Přeskočit na obsah

Nápis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nápis je text (nebo obecněji skupina znaků) vyvedený na stabilním nositeli. Definice při snaze ji konkretizovat poněkud kolísá – problematikou nápisu se zabývá věda epigrafika (ani ta nedokázala přijít s přesnou definicí, navíc se zabývá nápisy s časovým odstupem). Většinou se u textu, aby měl charakter nápisu, předpokládá, že vznikl na stabilním nositeli (tedy na kameni, kovu, keramice) a není produktem psaní, ale řemeslné činnosti (tedy vznikl např. malováním, rytím, tesáním apod., ovšem za nápis bývá považováno psané graffiti).

Kategorizace nápisů

[editovat | editovat zdroj]

Pro potřeby epigrafiky vytvořil Ivan Hlaváček dosti důkladné (pro reálnou praxi až příliš) roztřídění nápisů podle různých hledisek:

  • Technologicky podle způsobu zhotovení se rozlišují nápisy vzniklé tesáním, rytím, řezáním, odléváním, malováním, vnášením do omítky, skládáním do mozaiky, psaním a vyškrabáváním na stěny.
  • Materiálově podle látky, na níž jsou nápisy zhotoveny (kamenné, dřevěné, kovové, omítkové, keramické, skleněné, textilní, aj.).
  • Polohově podle původní lokalizace mohou být nápisy:
    • na budovách nebo stavbách, v jejichž prostorách jsou nápisy buď samostatně, nebo jako součást uměleckých děl tam pevně fixovány (náhrobky v kostele),
    • na zvonech,
    • v terénu na hraničních kamenech, pamětních křížích, náhrobcích, aj.,
    • součást mobiliáře,
    • na nábytku, domácím náčiní a jiných výrobcích uměleckých řemesel,
    • jako textový doprovod samostatných uměleckých děl, např. nápisy na nástěnných či deskových malbách,
    • v literárních sbírkách nápisů a sentencí, které nebyly epigraficky aplikovány.
  • Obsahově
    • literární nápisy
    • historické (pamětní) – možno vnitřně dělit na
      • s datem nebo
      • bez chronologických údajů,
      případně
      • obecně historické,
      • personalistické
    • právní
    • doprovodné

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HLAVÁČEK, Ivan. Epigrafika in HLAVÁČEK, Ivan, NOVÝ, Rostislav a KAŠPAR, Jaroslav. Vademecum pomocných věd historických. 3., opr. a dopl. vyd. Jinočany: H & H, 2002. 544 s. ISBN 80-7319-004-4. S. 373-395. (kategorizace nápisů 380-381)
  • ROHÁČEK, Jiří. Epigrafika v památkové péči. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2007. 102 s. Odborné a metodické publikace; sv. 34. ISBN 978-80-87104-11-8. on-line

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]