Přeskočit na obsah

Oxid zlatitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oxid zlatitý
krystalová struktura oxidu zlatitého
krystalová struktura oxidu zlatitého
Obecné
Systematický názevOxid zlatitý
Anglický názevGold(III) oxide
Německý názevGold(III)-oxid
Sumární vzorecAu2O3
Vzhledčervenohnědá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS1303-58-8
Vlastnosti
Molární hmotnost441,931 g/mol
Teplota rozkladu155 °C (-1/2 O2)
250 °C (-3/2 O2)
Hustota11,34 g/cm3
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
hydroxid draselný
roztok kyanidů
kyselina chlorovodíková
Součinitel tepelné vodivosti1,256 Wm−1K−1
Struktura
Krystalová strukturakrychlová
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−54,4 kJ/mol
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°80,0 kJ/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid zlatitý (Au2O3) je nejstabilnějším z oxidů zlata, které v něm má oxidační číslo III. Je to červeno-hnědá tuhá látka. Je tepelně nestabilní, rozkládá se při 155 °C. Hydratovaná forma je mírně kyselá a rozpouští se v roztocích silných zásad, které pravděpodobně obsahují ion [Au(OH)4].

Bezvodý Au2O3 může být připraven zahříváním hydratovaného Au2O3 v kyselině chloristé a chloristanem alkalického kovu při 250 °C a tlaku 30 MPa.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]