Přeskočit na obsah

Seznam měsíčních sond

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seznam měsíčních sond obsahuje v chronologickém pořadí všechna umělá tělesa, jejichž cílem (nebo jedním z cílů) byl Měsíc.

Poznámky:

  1. V seznamu nejsou uvedeny mise, které neměly k Měsíci letět (například proto, že jen testovaly technologii na dráze kolem Země).
  2. Naopak jsou tam sondy, které k Měsíci letěly například na testovací lety, nebo které měly let k Měsíci jen jako vedlejší část programu.
  3. V seznamu jsou uvedeny i neúspěšné mise (které sice startovaly k Měsíci, ale nedosáhly cíle). U sovětských sond byl často cíl utajen, proto nejsou v dobových zveřejněných materiálech materiálech uvedeny jako součást měsíčního programu.


1958–1960

[editovat | editovat zdroj]

V této době probíhal závod SSSR a USA o kosmická prvenství. Americké pokusy byly neúspěšné. Sovětský svaz dosáhl několika prvenství. Sovětské neúspěchy byly z velké části utajeny, takže jejich úspěchy o to více vynikly.

Start
Rok
Start
Den, měsíc, UT
Název sondy Obrázek Stát Cíl mise Úspěšnost Nosná raketa Hmotnost na dráze k Měsíci
[kg]
Ukončení mise
poznámky


1958 17. 8. 12:18 Explorer 0 Pioneer-0-1-2 USA Družice Měsíce Havárie nosné rakety Thor DM-18 Able I 38 17. 8. 12:19 Vybuchla po 73.6 sekundách letu
1958 23. 9. 07:03 E-1-1 Sovětský svaz Dopad na Měsíc Havárie nosné rakety Vostok Vybuchla po 93 sekundách letu
1958 11. 10. 08:42:13 Pioneer 1 Pioneer-0-1-2 USA Družice Měsíce Nedoletěla k Měsíci Thor-Able 38,2 13. 10. 03:46 Doletěla jen do 1/3 vzdálenosti k Měsíci. Shořela v atmosféře.
1958 11. 10. 21:42 E-1-2 Sovětský svaz Dopad na Měsíc Havárie nosné rakety Vostok Vybuchla po 42 sekundách letu
1958 8. 11. 07:30:00 Pioneer 2 Pioneer-0-1-2 USA Družice Měsíce Porucha nosné rakety Thor-Able 39,6 8. 11. 14:22:00 Doletěla jen do výšky 1550 km. Spadla nad západní Afrikou.
1958 4. 12. 18:18 E-1-3 Sovětský svaz Dopad na Měsíc Havárie nosné rakety Vostok Selhání motoru nosné rakety po 242 sekundách letu
1958 6. 12. 05:45:12 Pioneer 3 Pioneer-3-4 USA Družice Měsíce Nedoletěla k Měsíci Juno II 5,87 7. 12. 19:51 Doletěla jen do 1/3 vzdálenosti k Měsíci. Shořela v atmosféře.
1959 2. 1. 16:42:21 Luna 1 Sovětský svaz Dopad na povrch Měsíce Minula Měsíc Luna 8K72 361,3 4. 1. 1959 Přešla na oběžnou dráhu kolem Slunce. V současnosti je družicí Slunce.
1959 3. 3. 05:10:56 Pioneer 4 Pioneer-3-4 USA Blízký průlet kolem Měsíce Vzdálenější průlet Juno II 6,1 7. 12. 19:51 Průběh letu velmi podobný sondě Luna 1. Minula Měsíc v příliš velké vzdálenosti (60000 km). Vysílala 82 hodin. V současnosti je družicí Slunce.
1959 18. 6. 08:08 E-1-5 Sovětský svaz Dopad na Měsíc Havárie nosné rakety Luna 8K72 387 18. 6. 08:10 Porucha nosné rakety, po 152 sekundách letu proto dostala povel k autodestrukci.
1959 12. 9. 06:39:42 Luna 2 Sovětský svaz Dopad na Měsíc Dopad na povrch Luna 8K72 390 13.9. 21:02:24 Dopadla na povrch, před dopadem vyslala snímky povrchu.
1959 24. 9. Pioneer P-1 Pioneer-P-31 USA Družice Měsíce Havárie nosné rakety Atlas-D Able 168,7 24. 9. Raketa explodovala ještě během předstartovních příprav. Sonda ještě nebyla na palubě, byla proto vypuštěna později pod názvem Pioneer P-3
1959 4. 10. 00:43:39.7 Luna 3 Sovětský svaz mapování povrchu Snímky odvrácené strany Luna 8K72 278,5 20. 4. 1960 Zaslala první snímky odvrácené strany Měsíce. Po 11 obězích zanikla v zemské atmosféře.
1959 26. 11. Pioneer P-3 Pioneer-P-31 USA Družice Měsíce Havárie nosné rakety Atlas-D Able 168,7 26. 11. Uvolnil se aerodynamický kryt a sondu zničil odpor vzduchu
1960 15. 4. 15:06 E-3-1 Sovětský svaz Oblet Měsíce Nedoletěla k Měsíci Vostok 16. 4. Doletěla jen přibližně do poloviny vzdálenosti k Měsíci. Shořela v atmosféře.
1960 19. 4. 16:07 E-3-2 Sovětský svaz Oblet Měsíce Havárie při startu Vostok 15. 4. Porucha jednoho z bočních stupňů nosné rakety
1960 25. 9. Pioneer P-30 Pioneer-P-30 USA Družice Měsíce Porucha nosné rakety Atlas-D Able 175,5 25. 9. Porucha motorů 2. stupně. Spadla do Indického oceánu.
1960 15. 12. 09:10 Pioneer P-31 Pioneer-P-31 USA Družice Měsíce Havárie nosné rakety Atlas-D Able 175.0 15. 12. 2. stupeň nosné rakety se zažehl bez odpojení 1. stupně. Raketa explodovala.

