Přeskočit na obsah

Leopold Matyáš z Lambergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopold Matyáš kníže z Lambergu
Portrét knížete Lamberga s dekorací Řádu zlatého rouna
Portrét knížete Lamberga s dekorací Řádu zlatého rouna
1. kníže z Lambergu
Ve funkci:
1. listopadu 1707 – 10. března 1711
Předchůdcetitul udělen
NástupceFrantišek Josef z Lambergu
Císařský nejvyšší štolba
Ve funkci:
1708 – 1711
PanovníkJosef I.
PředchůdceLeopold Ignác z Ditrichštejna
NástupceAdam František ze Schwarzenbergu
Nejvyšší dědičný zemský lovčí
Horních Rakous
Ve funkci:
1707 – 10. března 1711
PanovníkJosef I.
NástupceFrantišek Josef z Lambergu

Narození20. února 1667 nebo 23. února 1667
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí10. března 1711 (ve věku 44 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
TitulHodnostní korunka náležící titulu kníže 1707 kníže
Choť(1691) Marie Klaudie z Küniglu (1669–1710)
RodičeFrantišek Josef z Lambergu (1637–1712) a Anny Marie z Trauttmansdorffu (1642–1727)
DětiFilipína Marie z Lambergu
PříbuzníMarie Antonie z Khevenhülleru (vnučka)
Profesestátní úředník a aristokrat
CommonsLeopold Matthias von Lamberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Matyáš Zikmund kníže z Lambergu (německy Leopold Mathias Sigismund Fürst von Lamberg; 20. února 1667 Vídeň10. března 1711 Vídeň) byl rakouský šlechtic a dvořan ve službách Habsburků. Patřil k přátelům císaře Josefa a v letech 1708–1711 zastával funkci císařského nejvyššího štolby. Byl nositelem Řádu zlatého rouna a v roce 1707 získal titul knížete.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Knížecí erb Lambergů

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Lambergů, byl nejstarším synem hraběte Františka Josefa z Lambergu (1637–1712) a jeho manželky Anny Marie z Trauttmansdorffu (1642–1727). Narodil se ve Vídni, jeho kmotry byli císař Leopold I. a dědeček Adam Matyáš z Trauttmansdorffu, český nejvyšší maršálek. Od dětství vyrůstal u dvora a později se stal blízkým přítelem arcivévody Josefa, pozdějšího císaře. Stal se císařským komořím a u dvora následníka trůnu zastával funkci prvního komorníka. Měl na starosti především soukromý život arcivévody Josefa spojený se zálibou v lovu. V roce 1700 získal Řád zlatého rouna[1], Josefa pak doprovázel na vojenské tažení během války o španělské dědictví, zúčastnil se například obléhání pevnosti Landau. Dne 1. listopadu 1707 byl povýšen do knížecího stavu[2], pro svůj rod získal také dědičný úřad nejvyššího lovčího v Horním Rakousku. Během války o španělské dědictví dosáhl také významného postavení v rámci Říše. Bavorský kurfiřt Maxmilián II. Emanuel byl ve válce spojencem Francie proti Habsburkům a císař na něj uvalil říšskou klatbu. Kurfiřtovo území Leuchtenberg bylo zkonfiskováno a s titulem lantkraběte je získal Leopold z Lambergu, který se tak zařadil mezi říšské rody. V letech 1708–1711 byl císařským nejvyšším štolbou. Zemřel v roce 1711 ve věku 44 let následkem srdeční choroby. Knížecí titul zdědil nejprve dosud žijící otec František Josef a v roce 1712 Leopoldův mladší bratr František Antonín (1678–1759). Po ukončení války o španělské dědictví bylo území Leuchtenberg Rastattským mírem vráceno v roce 1714 zpět Bavorsku.

V roce 1691 se oženil s hraběnkou Marií Klaudií Küniglovou (1669–1710), s níž měl šest dětí, z nichž dva synové zemřeli v dětském věku.

  • 1. Marie Terezie Josefa (1692–1750), ∞ 1720 Antonín Amadeus Rabutin, hrabě de Bussy (1682–1727), císařský generál, vyslanec v Berlíně a Petrohradu
  • 2. Jan Filip (1694–1706)
  • 3. Filipína Marie Anna (1695–1762), ∞ 1718 Ludvík hrabě Khevenhüller (1673–1744), císařský polní maršál
  • 4. Marie Josefa Johanna, ∞ 1726 Josef Maria svobodný pán von Neuhaus (1698–1758), císařský diplomat, vyslanec v Petrohradu a u říšského sněmu v Řezně
  • 5. Leopold František Xaver (1702–1709)
  • 6. Marie Josefa Filipína (1706–1707)

Několik Leopoldových mladších bratrů dosáhlo vysokých funkcí v církevní hierarchii, nejvýznamnějším z nich byl kardinál Josef Dominik z Lambergu (1680–1761), v letech 1723–1761 biskup v Pasově. Pasovským biskupem byl předtím v letech 1689–1712 také jejich strýc Jan Filip z Lambergu (1651–1712), taktéž kardinál.

  1. SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; Jihočeská univerzita, České Budějovice, 2009; s. 214 ISBN 978-80-7394-165-9
  2. Ottův slovník naučný, díl 15., Praha, 1900 (reprint 1999); s. 580 ISBN 80-7185-226-0

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • WISGRILL, Franz Karl, ODELGA, Karl von: Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels, 5. díl, Vídeň, 1804; s. 394–396 dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]