, kteří řídili transformaci vládních struktur zanikající monarchie na nový státní útvar Německé Rakousko.[2] Zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung) a od 21. října 1918 do 30. října 1918 byl předsedou tohoto zákonodárného sboru. Následně byl od 4. března 1919 do 9. listopadu 1920 poslancem Ústavodárného národního shromáždění Rakouska a od 10. listopadu 1920 do své smrti poslancem rakouské Národní rady. Jeho kariéra vyvrcholila, když byl v období 15. března 191924. června 1920 rakouským vicekancléřem.[1] Vzhledem k účasti kancléře Karla Rennera na vleklých mírových jednáních v Paříži, byl Fink opakovaně faktickým nejvyšším představitelem exekutivní moci v Rakousku.[2]

V prvních letech rakouské republiky se zasazoval o kompromisní vládní uspořádání založené na spolupráci křesťansko sociální a sociálně demokratické strany. Odmítal separatistické tendence ve Vorarlbersku a snahy části populace o přípojení ke Švýcarsku.[1] V Národní radě pak od roku 1923 předsedal křesťansko sociálnímu poslaneckému klubu.[1][2]


  1. a b c d e Jodok Fink [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-02-24]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Fink, Jodok(1853-1929), Politiker, s. 317. (německy) 
  3. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]