Přeskočit na obsah

Stroncium-90

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stroncium-90
  {{{elektronová konfigurace}}}
90 Sr
38
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
Obecné
Název, značka, číslo Stroncium-90, Sr, 38
Chemická skupina Kovy alkalických zemin
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
90Sr stopy 0+ 28,79 let β 0,545 9 90Y[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Sr

Stroncium-90 (90Sr) je radioaktivní izotop stroncia. Vzniká jadernou přeměnou při štěpení uranu a plutonia, tedy i při výbuchu atomové bomby a v jaderných reaktorech. V jednom atomu má 52 neutronů a 38 protonů. Při jeho rozpadu vzniká izotop yttriayttrium-90, za poločasu 28,79 let.[1]

Biologické účinky

[editovat | editovat zdroj]

Jde o poměrně silný beta zářič, který se u člověka nejčastěji po požití kontaminovaných potravin nebo vody může usazovat v kostní tkáni a způsobovat tak rakovinné bujení. Část požitého stroncia-90 také zůstává v krvi, kde může způsobit leukémii. Přítomnost této látky lze zjistit díky biotestům, nejčastěji moči.

Stroncium-90 je pravděpodobně nejnebezpečnější součástí spadu vzniklého detonací jaderných zbraní.

Stroncium-90 má však také pozitivní využití v lékařství – v radioterapii při léčbě některých druhů rakoviny, například rakoviny kosti.

Průmyslové využití

[editovat | editovat zdroj]

Stroncium-90 se uplatňuje jako radioaktivní zdroj pro tloušťkoměry, často také v sovětských/ruských radioizotopových termoelektrických generátorech.

  1. a b NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-24. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]