Přeskočit na obsah

Kečovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kečovo
Kostel v Kečovu
Kostel v Kečovu
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška277 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajKošický
OkresRožňava
Tradiční regionGemer
Kečovo
Kečovo
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel397 (31. prosince 2010)
Správa
Statusvesnice
StarostaJúlius Lőrincz
Vznik1272
Oficiální webwww.kecovo.sk
E-mailkecovo.obec@gmail.com
Adresa obecního úřaduObecný úrad Kečovo
Kečovo 78
049 55 Dlhá Ves
Telefonní předvolba058
PSČ049 55 (pošta Dlhá Ves)
Označení vozidel (do r. 2022)RV
NUTS525821
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kečovo (maďarsky Kecső) je obec na Slovensku v okrese Rožňava ve Slovenském krasu. Obec leží na jižním okraji Silické planiny, nedaleko hranic s Maďarskem. Okolní jeskyně byly osídleny již od paleolitu, u bývalého mlýna stálo římské sídliště. Obec je osídlená od 12. století, první zmínka o obci je z roku 1272. V době po tureckých nájezdech z roku 1564 se obec na dvě století vylidnila. Ves byla znovu osídlena v druhé polovině 18. století. Tehdy patřila Ragályiovcům a Fáyovcům. V roce 1828 zde žilo 238 obyvatel, kteří se zabývali hlavně uhlířstvím, kovářstvím, pálením vápna a chovem dobytka. Tradiční řemesla se zachovali i během první československé republiky. V letech 1938 – 1945 byla obec připojena k Maďarsku.

Obec leží na území národního parku Slovenský kras.

Růžice kompasu       Růžice kompasu
Dlhá Ves Sever Jósvafő
Západ   Kečovo   Východ
Jih
Domica Aggtelek  

Ochrana přírody

[editovat | editovat zdroj]

V okolí obce se nachází národně přírodní rezervace Kečovské škrapy (hned na východním okraji obce, 6,6 ha, vyhlášená v roce 1981), severně od obce rozsáhlé pastviny Kečovské louky (slovensky Kečovské lúky) s jeskyní na Kečovských loukách, jeskyně v úbočí Maliníku (východně od obce), či známá jeskyně Domica.

Kečovská vyvěračka

[editovat | editovat zdroj]

V údolí cca 500 metrů severně od obce leží Kečovská vyvěračka s několika vývěry v různých výškových úrovních. První (velká) vyvěračka vyvěrá zpod skalního výklenku a teče dvěma proudy. První, menší, s vydaností 23 l/s je zachycen do vodovodu, druhý, větší, v nadm. výšce 345 m n. m. má vydatnost 458 l/s a volně odtéká, čím vytváří pramenný úsek potoka Jóšva. Potok protéká Kečovem a odtéká do Maďarska do obce Jósvafő. Když voda nestačí odtékat, je v provozu druhá vyvěračka, tzv. stará. Při zvýšené stavu vody začíná fungovat třetí vyvěračka, nejníže položená, ležící přímo v korytě potoka. Vyvěračka je zakončením podzemního systému potoka, který teče od jeskyně Milada přes propast Bezednou lednici.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ďurček, J.: Slovenský kras, Šport: Bratislava, 1989

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]