Přeskočit na obsah

The Bard's Tale II: The Destiny Knight

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
The Bard's Tale II: The Destiny Knight
VývojářInterplay Entertainment
VydavatelElectronic Arts
DesignérMichael Cranford
Herní sérieThe Bard's Tale
PlatformyDOS
Nintendo Entertainment System
Apple IIGS
Commodore 64
Amiga
NEC PC-9801
Microsoft Windows
macOS
Linux
Datum vydání1986
ŽánrRPG/dungeon
Herní módvideohra pro jednoho hráče
Posloupnost
Tales of the Unknown: Volume I – The Bard's Tale The Bard's Tale III: Thief of Fate
Některá data mohou pocházet z datové položky.

The Bard's Tale II: The Destiny Knight je videohra žánru RPG/dungeon vytvořená americkou společností Interplay Entertainment a vydaná firmou Electronic Arts v roce 1986.[1] Jedná se zároveň o druhý díl videoherní triogie80. let 20. století, která pokračovala po třiceti letech čtvrtou částí s názvem The Bard's Tale IV: Barrows Deep.[1]

Stejně jako u prvního dílu je designérem a programátorem The Bard's Tale II Michael Cranford.

The Bard's Tale II: The Destiny Knight je fantasy dungeon ve stylu her ze série Wizardry. Hráč si sestaví družinu dobrodruhů z max. sedmi postav, které mohou být různé rasy a mít různá povolání. Oproti prvnímu dílu přibylo povolání Archmage (arcimág).[2][3] Dostupné rasy jsou člověk, elf, trpaslík, hobit, poloviční elf, poloviční ork a gnóm. Hráč si může převést kompletní družinu z předchozího dílu The Bard's Tale I nebo dokonce z her Wizardry: Proving Grounds of the Mad Overlord (1981) či Ultima III: Exodus (1983). Ovšem hra nepovolí transfer některé mocné výzbroje a i peníze lze převést v omezeném množství.[2]

Skupina podstupuje souboje s nepřáteli a řeší různé hádanky, čímž získavá zkušenosti (v návaznosti na to vyšší úrovně), peníze a vylepšuje schopnosti jednotlivých členů. Za získané peníze lze nakoupit lepší zbraně, zbroj nebo také léčení a magickou energii potřebnou ke kouzlení. Je možné též oživit zemřelého člena. Některé nestvůry se mohou zúčastnit boje po boku party, jsou např. vyvolány kouzlem.[3] Těch je ve hře celkem 79.[3]

Boj proti náhodně se objevujícím nepřátelům probíhá na tahy, jeho průběh se textově vypisuje v příslušné části obrazovky, není tedy znázorněn graficky. Prostředí je rozsáhlejší než u předchozího dílu, obsahuje celkem 6 měst (Tangramayne, Phillppi, Corinth, Thessalonica, Colosse, Ephesus),[4][2][3] okolní divočinu[2][3] a také více podzemních prostor (celkem 25 podzemních lokací).[3] Reklama na The Bard's Tale II v herním časopisu Computer Gaming World hlásala, že druhý díl je o 50 % rozsáhlejší než díl první.[5][3] Přibyly také banky, kde je možné ukládat peníze; a kasina, kde je lze prohrát v karetní hře blackjack.[2][3] Příběh začíná v úvodním městě Tangramayne.

Poté, co družina statečných hrdinů porazila zlého černokněžníka Mangara a osvobodila městečko Skara Brae z věčné zimy, vypadalo to, že na světě zavládl klid a mír. Zjevil se však zlý arcimág Lagoth Zanta, který rozdělil Hůlku osudu na sedm částí a ty rozházel po celé zemi. Hůlka osudu ji po 700 let chránila. Bez ní se říše propadne do chaosu. Je tedy na hrdinech, aby ji znovu složili. Jeden z nich se také musí stát arcimágem a pomocí Hůlky osudu porazit Lagotha Zantu.[2]

  1. a b Příběh barda po třiceti letech. Recenze The Bard's Tale IV, iDNES.cz, vyd. 14. 10. 2018, cit. 2. 3. 2024
  2. a b c d e f Scorpia: Bard's Tale II: The Destiny Knight review, Computer Gaming World 38 (June/July 1987), page 22 (anglicky)
  3. a b c d e f g h The Bard's Tale II: The Destiny Knight cover (DOS), MobyGames.com (anglicky)
  4. The Bard's Tale II: The Destiny Knight cover (DOS Dual-media release: Left Flap), MobyGames.com (anglicky)
  5. Bard's Tale II: The Destiny Knight advertisement (The Bard Is Back!), Computer Gaming World 35 (March 1987), page 2 (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]