Přeskočit na obsah

Technologická nezaměstnanost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Technologická nezaměstnanost či nezaměstnanost způsobená technologickou změnou (anglicky: Technological unemployment[1]) je označení pro situaci na trhu práce, v níž nové technologie nahradí pracovní pozice, které dříve vykonávali lidé, přičemž pro ně nevytvoří nové. Opatření reagující na technologickou nezaměstnanost jsou zásadním tématem udržitelného rozvoje.

Robot ASIMO (2000) na Expo 2005. Technologická nezaměstnanost nemusí být způsobená pouze robotizací ale také automatizací procesů a digitalizací.

Obavy, že stroje vezmou práci lidem, se vyskytují již ve starověku. Aristoteles ve své Politice upozorňuje na možnost, že pokud stroje budou dostatečně pokročilé, mohou v práci nahradit lidi.[2] V antickém Řecku a Římě byli nezaměstnaní podporováni prostřednictvím veřejných prací a almužen. Z obav před rostoucí nezaměstnaností někteří římští císaři odmítali přijetí inovací, které by ušetřily lidskou práci.[3] Problémy s nezaměstnaností, jež byly částečně způsobené novými technologiemi, byly zaznamenány také ve středověku. Z tohoto důvodu někteří panovníci nové technologie zakazovali. Nedůvěra k novým technologiím a obavy z nezaměstnatelnosti širokých vrstev obyvatelstva přetrvávaly po celé Evropě i v novověku. Ve Velké Británii byly ale tyto obavy slabší a prostředí otevřenější (díky značné míře demokracie), z tohoto důvodu zde také vznikla průmyslová revoluce, jež se posléze rozšířila do kontinentální Evropy a celého světa.

V debatě o technologické nezaměstnanosti je možné rozlišit skupiny pesimistů a optimistů. Optimisté zastávají názor, že nezaměstnanost, kterou způsobuje nástup nových technologií, je pouze dočasná a v dlouhodobém intervalu mají technologie pozitivní dopad na zaměstnance i společnost jako celek. Pesimisté zastávají názor, že technologie způsobují (či časem způsobit mohou) dlouhodobou nezaměstnanost a často také nezaměstnatelnost určitých skupin. Téma technologické nezaměstnanosti je aktuální vždy s příchodem nových technologií a disruptivních inovací. Vyvstává proto i na začátku 21. století s prohlubující se automatizací, robotizací a digitalizací. Objevují se úvahy o tom, že v současné době nejsou ohrožena pouze manuální povolání, jako tomu bývalo v minulosti (tzv. modré límečky), ale i pracovníci ve službách, úřadech a korporacích (tzv. bílé límečky).[4] Podle některých spekulací mohou teoreticky v budoucnosti, díky nástupu umělé inteligence a superinteligence[5], zaniknout prakticky všechna povolání.[4]

Řešení technologické nezaměstnanosti

[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejčastěji navrhovaná opatření patří:

  • Zakázání či odmítnutí inovací
  • Dočasná podpora
  • Základní příjem
  • Vzdělávání (kvalifikace k nové práci)
  • Veřejně prospěšné práce
  • Zkrácení pracovní doby
  • Změna vlastnictví výrobních nástrojů

V tomto článku je použit text článku Technologická nezaměstnanost v Enviwiki

  1. Pojem popularizoval během finanční krize Lord Keyenes.
  2. Technological Growth and Unemployment: A Global Scenario Analysis. jetpress.org [online]. [cit. 2016-07-06]. Dostupné online. 
  3. FORBES, R. J.; FORBES. Studies in Ancient Technology. 2 Revised edition. vyd. Leiden: Brill Dostupné online. ISBN 9789004026520. (English) 
  4. a b FORD, Martin; CUMMINGS, Jeff. Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future. MP3 Una edition. vyd. [s.l.]: Brilliance Audio Dostupné online. ISBN 9781480574779. (English) 
  5. BOSTROM, Nick; RYAN, Napoleon. Superintelligence: Paths, Dangers, Strategies. MP3 Una edition. vyd. [s.l.]: Audible Studios on Brilliance Audio Dostupné online. ISBN 9781501227745. (English) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Feldmann, H. (2013). Technological unemployment in industrial countries. Journal of Evolutionary Economics23(5), 1099-1126.
  • Loi, M. (2015). Technological unemployment and human disenhancement. Ethics and Information Technology17(3), 201-210.
  • Woirol, G. R. (2006). New data, new issues: the origins of the technological unemployment debates. History of political economy38(3), 473-496.