Přeskočit na obsah

STS-76

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
STS-76
Údaje o expedici
Na staniciMir
LoďAtlantis
COSPAR1996-018A
Členů expedice6, pak 5
Hostitelé22. základní expedice (Mir)
Datum startu22. března 1996 08:13 UTC
KosmodromKennedyho vesmírné středisko, Florida, USA
Vzletová rampa39B
Spojení se stanicí22. března 2:34 UTC
Délka letu9 dní, 5 hodin, 17 minut
z toho na stanici4 dny, 22 hodina, 34 minut
Odlet ze stanice29. března 1:08 UTC
Datum přistání31. března 1996 13:29 UTC
Místo přistáníEdwardsova letecká základna
Shannon Lucidová
Délka letu188 dní, 4 hodiny
Přechod do22. základní expedice (Mir)
Parametry dráhy
Perigeum389 km
Apogeum411 km
Doba oběhu92,5 min
Sklon dráhy51,65°
Fotografie posádky
Zleva sedí Sega, Chilton, Searfoss, stojí Clifford, Lucidová, Godwinová
Zleva sedí Sega, Chilton, Searfoss, stojí Clifford, Lucidová, Godwinová
Navigace
Předchozí
STS-75
Následující
STS-77

STS-76 byla mise raketoplánu Atlantis. Cílem letu bylo třetí setkání raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir.

Posádka raketoplánu

[editovat | editovat zdroj]

Nový člen posádky Miru

[editovat | editovat zdroj]

(v závorkách je uveden celkový dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise)

Hlavní úkol mise

[editovat | editovat zdroj]

Třetí setkání amerického raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir je významné tím, že byla na stanici dopravena zkušená astronautka Shannon Lucidová - první Američanka, která pracovala na Miru. Svým přibližně 188 dní trvajícím pobytem překonala americký rekord v délce pobytu ve vesmíru, který do té doby držel první Američan na Miru, Norman Thagard. Lucidová byla vystřídána astronautem Johnem Blahou při misi STS-79 v září 1996.

Průběh mise

[editovat | editovat zdroj]

V nákladovém prostoru v jeho přední části bylo umístěno zařízení pro spojení se stanicí (Orbiter Docking System) a směrem k zádi univerzální laboratoř SPACEHAB. STS-76 byl první let modulu SPACEHAB pro podporu spojení raketoplánu se stanicí Mir. Modul sloužil především jako skladový prostor pro větší díly, určené pro přeložení na stanici. Obsahoval také Biorack Evropské kosmické agentury, kde bylo nainstalováno 11 experimentů.

Atlantis se spojil s Mirem třetí den letu ve 02:34:05 UTC 24. března 1996. Spojovací poklopy byly otevřeny zhruba o dvě hodiny později. Posádku raketoplánu přivítal velitel 21. posádky Miru Jurij Onufrienko a letový inženýr Jurij Usačev, kteří pracovali na Miru od 21. února 1996.

Během pěti dnů bylo na stanici přeneseno kolem 680 kg vody a dvě tuny vědeckého vybavení, logistických materiálů a zásob. Výsledky experimentů a další materiál byly přeloženy ze stanice do raketoplánu. V Bioracku astronauti pracovali na vědeckých experimentech, které se týkaly vlivu mikrogravitace a kosmického záření na rostliny, tkáně, buňky, bakterie a hmyz a zkoumali vlivy mikrogravitace na stav kostí.

Snímek Miru z STS-76

Na stanici byly přeneseny experimenty:

  • Manipulační box pro experimenty na Miru MBX (Mir Glovebox)
  • Experiment s difuzí v kapalinách QUELD (Queen’s University Experiment in Liquid Diffusion)
  • Pokusy se slinováním LPS (High Temperature Liquid Phase Sintering)

Šestý den letu vystoupili Godwinová a Clifford do vesmíru (EVA). Astronauti během 6 hodin 2 minut a 28 sekund pobytu v otevřeném kosmu namontovali na povrch stanice čtyři zařízení pro studium vlivu kosmického prostředí (Mir Environmental Effects Payload - MEEP). Testovali také bezpečnostní systém pro záchranu astronautů SAFER (Simplified Aid for EVA Rescue), který byl poprvé zkoušen za letu STS-64.

Obě tělesa se od sebe oddělila 29. března 1996 v 01:08:03 UTC. Atlantis obletěl stanici a potom přešel na samostatnou dráhu. Přistání bylo o den odloženo kvůli špatnému počasí v Kennedyho vesmírném středisku. Nakonec musel raketoplán přistát v Kalifornii na základně Edwards AFB. Přistání proběhlo v pořádku a stroj se zastavil 31. března 1996 ve 13.28:57 UTC.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]