Přeskočit na obsah

Pluhové z Rabštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pluhové z Rabštejna / Pflugové / von Pflugk
Erb Pluhů z Rabštejna
ZeměČeské královstvíČeské království České království
Titulyvladykové, svobodní páni, hrabata
ZakladatelOldřich
Rok založení13. století
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pluhové z Rabštejna (též Pflugové) byl starý český vladycký rod, který v 15. století povýšil do panského stavu. Přídomek odvozovali podle hradu Rabštejn na řece Střele v západních Čechách.

Historie a osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
Hrady Rabštejn a Sychrov

Oldřich vlastnil koncem 13. století Pluhův Žďár a zplodil mnoho potomků. Další Oldřich Pluh získal Rabštejn. Nejdříve sloužil pánům z Hradce, poté odešel do královských služeb, kde dvacet let působil jako královský podkomoří Jana Lucemburského, kterému znovu a znovu dokázal shánět dostatek finančních prostředků na jeho zahraniční výdaje. Jeho první syn Tamm z Pluhu v královské službě pokračoval, v letech 1319–1331 byl nejvyšším hofmistrem Jana Lucemburského, v letech 1341–1347 litoměřickým proboštem a roku 1351 zemřel. Jeho erb je vymalován na stropě přízemí věže v kostele Narození Panny Marie v Holubicích u Prahy.[1]

Oba mladší synové se dostali do svárů s Karlem IV., který jim však odpustil. Získali statky na Loketsku. Hynek obnovil zpustlý hrad Kynžvart, působil jako fojtHorní Lužici. Ctibor Pluh z Rabštejna byl v letech 1340–1346 zemským komturem českého balivátu Řádu německých rytířů.

Jeho syn Hynčík měl majetek v Bavorsku a válčil proti husitům. I další příslušníci rodu bojovali z Bavorska s husity. Rozbroje skončily až koncem 15. století.

Tehdy začal Hanuš (Jan Pluh z Rabštejna a na Bečově i v Tachově) těžit cín ve Slavkovském lese. Ze zisku vybudoval město a hrad Bečov, získal Nečtiny, Tachov, Chodovu Planou a patřil mezi nejbohatší české šlechtice. Působil jako nejvyšší maršálek, v letech 15331537 vykonával funkci nejvyššího kancléře. Zemřel v úřadu a s poctami byl pohřben v kapli Nejsvěrtější Trojice (Císařské) v katedrály sv. Víta na Pražském hradě.[2] Jelikož neměl žádného dědice, svoje velké jmění odkázal svému synovci Kašparovi, který s nabytým majetkem dobře hospodařil. Přidal se ovšem na stranu vzbouřených stavů, po porážce veškeré statky ztratil a musel emigrovat.

Hrad Bečov

Na konci 16. století vymřela rodina v Čechách. Karl Christian Baron von Pflugk ze saské linie byl jmenován hrabětem českým dne 7. dubna 1701. Míšeňská větev rodu existuje dodnes.

Ve znaku nosili na červeném štítě stříbrnou radlici, podle německého názvu Pflugschar, což odkazovalo na předchozí sídlo rodu – Pluhův Žďár, v dalších dvou polích měli stříbrnou větev se zelenými lístky.

Příbuzenstvo

[editovat | editovat zdroj]
Pluhův dům - panský dům Pluhů z Rabštejna v Horním Slavkově

Spojili se s Šliky či pány z Hozlau.

  1. Pavel R. POKORNÝ, Heraldická mozaika, in: Heraldická ročenka 2010, s.74–84
  2. EKERT, František, Posvátná místa král. hl. města Prahy I., Praha 1883, s. 57

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Pluhové z Rabštejna, s. 116–117. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]