1961–1965

[editovat | editovat zdroj]

Obě kosmické velmoci v tomto období přes řadu neúspěšných pokusů postupně zdokonalovaly techniku, potřebnou k letu na Měsíc. Američané dořešili spolehlivý let sond k Měsíci (prozatím s tvrdým dopadem), SSSR byl jen krok od měkkého přistání sondy na povrchu.

Start
Rok
Start
Den, měsíc, UT
Název sondy Obrázek Stát Cíl mise Úspěšnost Nosná raketa Hmotnost na dráze k Měsíci
[kg]
Ukončení mise
poznámky
1961 23. 8. Ranger 1 USA Průzkum okolí Měsíce Selhání nosné rakety Atlas-Agena B 306 30. 8. Poslední stupeň nosné rakety, který měl sondu navést k Měsíci, selhal při pokusu o druhý zážeh. Sonda zůstala na oběžné dráze a po týdnu zanikla v atmosféře.
1961 18. 11. Ranger 2 USA Průzkum okolí Měsíce Selhání nosné rakety Atlas-Agena B 304 20. 11. Poslední stupeň nosné rakety, který měl sondu navést k Měsíci, selhal při pokusu o druhý zážeh. Sonda zůstala na oběžné dráze a po dvou dnech zanikla v atmosféře.
1962 26. 1. Ranger 3 USA Dopad na povrch Měsíce Minula Měsíc Atlas-Agena B 327 Nosná raketa udělila vyšší rychlost, sonda proletěla příliš daleko. Skončila jako oběžnice Slunce.
1962 23. 4. Ranger 4 USA Dopad na povrch Měsíce Dopad na povrch Atlas-Agena B 328 24. 4. Sonda sice dopadla na povrch Měsíce, ale díky selhání zdrojů proudu nevysílala žádné údaje.
1962 18. 10. Ranger 5 USA Dopad na povrch Měsíce Minula Měsíc Atlas-Agena B 340 24. 4. Sonda těsně minula povrch Měsíce. Díky selhání zdrojů proudu nevysílala žádné údaje.
1963 4. 1. E-6-1 Sovětský svaz Měkké přistání Selhání nosné rakety Molnija-L 5.1. Poslední stupeň nosné rakety, který měl sondu navést k Měsíci, selhal. Sonda po několika obězích zanikla v atmosféře.
1963 3. 2. 9:29 E-6-2 Sovětský svaz Měkké přistání Selhání nosné rakety Molnija-L 3.2. Nosná raketa selhala po 294 sekundách letu
1963 2. 4. 08:04:00 Luna 4 Sovětský svaz Měkké přistání Minula Měsíc Molnija-L 1 422 Nezdařila se korekce dráhy a sonda minula Měsíc. Po několika obězích přešla sonda na dráhu kolem Slunce.
1964 30. 1. 15:49:00 Ranger 6 USA Snímkování během dopadu na povrch Dopad na povrch Atlas-Agena B 262 2. 2. 09:24:32 Sonda sice dopadla na povrch, ale zkrat v přístrojích způsobil, že nevyslala žádné snímky.
1964 21. 3. 8:15 E-6-4 Sovětský svaz Měkké přistání Selhání nosné rakety Molnija-L Selhal třetí stupeň nosné rakety
1964 20. 4. 8:15 E-6-5 Sovětský svaz Měkké přistání Selhání nosné rakety Molnija-L Nedosáhla ani oběžné dráhy
1964 20. 4. 8:15 E-6-5 Sovětský svaz Měkké přistání Selhání nosné rakety Molnija-L Nedosáhla ani oběžné dráhy
1964 28. 7. 16:50:00 Ranger 7 USA Snímkování během dopadu na povrch Dopad na povrch Atlas-Agena B 365,7 31. 7. 13:25:48,82 Úspěšné snímkování. 4300 snímků z posledních 17 minut letu.
1965 17. 2. 17:05:00 Ranger 8 USA Snímkování během dopadu na povrch Dopad na povrch Atlas-Agena B 367 20. 2. 09:57:36.756 Úspěšné snímkování. 7 137 snímků z poslední fáze letu.
1965 12. 3. Kosmos 60 Sovětský svaz Měkké přistání Nedoletěla k Měsíci Molnija-L 6 530 17. 3. Selhal poslední stupeň nosné rakety. Sonda zůstala na oběžné dráze Země a po týdnu zanikla v atmosféře.
1965 21. 3. 21:37:00 Ranger 9 USA Snímkování během dopadu na povrch Dopad na povrch Atlas-Agena B 367 24.3. 14:08:19.994 Úspěšné snímkování. 5814 snímků z posledních 19 minut letu.
1965 10. 4. E-6-8 Sovětský svaz Měkké přistání Porucha nosné rakety Molnija-L 6 530 10. 4. Selhal poslední stupeň nosné rakety. Nedosáhla ani oběžné dráhy.
1965 9. 5. 07:49:37 Luna 5 Sovětský svaz Měkké přistání Dopadla na povrch Molnija-L 1 474 12. 5. 19:10:00 Selhal gyroskop v navigační jednotce. Proto se nespustily ani brzdící motory. Sonda se roztříštila o povrch.
1965 8. 6. Luna 6 Sovětský svaz Měkké přistání Minula Měsíc Molnija-L 1 442 Během korekce dráhy se nevypnul korekční motor, čímž udělil sondě špatný směr. Sonda minula Měsíc o 161000 km. Stala se oběžnicí Slunce
1965 18. 7. 07:55 Zond 3 Sovětský svaz Průlet kolem Měsíce Průlet kolem Měsíce Molnija-L 960 2. 3. 1966 Sonda měla testovat možnost letu k Marsu. Jako vedlejší úkol provedla průlet kolem Měsíce (nejkratší vzdálenost 9200 km) a zaslala na svou dobu velmi kvalitní fotografie jeho odvrácené strany.
1965 4. 10. 07:55 Luna 7 Sovětský svaz Měkké přistání Dopad na povrch Molnija-L 1 506 7. 10. 22:08 Brzdící motor se zapnul příliš brzy. Sonda se roztříštila o povrch Měsíce.
1965 3. 12. 10:46:14 Luna 8 Sovětský svaz Měkké přistání Dopad na povrch Molnija-L 1 550 6. 12 21:51:30 Poslední fáze přistávacího manévru proběhla nepřesně. Sonda dopadla o vyšší rychlostí, než mohly její přístroje snést (rychlost dopadu byla asi 15-20 m/s).


1966–1970

[editovat | editovat zdroj]

V tomto období vyvrcholily závody o dobytí Měsíce. Zkušenosti, nabyté v předchozích letech zmenšily počet neúspěšných misí. Sovětský svaz získal ještě několik prvenství v programu automatických sond, ale USA dopravily na Měsíc člověka.

Start
Rok
Start
Den, měsíc, UT
Název sondy Obrázek Stát Cíl mise Úspěšnost Nosná raketa Hmotnost na dráze k Měsíci
[kg]
Ukončení mise
poznámky
1966 31. 1. 11:45:00 Luna 9 Sovětský svaz Měkké přistání Měkké přistání Molnija-L 1 580 6. 2. 22:55. První měkké přistání na povrchu Měsíce (3. 2. 18:44:52). Sonda vysílala do 6. 2. 22:55.
1966 1. 3. 11:03:49 Kosmos 111 Sovětský svaz Družice Měsíce Selhání nosné rakety Molnija-L 1 582 3. 3. Pokus o umělou družici Měsíce. Ztráta spojení způsobila, že se nezažehl třetí stupeň nosné rakety. Po dvou dnech na oběžné dráze Země shořela sonda v atmosféře.
1966 31. 3. 10:48:00 Luna 10 Sovětský svaz Družice Měsíce Družice Měsíce Molnija-L 1 582 30. 5. První umělá družice Měsíce (od 3. 4. 18:44). Hmotnost na dráze kolem Měsíce 540 kg. Selhala kamera, sonda neodeslala žádné snímky. Ostatní experimenty úspěšné.
1966 30. 5. 14:41:01 Surveyor 1 Surveyor USA Měkké přistání Měkké přistání Atlas LV-3C Centaur-D 292 7. 1. 1967 Druhé měkké přistání sondy na Měsíci (první americké) (2. 6. 1966, 06:17:37). Televizní přenos z povrchu.
1966 10. 8. 19:26:00 Lunar Orbiter 1 USA Družice Měsíce Družice Měsíce Atlas SLV-3 Agena-D 385,6 22. 10. Druhá umělá družice Měsíce (první americká) (od 14. 8.). Snímkování povrchu. Těsně před vyčerpáním paliva byla navedena na kolizí dráhu a dopadla na povrch.
1966 24. 8. 08:09:00 Luna 11 Sovětský svaz Družice Měsíce Družice Měsíce Molnija-L 1 640 1. 10. Třetí umělá družice Měsíce (druhá sovětská) (od 27. 8. 21:49). Snímkování s rozlišením 15-20 metrů.
1966 20. 9. 1966, 12:32:00 Surveyor 2 USA Měkké přistání Dopad na povrch Atlas Centaur-D 1019 23. 9. 03:18:00 Při korekci dráhy zhruba v polovině letu se porouchal jeden z motorů. Sonda se dostala do rotace. Neovládaná dopadla na povrch Měsíce rychlostí zhruba 2,4 km/s.
1966 22. 10. 08:38:00 Luna 12 Sovětský svaz Družice Měsíce Družice Měsíce Molnija-L 1 620 19. 1. 1967 Další umělá družice Měsíce (od 25. 10. 20:45). Snímkování s rozlišením 15-20 metrů.
1966 6. 11. 23:21:00 Lunar Orbiter 2 Lunar Orbiter USA Družice Měsíce Družice Měsíce Atlas SLV-3 Agena-D 385.6 22. 10. 1967 Umělá družice Měsíce (od 11. 10.). Snímkování povrchu (především míst pro program Apollo). Po ukončení snímkování byla navedena na kolizí dráhu a dopadla na povrch.
1966 21. 12. 10:17:00 Luna 13 Sovětský svaz Měkké přistání Měkké přistání Molnija-L 1 620 28.12. 06:13 Přistání na povrchu (24. 12. 18:04) s televizním přenosem okolí.
1967 5. 2. 01:17:00 Lunar Orbiter 3 Lunar Orbiter USA Družice Měsíce Družice Měsíce Atlas-Agena D 385,6 09. 10. Úspěšně přešla na oběžnou dráhu Měsíce a pořídila fotografie plánovaných míst přistání dalších sond. Po třech dnech snímkování se porouchal posun filmu. Mise byla předčasně ukončena a sonda navedena na povrch Měsíce.
1967 17.4. 07:05:00 Surveyor 3 USA Měkké přistání Měkké přistání Atlas-Agena D 302 3. 5. Úspěšně přistál 20. dubna 00:04:53 a poslal 6315 televizních snímků. Provedl pokusy s mechanickými vlastnostmi regilitu. Po příchodu první měcíční noci se definitivně odmlčel. Později jej navštívila posádka Apolla 12.
1967 4. 5. 22:25:00 Lunar Orbiter 4 Lunar Orbiter USA Družice Měsíce Družice Měsíce Atlas-Agena D 385,6
1967 14. 7. 11:53:00 Surveyor 4 Surveyor USA Měkké přistání Dopad na povrch Atlas-Agena D 302 17. 7. 10 km nad povrchem ztráta spojení. Dopad rychlostí 180 m/s, sonda zničena.
1967 19. 7. 14:19:00 Explorer 35 Explorer 35 USA Družice Měsíce Družice Měsíce Atlas-Agena D 302 24. 6. 1974 Družice Měsíce pro výzkum plazmatu a gravitačního pole Měsíce. Úspěšě pracovala po následujících 6 let. Pak byly její přístroje vypnuty.
1967 Lunar Orbiter 5 Lunar Orbiter USA
1967 Surveyor 5 Surveyor USA
1967 Zond 1967A Zond Sovětský svaz Selhání nosné rakety
1967 Surveyor 6 Surveyor USA
1967 Zond 1967B Zond Sovětský svaz Selhání nosné rakety
1968 Surveyor 7 Surveyor USA


1968 Luna 1968A Sovětský svaz
1968 Zond 4 Zond Sovětský svaz
1968 Luna 14 Sovětský svaz
1968 Zond 1968A Zond Sovětský svaz
1968 Zond 1968B Zond Sovětský svaz
1968 Zond 5 Zond Sovětský svaz
1968 Zond 6 Zond Sovětský svaz
1968 Apollo 8 Zond USA

1971–1978

[editovat | editovat zdroj]

Během 1. poloviny 70. let byly postupně měsíční programy obou velmocí ukončeny. Poslední sondou, jejímž hlavním úkolem byl výzkum Měsíce, byla na dlouhou dobu Luna 24 v roce 1976.

Start
Rok
Start
Den, měsíc, UT
Název sondy Obrázek Stát Cíl mise Úspěšnost Nosná raketa Hmotnost na dráze k Měsíci
[kg]
Ukončení mise
poznámky

80. léta až současnost

[editovat | editovat zdroj]